V období kolem vánočních svátků upoutala pozornost zpráva o spolupráci Pirátů s bývalým ministrem financí za ODS Vlastimilem Tlustým, který se má stát jejich neplaceným poradcem pro oblast nepodmíněného základního příjmu. Spojení s mužem, který z politiky odešel po několika skandálech, vyvolalo negativní reakce dokonce i uvnitř Pirátské strany.

Piráti později uvedli, že své programové teze a program pro volby 2017 chtějí konfrontovat s širokou řadou odborníků, specialistů i lidí z "opačného břehu". Také předseda Pirátů Ivan Bartoš se pokusil celou záležitost mírnit poukazem na to, že výsledkem plánovaných konzultací nejen s Tlustým může být cokoliv: získání nových pohledů, vyjasnění si sporných částí, zasazení do konceptu celostátní politiky, nebo naopak tvrdé vymezení se a upevnění vlastních postojů.

S bývalým ministrem financí se za Piráty sešel jejich místopředseda Ivo Vašíček, který navrhuje ekonomické body pirátského programu a je garantem programového bodu 'Finanční systém'.

Vašíček ke schůzce s Tlustým ve veřejně přístupném Registru lobbistických kontaktů Pirátů napsal: "Možnost dělat nám ekonomického poradce ho zaujala a přislíbil, že se bude na tvorbě našeho programu podílet. Prodiskutovali jsme základní teze ekonomického programu, měl jsem už nějaké návrhy a on také, takže základní koncepci už máme."

'Nezávazné konzultace'

Záležitost s Vlastimilem Tlustým ukazuje, že vedení Pirátské strany moc neřeší, s kým je spojováno. Přitom právě představa Pirátů, kteří si chodí pro rady ke kontroverznímu bývalému politikovi, je něčím, co stranu může poškodit, ať už budou Piráti zpětně jakkoli vysvětlovat, že jde jen o nezávazné konzultace, ze kterých nic neplyne.

Z vyjádření různých představitelů Pirátů a porovnání dvou tiskových zpráv, které na toto téma napsali, se zdá, že se až zpětně snaží Tlustého roli marginalizovat. 

Hovor s bývalým ministrem financí může být samozřejmě inspirativní, ale z pozice politické strany je třeba být opatrný, s kým se rozhodnete svůj program konzultovat.

Třešničkou na dortu je to, že ve zmíněném příspěvku v Registru lobbistických kontaktů Vašíček píše, že se s Tlustým bavili o výši základního příjmu a že už na to mají i financování, načež Vašíček dává odkaz na text, pod kterým je podepsán Jan Morava.

Pro připomenutí jde o bývalého poslance ODS, který si chtěl od údajné detektivní agentury nechat pořídit fotografie dcery poslankyně Olgy Zubové, s nimiž by pak mohl političku vydírat. 

Pokud je to skutečně tak, jak řekl Bartoš pro server Lidovky.cz, že Tlustý byl vytipován jako expert, který by dodal ekonomický model k financování nepodmíněného základního příjmu, je otázka, proč Pirátské straně takový model nemohl dodat nějaký méně ideově zatížený odborník, případně někdo, kdo nevyvolává tak silné negativní reakce.

Společné téma, obdobný koncept

Zvláštní je i to, že Piráti nemají někoho takového ve svých vlastních řadách, takže museli jít za bývalým politikem konkurenční politické strany, aby získali model financování všeobecného základního příjmu, který je dlouhodobě zajímá. Těžko se pak vyhnout závěru, že skutečný důvod, proč Tlustého oslovili, spočívá v tom, že s jeho názory a tím, jak on sám všeobecný základní příjem koncipoval, sympatizují.

Všeobecný základní příjem si zaslouží pozornost sám o sobě. Jeho podstatou je to, že každý jedinec dostává určitou částku, která by měla stačit na jeho přežití. Její vyplacení by nemělo být ničím podmíněno.

Nárok na ni má mít každý na základě toho, že je lidskou bytostí. Existují různé modely všeobecného základního příjmu i pokusy o jeho zavedení. Téma poutá pozornost a vedou se kolem něj bouřlivé diskuze.

Často se o něm hovoří jako o reakci na úbytek pracovních míst vlivem mechanizace, digitalizace a robotizace, který lze očekávat a jehož důsledky by všeobecný základní příjem mohl zmírnit. Také se uvádí, že umožní větší kreativitu lidí, kteří už nebudou tolik závislí na své mzdě a rovněž budou mít větší svobodu vybrat si takové zaměstnání, které je uspokojuje.

To, že Piráti toto téma konzultují s Vlastimilem Tlustým, má však při bližším zkoumání pirátského programu a jejich pojetí svobody svou logiku. Už nyní má totiž Pirátská strana tento nástroj ve svém programu v podobě, jak s ním v Česku přišel právě bývalý ministr financí za ODS.

Stěžejní role státu

Piráti se o všeobecném základním příjmu zmiňují v části svého programu věnované sociálnímu systému. Uvádí v něm, že jedním z možných komplexních řešení sociálních otázek je základní příjem, který by nahradil většinu podmíněných dávek současného sociálního systému a slev na dani z příjmu. 

Jako náhradu sociálních dávek chtěl základní příjem zavést i Tlustý. Takto pojatý všeobecný základní příjem se však stává něčím, co zásadním způsobem oslabuje roli státu v sociální oblasti. Lidem by byla vyplacena určitá paušální částka, ať jsou na tom jakkoli, a tím by se veškerá společenská solidarita zprostředkovaná státem vyčerpala.

Lidé, kteří by se všeobecným příjmem dokázali hospodařit a myslet na zadní kolečka, by si nejspíš polepšili. Naopak ti, kteří jsou na tom špatně už dnes, by na tom byli ještě hůře. Podle Pirátů by základní příjem mohl nahradit dokonce i minimální mzdu. Mnozí by měli potíže rovněž ve staří.

Z toho, jak Pirátská strana všeobecný základní příjem pojímá, se zdá, že by mohl nahradit i důchody. V případě zavedení základního příjmu Piráti totiž počítají s přechodným obdobím, kdy lidé, kteří pracovali ve stávajícím systému nebo dobrovolně platili vyšší sociální pojištění, budou nad základní příjem dostávat částku zohledňující prostředky odvedené do průběžného systému.

Všeobecný základní příjem je důležitým tématem k diskuzi. Jeho hlavní problém však není otázka financování, která bývá napadána nejčastěji, ale to, jak zajistit, aby skutečně naplnil svůj původní účel. Tím není náhrada sociálních dávek a odstranění státní byrokracie, nýbrž emancipace jednotlivce.

K tomu ovšem všeobecný základní příjem nepřispěje, pokud jeho zavedení bude sociální stát oslabovat.

Naopak stát musí být natolik silný, aby dokázal ohlídat to, aby spolu s vyplácením základní mzdy neklesaly výdělky a zároveň nestoupaly ceny (pro úplnost dodejme, že plán ODS počítal s pravidelným zvyšováním základního příjmu o inflaci), protože v takovém případě by všeobecný základní příjem neměl žádný význam. Jeho výše by byla směšná a kromě toho sociální stát by byl významně ořezán.