„Dohodli jsme se, že Polsko a Německo budou úžeji spolupracovat v boji proti ilegální migraci,“ řekl Kamiński. „Za tímto účelem bude vytvořena zvláštní pracovní skupina..., složená ze zástupců Polska, ČR a Německa,“ dodal polský ministr. Uvedl také, že s Faeserovou jednali o situaci na polsko-německé hranici a o sílící migrační vlně po takzvané balkánské trase.

Spolková ministryně Faeserová ve středu oznámila, že německá policie s okamžitou platností zahajuje na hranicích s Českou republikou a Polskem zesílené pružné a mobilní kontroly, jejichž cílem je boj proti převaděčům.

„Zdůrazňuji, že zprávy médií o údajném obnovení trvalých kontrol na vnitřní schengenské hranici mezi Polskem a Německem jsou nepravdivé,“ řekl dnes Kamiński. „Německá strana se pouze rozhodla zvýšit aktivitu na své straně hranice s Polskem. Nejedná se o obnovení kontrol v souladu se schengenskými pravidly,“ dodal.

Jen ve středu podle ministra policisté zadrželi na 150 migrantů z Blízkého východu a Afriky, kteří se snažili dostat do Německa. „Rovněž bylo zjištěno, že pašeráci migrantů mají v Německu krátkodobá či dlouhodobá povolení k pobytu,“ řekl Kamiński.

Země EU se zatím na poslední části migračního balíčku neshodly

Země EU se zatím na poslední části migračního balíčku neshodly. Zásadní překážky ale neexistují a rozhodnutí by mělo být přijato v příštích dnech, uvedla na závěrečné tiskové konferenci po dnešním jednání unijních ministrů vnitra eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.

Ještě neschválená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. To pojednává o tom, jak by evropské země měly řešit migraci a žádosti o azyl v krizových situacích, kdy během velmi krátké doby přijde velké množství běženců.

K poslední části balíčku mělo dlouho výhrady Německo, německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale během dnešní schůzky oznámila, že Berlín už nařízení blokovat nebude. Nyní si ale vzala čas na rozmyšlenou zase Itálie.

„Neexistují žádné zásadní překážky, oficiální rozhodnutí budeme mít za několik dní,“ uvedla eurokomisařka Johanssonová a podobně hovořil i španělský ministr vnitra Fernando Gómez, jehož země nyní sedmadvacítce předsedá. Kdy přesně by rozhodnutí mělo nastat ani jaký má Itálie s textem problém, zatím nebylo jasné. Velkými odpůrci nařízení jsou zejména Polsko a Maďarsko.

Ministři vnitra zemí EU dosáhli už na začátku června dohody o dvou problematických bodech migrační reformy. Pro návrh tehdy hlasovalo i Česko, proti byly podle diplomatů pouze Maďarsko a Polsko. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá tento schválený návrh s povinnou solidaritou. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek 20 000 eur (asi 487 000 korun) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.

Ministr vnitra Vít Rakušan tehdy řekl, že Česko si spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům.