Každoroční akce u pomníku na čestném pohřebišti popravených a umučených politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje se zúčastnili zástupci vlády, armády, velvyslanectví některých zemí nebo bývalí političtí vězni.

„Scházíme se zde už 28 let abychom uctili památku obětí a připomněli veřejnosti, co se tehdy dělo,“ uvedl předseda pořádajícího Sdružení bývalých politických vězňů Jiří Línek.

V Ďáblicích leží v hromadných hrobech kolem 200 obětí komunistického režimu. Političtí vězni byli zbavováni své identity a následně tajně pohřbíváni tak, aby se s nimi ani rodiny nemohly rozloučit a nikdo neznal místo jejich posledního odpočinku. Línek upozornil, že v dnešní době jsme svědky nových hromadných hrobů.

Oběti komunistického režimu dávali do souvislosti se současným děním na Ukrajině i další řečníci. Před „vábením totalitních vůdců“ varovala ministryně obrany Jana Černochová a zdůraznila, že stejně jako komunisté pohřbívali své oběti do neoznačených hrobů na stejném místě také nacisté.

Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského jsou politici zodpovědní za to, aby se podobná situace neopakovala. „Musíme zabránit tomu, aby byli lidé pronásledováni za své politické přesvědčení,“ prohlásil.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová připomněla, že KSČM se v posledních volbách poprvé nedostala do Poslanecké sněmovny. „Ale letos jsme se přesvědčili, že lidská práva nejsou všude samozřejmostí. I ve 21. století stále existují trestanecké tábory a mučení,“ sdělila.

Shromáždění v areálu Ďáblického hřbitova se každoročně koná k uctění památky komunisty popravených a umučených politických vězňů 50. let 20. století, odpočívajících ve hromadných šachtách. Čestné pohřebiště bylo v roce 2017 prohlášeno národní kulturní památkou.

Odpoledne si lidé připomenou odkaz Milady Horákové u vyšehradské baziliky svatého Petra a Pavla a nedalekého symbolického hrobu Horákové. Pieta začne od 16:00.

Horáková, právník Oldřich Pecl, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a historik a kritik Záviš Kalandra byli 8. června 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k trestu smrti. Všichni byli popraveni 27. června.

Místo uložení ostatků Horákové a Kalandry je neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala podle badatelů skončily v hromadném hrobě na motolském hřbitově v Praze. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených však nastala až po roce 1989.

Na Vyšehradském hřbitově bude od 17:00 také pieta připomínající násilnou likvidaci řeholních řádů v někdejším Československu. Takzvaná Akce K začala 14. dubna 1950 zásahem proti mužským řeholním řádům, druhý zásah byl proveden v noci z 27. a 28. dubna. V létě téhož roku následovala Akce Ř zaměřená proti ženským řeholním řádům, která se ve dvou vlnách odehrála mezi červencem a zářím. Připomínka se uskuteční u památníku věnovaného řeholníkům a řeholnicím, kteří se stali oběťmi nacistické a komunistické totality.

Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.