V Letohradu mladíka nejprve obstoupila prezidentská ochranka, pak byl legitimován a následně dopraven na policejní služebnu za "možný přestupek proti právu shromažďovacímu", čímž se má na mysli "nepřístojné chování, kterým se brání účastníkům ve splnění účelu shromažďování", jak řekla policejní mluvčí pro Pardubický kraj Lenka Vilímková.

Takže policie v podstatě říká, že jen ukřičený člověk ohrožuje mnohasethlavé shromáždění. Potírání demonstrantů proti Zemanovi tak evidentně pokračuje dál. Policie se snaží na jejich protesty naroubovat nejrůznější absurdní přestupky a prohřešky.

Podobná situace nastala i při návštěvě čínského prezidenta, několikrát se také opakoval na mítincích Zemana v nejrůznějších republiky. Na policejní služebně například skončilo deset demonstrantů z Bochova, kteří museli podat vysvětlení.

Policie má v popisu práce chránit prezidenta před fyzickým napadením nebo možným atentátem a je oprávněna k tomu použít všechny možné prostředky. Co ale přivedlo policejní velitele k myšlence, že je třeba chránit prezidenta před kritikou, to je otázka.

O souznění panujícím mezi Hradem a policejním vedením nemůže být vůbec pochyb. Policisté se to snaží odpůrcům Zemana co nejvíce znepříjemnit. 

Nově si prý prezidentova ochranka vše nahrává na video. Jak se cítí člověk, který přijde vyjádřit nesouhlas s prezidentem na jeho setkání s občany, když je obestoupen policií, z dálky na něj míří odstřelovači a od pódia ho natáčejí agenti na kameru, není těžké odhadnout. Možná i proto se do podobných akcí pouští jen odhodlaní jednotlivci.

K vysloveně milé atmosféře pak přispívá i sám Zeman, který například mladíka z Letohradu označil přímo na shromáždění za neandrtálce. A jeho mluvčí Jiří Ovčáček pak na Twitteru pokračoval svým oblíbeným tématem o fašizaci:

"Fašisté se projevovali tím, že narušovali shromáždění svých oponentů, to je obecně známá věc. A každé chování, které je v tomto směru napodobuje, ač se schovává za údajný antifašismus, není důvodem ke chvále. V Letohradu byly stovky občanů, které přišly na diskuzi s panem prezidentem. Cílem onoho mladíka bylo pouze na této akci se mediálně zviditelnit, stejně jako v případě návštěvy prezidenta ČLR."

Označit oponenta za fašistu patří už k základním argumentačním chvatům Jiřího Ovčáčka, podle kterého se fašizuje každý, kdo vyjadřuje odpor proti Zemanovi jinak, než pokorným mlčením.   

Zeman zase na kritiku reaguje od začátku stejně - urážkami. A mezi politiky není zdaleka sám, kdo tuto osvědčenou taktiku používá. 

Spíš než prezidenta či jeho mluvčího je třeba kritizovat především policii, která vystupuje zjevně za rámec svých povinností. Samozřejmě teď možná dokáže nějakým způsobem vymyslet, jak se dotyčný z Letohradu provinil proti zákonu, ale každému musí být jasné, že prezident nebyl ohrožen, nebylo ohroženo ani shromáždění, v Letohradu se nestalo vůbec nic nezákonného. Jen si někdo dovolil něco vykřikovat v přítomnosti prezidenta. To se snad nesmí? 

Není to tak dávno, kdy se zvonilo klíči mimo jiné také proto, aby se lidé nemuseli bát vyjádřit svůj názor a aby tehdejší policie nezavírala každého, kdo si dovolí kritizovat komunistické papaláše. Vypadá to, jako by se ta doba zase vracela. Pravda, kritici nejvyššího představitele země už nejsou západními agenty či buržoazními podvratnými živly, ale fašisty, neandertálci, voly a pomatenci. A policejní antony neodváží z mítinků davy neposlušných. 

Znevažování a ponižování odpůrců se sice může zdát jako marginální problém tím spíš, že jde o jednotlivce, je to ale právě naopak zásadní moment. Dokud si všichni - voliči i nevoliči Zemana - neuvědomí, že respekt ke kritice a jinému názoru patří k základním pilířům svobodné a vyspělé společnosti, nikdy se doopravdy nepohneme kupředu a zvonění klíči bylo skutečně zbytečné.