První významná prohra vlády strany Právo a spravedlnost (PiS). I takto by se dalo interpretovat čtvrteční hlasování v polském Sejmu, jímž poslanci přesvědčivě smetli ze stolu návrh na další zpřísnění potratů v zemi. Stalo se tak přes původně hlasitě deklarovanou podporu špiček PiS. Zpátečku zařadila dokonce i polská katolická církev, původně hlavní bojovník za prosazení tvrdšího postupu proti interrupcím. Pro umělé přerušení těhotenství tak v zemi bude nadále platit dosavadní legislativa z roku 1993. 

Polsko mělo dlouhá léta pověst vzorového miláčka Západu. Za vlád liberální Občanské platformy (PO) patřilo mezi největší zastánce sjednocené Evropy a po boku Německa nebo Francie si vydobylo pověst mocnosti, s níž je potřeba počítat. Svého bývalého ministerského předsedu Donalda Tuska dokonce prosadilo do alespoň formálně nejvyšší možné funkce v rámci Evropské unie, stal se tzv. evropským "prezidentem", tedy stálým předsedou Evropské rady. To vše se změnilo doslova přes noc. 

Když si polští novináři přečetli slova prezidenta Miloše Zemana o Rusku, tak je vysvětlovali "tradičním českým rusofilstvím", říká polský novinář, esejista a historik Mariusz Surosz. Rusko je podle něj pro Polska historickou hrozbou, ať už je v jeho čele kdokoli. Pokud Polákům nezbude jiná možnost, budou bojovat.