Proč se jižní Evropa stěhuje do Německa

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Nejen Afričané považují Německo za zemi zaslíbenou. Zatímco leckterý Němec v důchodovém věku pomýšlí na to, že se přestěhuje na teplejší a také levnější jih Evropy, naopak Jihoevropané se stěhují do Německa. Častokrát však realita neodpovídá vysněným představám. 

Berlínská zeď. Ilustrační snímek

Berlínská zeď. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Vyšší platy a více pracovních příležitostí: podobně jako šestadvacetiletý Španěl Alberto zkouší mnoho mladých lidí z Evropy své štěstí v Německu, které považují za ráj v době hospodářské krize. Někdy jsou však nakonec zklamáni.

"V Německu jsou pracovní podmínky mnohem lepší než ve Španělsku: vydělá se tu více peněz a je tu větší kupní síla," ujišťuje Alberto del Barrio ze španělské Valencie, který pracuje pro berlínskou start-up zaměřující se na marketing pro chytré telefony.

Desetitisíce mladých Evropanů přijelo zkusit štěstí do lokomotivy eurozóny, kde je nezaměstnanost ve výši 5,7 procenta na nejnižší úrovni za téměř 30 let a která slibuje, že do několika let bude mít plnou zaměstnanost.

Podstatnou část nově příchozích tvoří mladí lidé z jižní Evropy, z Portugalska, Itálie, Španělska či Řecka, kde nezaměstnanost mezi mladými ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let dosahuje závratných výšin. Podle německého statistického úřadu přijelo do Německa v letech 2008 až 2015 více než 47 tisíc Španělů a 27,5 tisíce Řeků ve věku mezi osmnácti a pětadvaceti lety.

Pro Německo, které má v některých sektorech nedostatek pracovních sil, to je požehnání. Německé obyvatelstvo stárne a porodnost je velmi nízká.

Spolková kancléřka Angela Merkelová v roce 2011 vyzvala mladé Španěly, aby zkusili své štěstí na německém pracovním trhu. O dva roky později podepsaly Berlín a Madrid dohodu, podle níž je pro mladé Španěly každoročně vyhrazeno 5000 vzdělávacích míst nebo stálých zaměstnání.

Alberto del Barrio je dítkem evropského programu Erasmus, který podporoval zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Dokázal ho důkladně využít: rok strávil na univerzitě v Praze, kde potkal svou italskou přítelkyni, a pak se rozhodl usadit v Berlíně. Ničeho nelituje: "V Německu je samozřejmě mnohem více pracovních příležitostí," konstatuje.

Jednatřicetiletý José Ramón Avendano Fuentes pracuje v bavorském městečku Tacherting nedaleko rakouských hranic. "Řekli mi, že v Německu je možné najít práci, protože tu potřebují lidi," říká José, který doma o práci nezavadil.

José dnes hraje v místním orchestru a neváhá si obléci tradiční kožené bavorské kalhoty se šlemi. "Mám asi 500 kolegů a většina z nich je super," prohlašuje.

Jiní jsou naopak zklamáni, protože nemohou najít práci, musejí se spokojit s kratším pracovním poměrem nebo si stěžují na nízké mzdy, které jsou odvrácenou stranou nízké nezaměstnanosti.

V souvislosti s poklesem německé poptávky se mnoho Španělů chce vrátit do vlasti, říká Sebastian Sanz, který v roce 2016 spolu s dalšími založil platformu Volvemos (Vrátíme se) na pomoc těm, kdo se chtějí vrátit. Počet mladých Španělů ve věku od osmnácti do pětadvaceti let, kteří opustili Německo, vzrostl z 2800 v roce 2012 na 4300 v roce 2015.

Spatřují v době, kdy v jejich vlasti pomalu nastává hospodářský růst, Alberto a José svou budoucnost ještě v Německu?

"Chci pokračovat ještě dva tři roky v Německu a pak...Život se hodně mění," říká José.

Alberto si nemyslí, že v Německu zůstane. Ve Španělsku se blýská na lepší časy, soudí. "Jsem si jistý, že to bude lepší," prohlašuje.

Tagy: Německo zahraničí Evropská unie migrace světová ekonomika evropská ekonomika evropská politika protiimigrační politika

Zdroje: ČTK,AFP