Levice vypráví daňové pohádky. Věříte jim?

Sociální demokraté se vytasili s návrhem na progresivní zdanění příjmů. Říkají, že jejich cílem je snížit daňové zatížení lidí, kteří mají podprůměrnou nebo průměrnou mzdu a nastolit spravedlivější (solidárnější) systém.

"Pro nás je důležité, abychom spravedlivějším způsobem rozložili daňové břemeno – zejména pokud jde lidi s průměrnými nebo podprůměrnými příjmy a ty nejbohatší," vysvětloval Bohuslav Sobotka, když představoval návrh.

Jenže když se podíváte na to, jak navržená daňová pásma fungují, nezbývá, než se ptát: Kde udělali soudruzi z ČSSD chybu?

Pokud by sociální demokraté svůj návrh prosadili, pak by lidé s nadprůměrnými příjmy ušetřili na daních několikanásobně víc než ti, kteří mají výrazně podprůměrné mzdy.

ČSSD namísto nynější jednotné patnáctiprocentní sazby daně z příjmu navrhuje sazby čtyři – 12procentní do superhrubé mzdy 30 000 Kč, 15procentní pro superhrubou mzdu mezi 30 000 a 40 000, 25procentní pro pásmo 40 000 až 50 000 a 32procentní pro superhrubou mzdu nad 50 000.

Na webu sociální demokracie (zde) si můžete spočítat, kolik získáte nebo proděláte na Sobotkově návrhu. Z kalkulátoru snadno zjistíte, že uklízečce s 12 500 hrubého zbude ze mzdy o 450 korun víc. Zato praktický lékař s platem 40 000 hrubého, si proti nynějšímu stavu pomůže k 1260 korunám navíc. Ušetří tedy na daních třikrát víc.

Důkaz o tom, že lidé s mírně nadprůměrnými platy vydělají na reformě mnohem víc, než ti s podprůměrnou mzdou, můžete vidět na stránce s kalkulátorem, když poslechnete výzvu na spodním kraji stránky "Pro vice informací klikněte zde".

Graf z návrhu sociálních demokratů | zdroj: ČSSD

Pokud by sociální demokraté chtěli pomoci chudým, jak tvrdí ve svém programu, pak by mohli upravit daňový základ, případně zavést zápornou daň. Anebo snížit daň z přidané hodnoty. (Dosud platíme krizovou DPH, byť je už dávno po krizi.)

Právě DPH nejvíc dopadá na rodiny s nejnižšími příjmy, bere jim větší díl z rozpočtu než bohatším rodinám.

Heuréka! Zdaníme roboty

Zdanit se dá kdeco. Nejen váš příjem, nebo zboží, které kupujte, ale i plnovous nebo roboty.

Plnovousy se danily v Rusku za cara Petra Velikého. To je však historie. Daně z robotů jsou budoucnost. Tvrdí to aspoň kandidát na francouzského prezidenta Benoît Hamon.

Tento kovaný socialista ve své kampani upozorňuje, že v průmyslu 4.0 (čtvrtá průmyslová revoluce) vezmou automatizované systémy a roboti lidem nejen repetitivní (stále se opakující), ale i kognitivní (inteligentní) činnosti a z trhu vytlačí i většinu vysoce kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků. A tak požaduje, aby firmy platily daň za robotické systémy.

"Je to realistická odpověď na průmyslovou revoluci," hlásá Hammon.

Když se na to díváte ze země, která má za sebou tři průmyslové revoluce a kde se nedají sehnat lidi na práci, nezní Hamon věrohodně. Za každé průmyslové revoluce pracovní místa ubývala a zanikala, ale také vznikala. Staré profese střídaly nové. Varování, že stroje nenávratně připraví lidi o práci, se opakují už od konce osmnáctého století.

Pravda, mladoboleslavská Škodovka zaměstná na lince raději automat nebo robota, který je výkonnější a levnější než zaměstnanec. Tento stroj ale musí někdo vymyslet, zkonstruovat, vyrobit, naprogramovat, obsluhovat, udržovat, opravovat, upgradeovat…

Jaká by byla sazba daně z robota? Byla by určena produktivitou, stupněm technické vyspělosti robota, anebo čím? Uvalil by stát daň i na roboty ve zdravotnictví nebo na roboty sloužící invalidům, případně starým lidem?

Stát by takovou daní získal peníze. Zabrzdil by ale růst produktivity i technický pokrok. Člověk by byl levnější. Byla by to vlastně sankce za inovace.

A jak by to dopadlo, až by si jednou inteligentní robot sám vyplňoval daňové přiznání. Nevyběhl by s berňákem stejně jako Andrej Babiš při fintě s korunovými dluhopisy?