Překvapivé vysvětlení psychologů: Co to přesně je síla vůle a proč ji někdo má a jiný ne

Vstát v pět ráno, vypít litr vody, dát si zdravou snídani a rovnou si zacvičit. Zavřít ledničku po deváté hodině večer a znovu ji neotevřít, ačkoliv máte na něco chuť. Jít raději spát, protože už je pozdě, i když jste právě dokoukali velmi zajímavý díl seriálu a lákavě na vás poblikává další epizoda. Nedat si další kousek dortu, byť je tak skvělý a ještě půlka zbyla.

Zvládáte podobné věci levou zadní? Nebo na ně nemáte dost silnou vůli?

Síla vůle je slovní obrat, který jsme si navykli používat všude možně. Když máme, nebo naopak nemáme odhodlání, když se nám něco daří a třeba když podlehneme nějakému pokušení.

Co přesně se ale pod celkem všeobecným pojmem skrývá, se snaží psychologické studie definovat už dlouhá léta. A v poslední době se shodují, že síla vůle má co do činění především se sebeovládáním a autosugescí. Jinak řečeno: Síla vůle není žádná vrozená, předem daná veličina. Můžete ji vědomě ovlivňovat.

Například studie z roku 2015 tvrdí, že čím víc si o sobě člověk myslí, že má sílu vůle, tím pravděpodobnější je, že nakonec opravdu odolá pokušení.

Další výzkum z roku 2024 zjišťuje další zajímavou věc: Výkon lidí se liší podle toho, jak vnímají sílu vůle jako takovou. Pokud vnímají sílu vůle jako pevnou, neměnnou jistotu, která je coby konstanta podporuje v jejich konání, bývají odhodlanější a výkonnější. Naopak lidé, kteří sílu vůle vnímají jako proměnlivou záležitost, která může časem dojít nebo se vyčerpat, bývají svolnější k pokušení či mívají chuť vzdát úkol.

Na tomto základu pak vznikla úplně nová studie, která v roce 2026 vyšla v odborném časopise Journal of Experimental Psychology. Výsledky prakticky potvrzují, co se zjistilo už dřív. Velmi laicky řečeno: Pokud člověk věří, že má sílu vůle, pak ji opravdu má.

Opět přitom záleží, zda si jedinec myslí, že je síla vůle vyčerpatelná, nebo ne. Ten, kdo má pocit, že síla vůle není konstantní a neměnná, ale že se může postupně vyčerpat, je náchylnější k horšímu sebeovládání.

„Je to problém, protože jakmile někdo začne o pokušení uvažovat tímto způsobem, práce nebo splnění úkolu přestává být důležité. V mysli už se neřeší motivace, místo toho se řeší otázka, zda je vůbec fyzicky možné odolávat,“ vysvětluje psycholog Christopher Mylnski z vídeňské univerzity pro Discover.

I pokud ale sílu vůle vnímáte jako nevyčerpatelnou jistotu, magicky to z vás neudělá roboty pracující až do zemdlení, imunní veškerému vábení a pokušení. Ne, s motivací se pořád budete muset poprat jako všichni ostatní.

Když ale sami sebe přesvědčíte, že sebeovládání není problém... Pak dost možná nebude problém. A i pokud pak stejně občas selžete, žádná tragédie se neděje: Je totiž pořád lepší vědět, že prostě přišla slabší chvilka, než být přesvědčený, že se nedalo nic dělat a odolat prostě a dobře fyzicky nešlo.

To totiž jde vždycky. A psychologové radí si to uvědomit.