Dnes je pondělí 19. dubna 2021., Svátek má Rostislav
Počasí dnes 11°C Občasný déšť

Komentář: Pohroma jménem Slovensko. Jeho předsednictví děsí Brusel

Komentář: Pohroma jménem Slovensko. Jeho předsednictví děsí Brusel
Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák představil logo slovenského předsednictví | zdroj: Profimedia

Malá, mladá a nezkušená země, která v posledních měsících funguje v Evropské unii jako potížista. Tak vnímají Slovensko evropští politici, kteří se bojí, jak si během svého předsednictví poradí v době, kdy EU čeká řešení významných otázek uprchlické krize a (ne)odchodu Británie.

"Nemyslím, že by ze slovenského předsednictví byl někdo zrovna nadšený," řekl serveru Politico politik z Evropské lidové strany, která je největším politickým seskupením v Evropském parlamentu. "Jsme uprostřed rozsáhlé reformy o migraci a už jsme skoro hotoví. Jak nás může vést země, která sestřelí všechny návrhy týkající se migrace?"

Migrační krize bude nejdůležitějším tématem slovenského předsednictví, které převezme po Nizozemsku 1. července. A evropští politici mají skutečně důvod ke strachu, vždyť Slovensko dokonce na unii podalo žalobu kvůli přerozdělování migrantů na základě kvót. "Doufáme, že v otázce migrace nebudou příliš horliví," řekl serveru jiný diplomat.

Bratislava slibuje, že bude během svého "šéfování" unii neutrální a podle jejího velvyslance při EU Petera Javorčíka není pochyb o tom, že bude "konstruktivní manažer, vyjednavač a prostředník".

Objevují se tak třeba zákulisní informace o tom, že Slovensko kvůli tomu požádá ostatní země Visegrádské čtyřky, aby po dobu jeho vlády trošku utlumily své protesty vůči migrační politice unie a ještě víc tak nerozdmýchávaly napětí.

A že bude nemalé, protože Bratislava na svém názoru na kvóty trvá a kvůli tomu je možné, že se rozjeté procesy zpomalí. Zvlášť, když si Turecko začíná klást další podmínky. Na druhou stranu Bratislava má ve svých cílech posílení kontrol hranic a pohraniční stráže, o což jde prakticky všem členům Evropské unie.

Zvládne se Slovensko vypořádat s výsledkem britského referenda?

Snad ještě větší obavy o kompetenci země proto panují kvůli britskému referendu o odchodu z Evropské unie. Britové o něm rozhodnou jen týden před tím, než otěže přebere Slovensko. Diplomaté si nejsou jisti, jestli si dokáže s tak velkým soustem Bratislava poradit.

Zahraniční listy zdůrazňují, že je Slovensko malou zemí, která samostatně existuje teprve od roku 1993. Navíc připomínají zdravotní stav premiéra Roberta Fica a přítomnost extremistů v parlamentu. "Je to malý a nový člen Evropské unie. Na rozdíl od Nizozemska není zakládajícím členem, který ví, jak se s předsednictvím vypořádat," cituje Politico evropského politika.

Ať už se Británie rozhodne jakkoli, první, kdo se bude muset verdiktu postavit, bude právě Slovensko. Na něm bude, aby v případě setrvání implementovalo reformy, které unie Britům slíbila. To by ale neměl být takový problém, protože se na nich země v únoru v podstatě už shodly.

Horší bude, pokud odchod z Evropské unie Britové skutečně odsouhlasí. Nastane situace, se kterou se dosud společenství nesetkalo a nikdo pořádně neví, jak na ni reagovat. A Slovensko by jako předsednická země byla v začátku dlouhého a složitého "rozvodu" první na ráně.

Pokud by ale tato situace nastala, nikdo takový závažný krok jen na bedrech Bratislavy nenechá. Alespoň podle expertky na EU z analytického ústavu Centrum pro reformu Evropy Agaty Gostyńské-Jakubowské. Slovensko by ale podle ní mohlo čelit opačné situaci: "Jednání by začala Evropská komise, a tak by bylo zcela zastíněno."  

Možná by se ale Ficovi i ulevilo, protože zdroje serveru EUObserver tvrdí, že země nemá pro případ Brexitu připravený žádný krizový plán.

Předsednická země nemá téměř žádný vliv

I přes všechna varování a bití na poplach ale v praxi není až tak moc důležité, kdo zrovna Radě Evropské unie předsedá, připomíná Politico. Tedy alespoň od zavedení funkce prezidenta Evropské komise, protože to on vede všechny summity a zásadní jednání s evropskými lídry.

Předsednictví dává zemím alespoň možnost na půl roku stanovit priority, kterými by se mělo vedení Evropské unie zabývat. A těmi jsou pro Slovensko podle programových okruhů kromě migrace ochrana hranic, hospodářský růst, posílení vnitřního trhu, energetika a posílení vnějších vztahů.

I v těch ale podle zahraničních komentátorů hrozí rozpory, protože na některé z nich má Slovensko opět opačný názor než západoevropské mocnosti. Otázkou však je, zda se na ně přes obří témata migrace, britského (ne)členství či řeckého dluhu vůbec dostane řada.

Větší vliv tak Slovensko bude mít pravděpodobně jen na rozpočet na příští rok, v otázce protiruských sankcí a migraci. Její problém je ale tak rozsáhlý a politická jednání tak rozvleklá, že se s ním během půlročního předsednictví stejně příliš nepohne.

Slovensko bude alespoň víc slyšet

Politico ale nakonec připouští, že situace nemusí být tak zoufalá, jak se nyní zdá. "Navzdory obavám diplomaté a úředníci říkají, že jsou přesvědčeni o tom, že se Slovensko bude snažit vylepšit svůj obraz v komunitě členských zemí a umlčet kritiky, kteří ho vnímají jako nacionalistickou, protiimigrantskou konzervativní zemi," píše vlivný bruselský server.

Hlavně ale bude Slovensko více slyšet a i když se to možná nebude ostatním evropským politikům líbit, budou si muset jeho názory vyslechnout. Možná se pak o našem nejbližším sousedovi nebude v zahraničních médiích psát jako o "evropském nejlépe střeženým tajemstvím" a "evropské zapomenuté zemi", která se "prostřednictvím vstupu do Evropské unie v roce 2004 'vrátila' do evropské rodiny".

Zdroje:
Vlastní, EUObserver, Politico