Pracovali desítky let, ale důchodu se nedočkají? Skrytá pravda, kterou stát moc nevysvětluje
24. 9. 2025 – 15:05 | Zprávy | Jana Szkrobiszová
Stovky cizinců i českých občanů u nás pracují celé roky, platí odvody a počítají s klidným důchodem. Jenže realita může být jiná: kdo si v evidenci důchodového pojištění nenasbírá dostatek let, na penzi prostě nedosáhne – bez ohledu na státní příslušnost. Proč systém funguje právě takto a jak si včas ověřit, že na stáří nepřijde nepříjemné překvapení?
Tato problematika se dotýká všech, kteří v Česku dlouhodobě pracovali, ale nemají dostatek let důchodového pojištění – ať už jde o cizince, kteří zde našli nový domov, nebo o české občany s nepravidelnou pracovní historií.
Není to o občanství, ale o letech pojištění
Častý omyl, že cizinci v Česku nedosáhnou na starobní důchod jen proto, že nemají české občanství, vyvrací přímo Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zákon o důchodovém pojištění je v tomto ohledu jednoznačný: rozhodující není státní příslušnost, ale délka účasti v důchodovém pojištění.
Základní pravidla jsou přesně daná:
- Řádný starobní důchod vyžaduje nejméně 35 let doby důchodového pojištění.
- Existuje také varianta s 30 lety tzv. čisté doby – tedy období skutečného pojištění bez započítání náhradních dob, jako je studium nebo doba nezaměstnanosti.
- Předčasný důchod je od října 2024 dostupný jen při minimálně 40 letech pojištění.
Tyto podmínky platí naprosto stejně pro české občany i pro cizince, kteří v Česku legálně pracovali a odváděli pojistné. Klíčové je jediné: kolik let bylo skutečně započteno do důchodového pojištění.
Pro magazínové zpracování se sem hodí i upozornění na další možnosti, například sčítání dob pojištění mezi státy EU a smluvními zeměmi nebo dobrovolné doplacení chybějících let, což může být pro cizince zásadní při plánování odchodu do penze.
Sčítání dob v rámci EU a smluvních zemí: co všechno se počítá
Evropské právo i mezinárodní dohody přinášejí lidem, kteří pracovali v několika zemích, významnou výhodu. Nařízení EU 883/2004 zajišťuje, že se doby důchodového pojištění získané v členských státech EU, zemích EHP a ve Švýcarsku sčítají, jako by šlo o jedinou kariéru. Prakticky to znamená, že pokud například někdo deset let pracoval v Německu a dalších dvacet v Česku, pro účely českého starobního důchodu se počítá celých třicet let. Každý stát pak vyplatí poměrnou část důchodu podle doby, kterou v něm člověk skutečně odpracoval.
Česká republika navíc uzavřela desítky dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení s dalšími státy mimo EU – například se Srbskem, Ukrajinou, Kanadou, Spojenými státy nebo Jižní Koreou. I v těchto případech se pracovní roky mohou sčítat, a to opět formou takzvaného dílčího důchodu, kdy každá zúčastněná země vyplácí část odpovídající době pojištění na svém území.
Důležité ale je, že ani s těmito výhodami nelze obejít minimální hranici požadovanou českým zákonem. Pokud ani po sčítání dob pojištění ze všech započitatelných států nevznikne alespoň 30 let „čisté doby“ nebo 35 let celkové doby pojištění, nárok na český starobní důchod nevzniká. Proto odborníci z České správy sociálního zabezpečení radí průběžně sledovat vlastní evidenci odpracovaných let a včas zvážit doplacení chybějícího pojištění, případně se informovat, zda vaše domovská země má s Českem platnou smlouvu.
Díky těmto pravidlům je systém férový i pro ty, kteří během života měnili zaměstnavatele i státy, ale vyžaduje pečlivou kontrolu a plánování, aby se dlouhodobá práce v zahraničí skutečně promítla do budoucí penze.
Když chybí roky: tvrdá realita
Žádný jiný údaj v důchodové evidenci nemá takovou váhu jako počet skutečně pojištěných let. Pokud pracovní dráha obsahuje dlouhé mezery, kdy za člověka nikdo neplatil důchodové pojištění, zákon je neúprosný: do celkové doby se nezapočítají.
To je problém především pro ty, kdo pracovali „na černo“, měli dlouhé neplacené volno, nebo střídali krátké brigády bez pojištění. Ani fakt, že v Česku prožili třeba dvacet či pětadvacet let, jim automaticky nezaručí nárok na penzi. Rozhodují jen roky, kdy skutečně běželo důchodové pojištění, ať už z klasického pracovního poměru, z podnikání, nebo z dobrovolného doplacení.
Výsledkem může být nepříjemné překvapení: český starobní důchod vůbec nevznikne, i když měl dotyčný pocit, že „pracoval dost“. Na občanství přitom nezáleží – stejná pravidla platí pro české občany i cizince.
Odborníci z České správy sociálního zabezpečení proto doporučují průběžně sledovat svůj informativní osobní list důchodového pojištění, který lze zdarma vyžádat online. Pravidelná kontrola pomůže včas odhalit chybějící roky a případně je dobrovolně doplatit, dokud je to možné.
Jak si nárok ověřit
- Požádejte ČSSZ o informativní osobní list důchodového pojištění – zdarma a online.
- Pokud jste pracovali i v zahraničí, zjistěte, zda má vaše země s Českem smlouvu o sociálním zabezpečení.
- Zvažte dobrovolné důchodové pojištění, které může chybějící dobu doplnit.
Nejde o skandál v zákulisí, ale o složitý systém, který umí nepříjemně překvapit. Cizinci, kteří v Česku odpracovali celé dekády bez dostatečného pojištění, se opravdu mohou ocitnout bez důchodu. Čím dřív si každý zkontroluje své roky, tím větší má šanci, že mu stát na stáří pomůže.
