Takřka detektivní zápletku na politické scéně vytvořil Zeman vetem na zákon o střetu zájmů. Premiér Bohuslav Sobotka věří, že legislativa znovu projde, protože pro ni hlasovalo 130 poslanců, což je dostatečné množství i pro přehlasování prezidentova veta. Stejný názor má i šéf KDU-ČSL Bělobrádek.

Z ODS se ozývá, že se tím Miloš Zeman definitivně přidal na stranu Andreje Babiše. I podle Miroslava Kalouska z Topky je to jen další důkaz sbližování obou politiků. Sám Babiš prezidentovo veto pochopitelně přivítal, opět zopakoval, že zákon je namířen proti jeho osobě a mění pravidla hry v jejím průběhu.

Zároveň dodal, že prezidentovo rozhodnutí nemá žádný vliv na to, jak se strana zachová v nadcházející prezidentské volbě. Právě tento dovětek naopak jen ukazuje, že Babiš si je dobře vědom, co může Zemanovi nabídnout.

Na co přesně si oba muži na Hradě plácli, pochopitelně nevíme. Jisté je, že spojenectví obou politiků se stalo nyní naprosto zjevným. ANO se zatím nerozhodlo, jak se k volbě prezidenta postaví, zda navrhne svého kandidáta nebo podpoří některého z ostatních.

Variant, jak může Babiš zachovat, je celá řada. ANO může vyslat do boje o Hrad svého kandidáta, který neprojde do druhého kola a pak, pokud v něm bude Zeman, podpořit právě jeho. Nebo může Zemana podporovat od počátku. Vyloučit nelze ani to, že Babiš zaplatí Zemanovi předvolební kampaň, když by mu na ní dostatečně nepřispěl Lukoil Martina Nejedlého.

Všechno to jsou zatím jen spekulace, nicméně by bylo naivní si myslet, že Zeman si za své veto nenechal politicky zaplatit. Je si dobře vědom, jak bude jeho krok interpretován a určitě dobře zvážil, jestli se mu otevřená podpora Babiše vyplatí. Zřejmě nabídka od šéfa ANO byla natolik zajímavá, že mu to za to stálo.

ČSSD jako týraná manželka

Současná situace je opět mimořádně složitá zejména pro ČSSD. Sociální demokraté vedou vleklou debata o tom, zda se mají usmířit se svým někdejším vůdcem nebo se snažit o autonomní politiku. Současné vedení v čele se Sobotkou Zemana oficiálně podporuje jako svého potenciálního kandidáta na prezidenta. Je otázka, co si od takového postupu předseda oranžových vlastně slibuje.

ČSSD není Zemanovou stranou, Zeman vlastně dávno není ani levicový politik. Ideová pojítka mezi nimi jsou velmi slabá, naopak Zeman sociálním demokratům a jmenovitě Sobotkovi škodí, jak může. S trochou nadsázky se dá ČSSD přirovnat k manželce, kterou setrvale týrá její manžel a ona přesto nadále chce stát po jeho boku.

Ovšem i z ČSSD už se ozývají hlasy, že tato situace není dlouhodobě udržitelná. Ministr vnitra Milan Chovanec už před časem prohlásil, že pokud Zeman bude podporovat Babiše, měla by sociální demokracie hledat jiného kandidáta na prezidenta. Je zajímavé, že s tímto prohlášením přišel právě Chovanec, který byl předtím dlouhodobým zastáncem usmíření se Zemanem.

Zřejmě i on pochopil, že takovéto spojenectví nepřináší ČSSD prakticky nic než jen problémy. Zeman podporuje otevřeně hlavního politického soupeře oranžových a na konto sociální demokracie nešetří kritikou. Jakási jeho náklonnost k ČSSD je naprostou iluzí.

Zeman na ČSSD páchá mstu za dávné křivdy, o nic jiného mu nejde. Bohužel je v sociální demokracii mnoho politiků, kteří tuto situaci nechápou nebo dokonce tuší, že by z toho mohli politicky těžit. Mají pocit, že Zeman za ně odstraní Sobotku z čela ČSSD a oni se budou moci ujmout vlády nad stranou, i kdyby to mělo být po drtivé porážce v parlamentních volbách.