Policisté mají dbát na to, aby byly respektovány zákony a předpisy. Měli by však u toho přemýšlet, jinak jsou zbyteční a mohou být už brzy nahrazeni roboty v uniformách.

O "omezených" policistech koluje téměř nekonečné množství vtipů. Třeba ten o policistovi, který chytne zlatou rybku.

Rybka slibuje, že mu splní tři přání, pokud ji pustí. Policajt dlouho a usilovně přemýšlí a nakonec vyhrkne: "Občanský, technický a řidičský průkaz."

Na kolena, sultán přichází

Stejně mechanicky postupují čeští policisté v případech Kurdů, které chce uvěznit nebo rovnou zlikvidovat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Svědčí o tom kauza syrského Kurda Sáliha Muslima, kterého zadržela a vsadila do policejní cely česká policie o víkendu v Praze. Vyhověla tak žádosti turecké justice, potažmo Erdogana.

Turci na kurdského politika a také bojovníka proti Islámskému státu vydali loni v květnu zatykač. Obvinili ho z bombového atentátu v Turecku. Mezitím Sálih, vybaven švédským azylovým průkazem, volně cestoval po evropských zemích.

Letos 14. února na jeho hlavu vypsalo turecké ministerstvo spravedlnosti odměnu čtyř milionů tureckých lir (23 milionů korun) a zařadilo ho na "červený seznam" nejobávanějších teroristů. Zpravodajský web Hurriet Daily píše (tady), že turecký Interpol na něj vydal mezinárodní zatykač a požádal centrálu Interpolu ve francouzském Lyonu, aby ho potvrdil a rozeslal dalším státům. Interpol to však dosud neudělal a patrně ani neudělá.

Před týdnem pořádal Sálih tiskovou konferenci v bruselské centrále evropských institucí. Nic se nedělo, belgická policie byla v klidu.

Česko je jiné. Tady policisté padli před sultánem na kolena. Na tureckou žádost a se souhlasem státního zastupitelství nasadili Kurdovi pouta a hnali ho před soud.

Na seznamu hledaných lidí lyonské centrály Interpolu přitom Sálih Muslim nefiguruje. Přesvědčit se můžete zde. Odmítnout žádost tedy bylo snadné.

Kurdové za katr

Pražský soud v úterý požadavek státního zastupitelství na vazbu zamítl a Sáliha propustil poté, co Kurd slíbil, že se bude zdržovat v zemích Evropské unie a nebude se vyhýbat soudnímu přelíčení. Rozumný úsudek.

Sálihův případ každopádně připomíná kauzu jiného Kurda, Nazmiho Sahina, kterého čeští policisté zadrželi v listopadu 2015 v Hradci Králové – také na základě mezinárodního zatykače vydaného v Turecku a nepotvrzeného lyonskou centrálou.

Sahin, odsouzený v Turecku za vylepování protistátních letáků, strávil ve vazební věznici tři měsíce, než ho soud osvobodil. Kurd se přitom před zatčením volně pohyboval po dalších unijních zemích a české policii se prokázal statusem uprchlíka, který dostal v Itálii. Jenže narazil.

Nasnadě jsou tedy otázky: Proč česká policie respektuje Erdoganův režim víc než je obvyklé v jiných státech Evropské unie? Proč posluhuje darebáckému vůdci?

Mít moc jako Hitler

Ergoganův režim drží za mřížemi stovky, nejspíš ale tisíce politických odpůrců a desítky novinářů. Do 15. července 2016, kdy potlačil puč, měl turecký prezident plně pod kontrolou pouze vládu a policii. Teď už vládne také nad armádou, médii, kapitány byznysu i soudci.

Erdogan vypověděl Evropskou úmluvu o lidských právech a v zemi rozpoutal teror. Předčil všechny represe po vojenských převratech, které země prožila v minulých desetiletích.

Teď vládne zemi půlměsíce jako sultán a snaží se ukázat, že jeho moc nekončí pár kilometrů za Bosporem, že sahá hluboko do Evropy. Jinde  na starém kontinentu ho však dokážou vykázat do patřičných mezí.

Mělo by to tak dělat také Česko.

Peníze, protislužba nebo tupost?

Nikde není psáno, že národní policie je povinna zatknout toho, na koho některá ze zemí Interpolu ukáže. Tím spíš, když mezinárodní zatykač není centrálou Interpolu posvěcen, nebo je dokonce zamítnut a když pochází ze země, ve které není nezávislá a spravedlivá justice. Právě takové je Turecko.

V minulosti lyonská centrála například neschválila mezinárodní zatykač vydaný ázerbájdžánskou ústřednou Interpolu na poslance Evropského parlamentu Jaromíra Štětinu. Nejspíš bychom se podivili, kdyby Štětinu po ázerbájdžánské intervenci zadrželi v Bruselu nebo ve Štrasburku.

A nakonec otázka, kterou ponechávám bez odpovědi: Co je za Sálihovým zatčením? Několikamilionová odměna, kterou za něj vypsali Turci, nějaká protislužba, anebo jen tupá policejní přičinlivost?