"Kdybych pánové před vás postavil dvě krabičky od sirek, ale dvě naprosto stejný krabičky, a o jedný z nich vám řekl, že je z USA, tak která by pro vás byla lepší, co?" ptá se Miroslav Donutil ve filmu Pelíšky. "Samozřejmě ta americká," zní odpověď.

Jenže pánové Polívka s Kodetem by si svoji odpověď hodně rychle rozmysleli, kdyby tušili, co by na ně při objednávce oblíbených sirek čekalo. Zásilku ze zahraničí čeká po vstupu na české území celní řízení v podobě nekonečného martyria poplatků, byrokracie a zdlouhavého čekání.

Labyrint byrokracie

"Objednal jsem s knížku z USA, cena cca 27 dolarů včetně poštovného. Místo ní mi přišlo domů pět stránek dokumentů o zahájení celního řízení, kam musím poslat kolik kopií čeho, komu mám udělit plnou moc, jaká potřebuji potvrzení a vůbec asi 50 paragrafů. Takže asi tak do týdne by mi knížku mohli ze skladu v Košířích přivézt. Je tohle vůbec možný? Není to apríl?" rozčílil se jeden z nešťastníků, který se se zlou - tedy přesněji Českou poštou - potázal. 

Zásilky poslané z takzvaných třetí zemí, což jsou všechny státy mimo EU, čeká stejný osud. Odpovědní zaměstnanci České pošty zkontrolují doklady a případně balíček proskenují. A když usoudí, že zásilka podléhá clu nebo DPH, balíček putuje do skladu, a k příjemci kupa papírů.

Trochu to připomíná žádost o výkupné. Přiložena bývá i fotografie zadržované zásilky. Pokud odmítnete clo zaplatit, fotografie se stane jedinou památkou na objednávku, která pak putuje zpátky tam, odkud vyrazila na svoji zbytečnou pouť.

Aby se zásilka vyhnula proclení, musela by být její hodnota menší než 22 euro. Příjemce zásilky musí cenu zboží doložit, což znamená zpětně dohledat a poslat na celní správu platební výpisy, dokument o transakci s e-shopem a další formuláře včetně zplnomocnění České pošty, která vás od té chvíle bude zastupovat při jednání s celní správou - pokud se vám tedy nechce jezdit do Košířů, kde všechny zahraniční zásilky končí.

"Takhle se vylepšuje rozpočet. Na triko za litr a sto dají tři stovky clo a ještě mě půjčí poště, aby si taky zobla z mé peněženky. To, co si ode mě vezmou, ale obratem dají na těch milion papírů, které k tomu pošlou, a na které padla půlka lesa. A nesmím zapomenout na to, že zpracovaní obtížného případu mého trika za pár stovek trvalo odpovědnému úředníkovi tak půl pracovní doby, aby pak celý proces zabral 14 dní. Není nad efektivní státní aparát, který obere nejenom člověka, ale ve výsledku i sám sebe," poznamenal další "zhrzený" zákazník. 

Problém ovšem je, že zplnomocnění není nijak časově omezené, takže se vztahuje i na všechny další zásilky ze zahraničí. Příště vás už nikdo nebude urgovat, zásilka bude doručená rovnou k vám domů i s vyměřeným celním dluhem.

Nezřídka se ovšem stává, že celní výměr vůbec neodpovídá skutečné hodnotě koupeného zboží a vyčíslená částka je mnohonásobně vyšší. A zákazníkovi nezbývá než poplatek uhradit v navrhované výši a nekonečné martyrium si prodloužit o zdlouhavou reklamaci doplacení rozdílu, která nezřídka trvá i několik měsíců.

Strastiplná pouť objednaného balíčku do vaší náruče končí posledním úkonem - zaplacením. Nezáleží na tom, že jste už dávno za zboží zaplatili včetně poštovného. Stejně tak nehraje roli, že zboží nebylo nakonec procleno. Česká pošta si totiž celou proceduru naúčtuje. 

V případě, že je všechno v pořádku, se celní správa omluví. "Celní kauza skončila happy endem. Úředníci uznali, že z knížky v hodnotě 9,90 USD nemusím platit clo. Akorát jsem tedy musel zaplatit náklady na celní řízení," dodává šťastný majitel nové knížky k epopeji s objednávkou.

Navíc clo není jediný problém, na dovezené zboží se může vztahovat i DPH a spotřební daň. Clo i DPH musí vždy uhradit zákazník, protože společnosti nemají odpovědnost za jejich úhradu.

Nevyhnutelnost různorodých poplatků samozřejmě ponouká zákazníky a společnosti k tomu, aby zkusili systém nějakým způsobem obejít. Kromě domluvy s obchodníkem o podcenění zboží, bývalo až do letošního roku oblíbeným trikem nápis "gift" na obálce balíčku. Ať už mělo zboží jakoukoli hodnotu, bylo ušetřeno odvedení DPH. Nový celní kodex ale v případě obchodních zásilek ze zahraničí tuto praxi zrušil.

Nová pravidla také znamenají, že clo se musí platit vždy. Dříve se clo, které bylo menší než 10 euro, po příjemcích zásilek nevyžadovalo.

Celé je to tedy paradoxní. V éře globalizace a internetu si sice můžete objednat cokoli prakticky odkudkoli, pokud jste se už ale jednou s poštou a celníky utkali, příště si to dobře rozmyslíte. A místo komplikované anabáze dáte přednost dražšímu kamennému obchodu.