Vedení televize Prima nařídilo redaktorům: Uprchlíky zobrazovat jako hrozbu a riziko

HlídacíPes.org má k dispozici svědectví z několika zdrojů, podle nichž vedení televize Prima na poradě s redakcí 7. září 2015 přišlo s jasnými instrukcemi o tom, jak se má televize ve svém zpravodajství stavět k uprchlické krizi.

Zpravodajství FTV Prima o uprchlické krizi se dostalo do centra zájmu letos na jaře kvůli způsobu informování o příjezdu iráckých křesťanských uprchlíků do Česka. Především pak reportáži, po jejímž odvysílání se řešilo to, zda jeden z uprchlíků skutečně přirovnal nabízené ubytování ke kravínu a zda byl překlad jeho slov správný či překroucený.

Hrozba, problém, krize

HlídacíPes.org teď díky několikaměsíční práci získal informace i důkazy potvrzující, že vedení televize Prima spolu s vedením redakce zpravodajství dlouhodobě prosazují, aby byla uprchlická tématika prezentována především jako hrozba, problém a krize. A v tomto duchu mají redaktoři připravovat zpravodajské příspěvky.

Analýza zpravodajských relací, kterou zpracoval HlídacíPes.org, i rozbor zpravodajství, jenž si zadala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (viz níže), takové podezření potvrzují. Televize Prima je vlivné médium, třetí nejsledovanější televize v Česku, podíl na celodenní sledovanosti ve skupině 15+ představuje 23 %.

Významný je i fakt, že polovinu televize vlastní švédská společnost MTG kótovaná na švédské burze ve Stockholmu. Na nařízení směrem k redaktorům zpravodajství se měl přitom vedle šéfredaktorky zpravodajství Jitky Obzinové podílet přímo zástupce majitele, místopředseda představenstva FTV Prima Holding Luboš Jetmar.

Vedení Primy – bez reakce

Co se tedy uvnitř televize Prima odehrálo? HlídacíPes.org hovořil s několika členy redakce FTV Prima, kteří se schůzky z počátku září 2015 i následného naplňování pokynů účastnili. V souvislosti s tématem si všichni citovaní vymínili podmínku anonymity s odkazem na možnou mstu ze strany vedení televize.

"Atmosféra uvnitř redakce je velmi napjatá. Většina redaktorů si uvědomuje, že není moc kam jít, drží se tedy nastavené linie a akceptují podmínky práce. Odpor není akceptován," říká jeden ze zdrojů HlídacíPes.org. Rekonstrukce událostí z počátku září loňského roku je jednoduchá. Vedení televize v čele s šéfredaktorkou zpravodajství Jitkou Obzinovou a zástupcem majitele Lubošem Jetmarem, svolalo na pondělí 7. září 2015 mimořádnou poradu.

V její první části promluvili k širší redakci, ve druhé části pak vyčlenili redaktory a editory, jichž se týká téma uprchlíků, a s nimi se pak přesunuli do druhého patra na konkrétnější poradu. Základní sdělení z první části porady bylo jednoznačné: k uprchlické krizi je třeba zaujmout jasný postoj ve smyslu – představují hrozbu, obáváme se islamizace, uprchlíky tu nechceme. Součástí sdělení byla i informace, že redaktoři a reportéři se musí s postojem ztotožnit, kdo to nehodlá akceptovat, nemůže v redakci FTV Prima dále pracovat.

Na druhé poradě byly instrukce konkrétnější. Námitky některých redaktorů, že předem jasné vyznění reportáží odporuje novinářskému kodexu, byly odmítnuty s tím, že žádné vyvažování, objektivita a novinářský kodex se minimálně v několika následujících měsících řešit nebudou. Po této poradě jeden z redaktorů TV Prima podal výpověď, druhá redaktorka odešla v souvislosti s "migračním nařízením" letos na jaře. HlídacíPes.org opakovaně, celkem třikrát, žádal e-mailem o vyjádření vedení televize Prima, ale bez jakékoli reakce.

Televize Prima se hlásí k Etickému kodexu Asociace televizních organizací. Ten mimo jiné konstatuje, že: "Objektivními informacemi jsou takové informace, které jsou pravdivé; to znamená, že se jedná o takový popis skutečnosti, při němž redaktor podle svého nejlepšího svědomí využije všech dostupných informací, které byly v době odvysílání reportáže k dispozici."

Pozitivní nula, negativní 72 %

HlídacíPes.org se na základě informací o zářijové poradě zaměřil na obsahovou analýzu hlavní zpravodajské relace TV Prima – pro srovnání v srpnu a v září 2015. Změna ve vyznění zpráv je zjevná. Zatímco v prvním sledovaném období (1.8 – 7.9. 2015) bylo zpráv s pozitivním vyzněním ve vztahu k uprchlíkům 9 %, neutrálních 53 % a negativních 27 %, v druhém období (7.9 . – 30.9. 2015) to bylo jinak. Pozitivně laděné zprávy nebyly žádné, neutrálních bylo 27,6 % a negativních 72,4 %.

