Na studii by se mělo podílet několik velkých center, podle Radiožurnálu půjde o pražský IKEM a Thomayerovu nemocnici a o Fakultní nemocnici Olomouc. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková Radiožurnálu řekla, že cílem je poznat skutečnou míru promoření populace.

„Jde o séroprevalenční studii, která by dala obraz toho, jaká míra promoření je v české populaci vůči viru, čili dát nám epidemiologické ukazatele. A spolu s tím třeba i zkoumat některé parametry buněčné imunity,“ uvedla Vašáková.

Pravidelným testováním chce stát zkoumat i to, jak protilátky lidi chrání před nákazou. „Plánujeme dělat u těch lidí periodické PCR testy zhruba ve 14denních intervalech, abychom zjistili, kde se ti lidé nakazili. Protože množství lidí, kteří se nakazí, je extrémně ovlivněné strategií testování a tím, jaký poměr máte symptomatických a asymptomatických přenosů,“ řekl Radiožurnálu Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle klinického imunologa z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jiřího Litzmana výsledky ukážou něco o kolektivní imunitě. Pokud se ukáže, že velká část lidí má protilátky, bylo by podle něj možné trochu měnit protiepidemická opatření. Jak vysoká by mohla imunita v populaci být, neuvedl.

„Velké množství občanů bylo infikováno nebo vakcinováno, čili kolektivní imunita bude výrazně lepší (než loni na podzim). Na podzim se už nebudeme setkávat se stavy, se kterými jsme se setkávali doposud, zejména pokud se týká zdravotnictví, které bylo naprosto naplněno pacienty, kteří měli těžké formy tohoto onemocnění,“ řekl Radiožurnálu Litzman.

Uznávání protilátek?

Premiér Andrej Babiš i sněmovní opozice se v poslední době přikláněli k zavedení uznávání protilátek proti covidu pro prokázání bezinfekčnosti. S váháním to podpořil i prezident Miloš Zeman. Vašáková v srpnu uvedla, že není jasné, jak vysokou hladinu protilátek člověk musí mít a zda by ho chránily i proti mutacím koronaviru. Uznávat se tedy i nadále nebudou.

Podle předsedy vakcinologické společnosti Romana Chlíbka protilátky také nejsou důvodem, proč by se člověk neměl nechat očkovat. Po očkování podle něj klesají hodnoty protilátek pomaleji než po prodělání nemoci.

Jako potvrzení bezinfekčnosti slouží dokončené očkování proti covidu-19, doklad o prodělání nemoci v posledních 180 dnech či negativní výsledek testu.

Od začátku loňského března, kdy se v Česku začala šířit epidemie koronaviru, testy prokázaly 1,68 milionu případů nákazy. Od konce prosince se v Česku proti covidu očkuje, ukončené očkování má více než 5,7 milionu lidí.