Zeptáte-li se Američanů na hispánské přistěhovalectví do Spojených států, mnohé z nich jako první napadnou zbídačení migranti přecházející poušť v Arizoně, aby se nelegálně dostali do země.

Spolu s miliony mužů a žen, kteří z Mexika či jiných latinskoamerických zemí v posledních desetiletích bez kontroly přijeli bez peněz či vzdělání, z jihu do USA míří rovněž menší, ale významný proud zámožných migrantů, z nichž mnozí si za místo k životu vybírají Miami.

V kapsách mají pracovní povolení a univerzitní diplomy, mnozí z nich si kupují domy s bazény a rozlehlými trávníky poblíž dobrých škol. Zatímco na jiných místech v Americe politici jako Donald Trump slibují, že podél hranice s Mexikem postaví obří zeď, v Miami s 2,5 milionem obyvatel, z nichž 70 procent jsou Hispánci a kde se všude domluvíte španělsky, je rostoucí vliv Latinské Ameriky přijímán s klidem.

Juan Pablo Restrepo pochází z Kolumbie. Nyní žije se svou ženou a synem na vyhlášeném miamském ostrově Key Biscayne a pracuje jako hudební kurátor pro společnost Mood Media, která poskytuje kulisovou hudbu pro obchody po celých Spojených státech.

"Miami je pro Latinoameričany velmi atraktivní. Chtějí být ve Spojených státech se všemi výhodami a zároveň nechtějí přijít o své kulturní kořeny," řekl Restrepo. "Je to také velmi úspěšný most mezi oběma kulturami - anglofonní a hispánskou," dodal.

Restrepo je součástí latinské diaspory, která změnila Miami na americkou metropoli s největším podílem obyvatel narozených v cizině. Podle sociologa na Floridské mezinárodní univerzitě Guillerma Greniera představují takřka 51 procent populace.

"Kubánci sem začali přicházet v roce 1959 a poté je následovali další a další Latinoameričané z jiných zemí," řekl Grenier. V posledních letech se v jejich stopách vydalo asi 100 tisíc příslušníků střední třídy ze zemí, jako jsou Kolumbie, Argentina, Venezuela a Brazílie, poznamenal.

"Pokud v Latinské Americe podnikáte, můžete zamířit do Miami, kde jsou zákazníci a trh," uvedl s tím, že 25 procent podniků ve státě Florida patří latinskoamerickým přistěhovalcům. Grenier také vidí Latinoameričany v Miami ve srovnání s těmi ostatními jinde v USA na zcela jiné mocenské příčce.

"V Los Angeles, když slyšíte španělštinu, tak jsou to často číšníci nebo dělníci, kteří vám sekají trávu. V Miami španělsky mluví majitel restaurace i majitel trávníku," dodal.

Realitní agentka Mercedes Guinotová prodává dobře situovaným Latinoameričanům mnoho domů. Odhaduje, že 80 procent klientů pochází z Latinské Ameriky, kteří v průměru dávají 450 tisíc dolarů (10,8 milionu korun) za tří či čtyřpokojové domy s velkou zahradou a bazénem.

Ačkoli se zdá, že se Miami zcela vyhnuly spory kvůli přistěhovalectví, které jsou jinde v USA aktuálním tématem, není tomu pravda. Místní stále mají na paměti napětí ve vztazích, které přineslo v roce 1980 referendum, z něhož vzešla angličtina jako oficiální jazyk města. Toto opatření zůstalo v platnosti jako marné opatření proti růstu vlivu španělštiny až do začátku 90. let.

Během let se odstěhovala také řada Američanů, kteří se nedokázali vyrovnat s mohutnými demografickými změnami, po kterých se z ospalého jižanského letoviska stala latinskoamerická metropole. Běloši nyní v jižním floridském okrese Miami-Dade představují podle Greniera jen 15 procent populace.