Po obsahové stránce v příspěvcích přibylo komentativních pasáží ve zpravodajství redaktorů i emotivního jazyka při ohlašování příspěvků moderátory. KOMPLETNÍ TABULKA – ANALÝZA PŘÍSPĚVKŮ zpravodajství TV Prima 1.8. – 30.9. 2015 ke stažení (např. moderátor Voříšek: "Nevím, jak vám, ale nedívá se mi zrovna dobře na to, co se právě teď v Evropě děje. Ale konečně se alespoň něco děje, zvýšené policejní kontroly na rakousko-německých hranicích, kontroly na železnici, to vše výrazně omezilo přísun uprchlíků, kteří v tisících mířili do Bavorska a do Mnichova.")

Reportáže naopak začaly mnohem více zdůrazňovat hrozby a stereotypy: "bohatství" uprchlíků ilustrované záběry na mobilní telefony, to, že si neváží pohostinnosti, nechávají za sebou nepořádek a podobně.

Uprchlické zdravotní riziko

Rozdíl v přístupu ilustruje reportáž o možných zdravotních rizicích spojených s příchodem uprchlíků. Reportérka se na konci srpna 2015 dobrala závěru, že riziko nákazy zde není. Stejně reportáž uvedl i moderátor: "Objevují se názory, že uprchlíci, kteří procházejí Českou republikou, mohou představovat riziko nákazy infekčními nemocemi (…) Daniela Klívarová ale zjistila, že oficiální čísla z ministerstva vnitra hovoří o opaku."

Právě tahle reportáž se podle zdrojů zevnitř televize Prima vyvolala rozpory mezi redaktory a editory a stala se důvodem svolání speciální porady, jež do budoucna narýsovala jasná pravidla, jak o uprchlících vysílat. Pomyslnou "poslední kapkou" před poradou pak byl víkendová reportáž pak o tom, jak pomoc uprchlíků organizuje sociální centrum Klinika.

Viditelně se změnil i výběr respondentů. Ve zpravodajských příspěvcích začali dostávat výrazně větší prostor komentátoři dění – často například politolog Petr Robejšek nebo advokátka Klára Samková. "Víceméně platí, že kdo sdílí náš protiuprchlický názor, ten dostane prostor. Proto v reportážích vystupuji často bizarní postavy z Parlamentních listu nebo politici z Úsvitu a Okamurovci," vysvětluje jeden z insiderů.

Metafora řádění živlů

K podobným závěrům jako monitoring HlídacíPes.org došla i analýza vysílání o uprchlické krizi na TV Prima, kterou si nechala zpracovat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta pokrývá období 24. 8. 2015 – 13. 9. 2015. Ze závěrů citujeme: Zpravodajství se se ve svém celku drželo následující interpretace sledovaného dění:

Migrace v současné době dosahuje nebývalých rozměrů
Jedná se o "krizi", která se vymyká kontrole a destabilizuje společnost
Situace eskaluje ("Uprchlická krize sílí")
Jde tedy o výjimečný (značně nebezpečný) stav, který si zasluhuje enormní pozornost ze strany médií
Vše podstatné se odehrává zejména v evropském a českém kontextu, migranti (uprchlíci) pohybující se v mimoevropských zemích v mediální realitě „neexistují“, tedy alespoň dokud nezamíří právě do Evropy
Ve dnech 25. – 28. 9. byly tyto bloky navíc uvozeny titulkem „Uprchlická krize sílí“ doplněným o záběry pohybujícího se davu uprchlíků.

Podstata krize z pohledu analyzovaných příspěvků spočívá zejména v samotném množství uprchlíků přicházejících do Evropy, resp. v možném (často blíže nespecifikovaném) potenciálním devastačním účinku této "masy".

K popisu dění jsou velmi často užívány metafory řádění živlů, připodobňující situaci k přírodní katastrofě ("vlna běženců se valí Evropou"). Téma je tak vnímáno skrze určitý "katastrofický diskurs".

Tento diskurs můžeme chápat jako určitý metarámec, který zabarvuje, a případně posouvá, všechny ostatní rámce, do kterých je téma zasazováno.

Důraz přitom obvykle nespočívá na katastrofě, která přiměla lidi opustit své domovy, ale na hrozbě, které čelí státy (a jejich obyvatelé), kterými uprchlíci procházejí.

Většina analyzovaných příspěvků akcentuje zejména problémy, které uprchlíci svojí přítomností způsobují (či které mohou způsobit). Problémů samotných uprchlíků se nějakým způsobem dotkla menšina zpráv, zcela výhradně jim pak bylo věnováno nepatrné množství příspěvků.

Protože byli uprchlíci prezentováni především jako součást masy, byla velká část příspěvků doprovázena záběry početných skupin, obvykle v podobě pohybujícího se davu. Často se přitom jednalo o agenturní záběry, které byly používány opakovaně jako ilustrační materiál.

Všechny příspěvky, které primárně mapují nálady místních (lidí žijících v blízkosti zařízení pro uprchlíky) v ČR, jsou rámovány otázkami ohrožení a bezpečnosti, a neobsahují ani náznak distance od postojů dotazovaných obyvatel.

Ve sledovaném období jsme zachytili pouze jeden příspěvek, který je jednoznačně možné ve svém celku vyhodnotit jako pozitivně laděný vůči uprchlíkům. Reportáž si všímá zejména humanitární roviny věci, když mapuje pořádání sbírek pro uprchlíky.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky