Dnes je sobota 20. dubna 2024., Svátek má Marcela
Počasí dnes 2°C Slabý déšť

Washington dal poslední sbohem Madeleine Albrightové

Washington dal poslední sbohem Madeleine Albrightové
Poslední rozloučení s Madeleine Albrightovou | zdroj: Profimedia

Ve Washingtonské národní katedrále se konal pohřeb Madeleine Albrightové, pražské rodačky a první ženy v čele americké diplomacie, která zemřela 23. března ve věku 84 let.

Vzpomínáme na hrdou Američanku a dceru České republiky, řekl na pohřbu americký prezident Joe Biden. Věděla, jaké je snášet válku a prchat před pronásledováním, a nikdy nezapomněla na svůj původ, dodal prezident na více než dvouhodinovém smutečním obřadu ve washingtonské katedrále, v níž se shromáždilo zhruba 1400 hostů. S proslovem vystoupil i exprezident Bill Clinton a jeho manželka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Mezi hosty byla i česká delegace vedená ministrem zahraničí Janem Lipavským a šéfem Senátu Milošem Vystrčilem.

„Jméno Albrightové je stále synonymem Ameriky jako síly pro dobro ve světě,“ řekl Biden a dodal, že „nikdo ve 20. a 21. století nebránil svobodu tak jako ona“. Připomněl přitom slova, která Albrightová pronesla na pohřbu českého prezidenta Václava Havla v roce 2011: „Vrhal světlo na ta nejtemnější místa a neustále nám připomínal závazky, které máme jeden vůči druhému“. „Tato slova platí i pro Madeleine,“ řekl Biden.

Albrightová se narodila v roce 1937 v české židovské rodině v Československu. Po vyhlášení protektorátu její rodina utekla do Británie a po komunistickém převratu v roce 1948 se Albrightová usadila v USA. Mezi lety 1993 až 1997 byla velvyslankyní USA při OSN a od roku 1997 pak čtyři roky ministryní zahraničí. V té době byla nejvýše politicky postavenou ženou v historii USA.

„Její příběh byl příběhem Ameriky,“ řekl Biden o životní dráze Albrightové, která podle něj brala službu Spojeným státům jako nejvyšší životní poctu a byla vděčná za možnosti, které jí její nová vlast poskytla.

Na pohřeb Václava Havla vzpomínal v projevu i Clinton, který připomněl, že Albrightová tehdy přednesla svůj projev v češtině, což podle něj mělo elektrizující účinek na všechny zúčastněné. „Říkal jsem si: Tohle je to, o co v Americe jde. Těžce pracující rodiny imigrantů mohou přijít a může to zajít až sem,“ dodal Clinton, který měl na klopě saka americkou a ukrajinskou vlaječku.

Clinton ve svém projevu vzpomínal, že Albrightovou jmenoval v roce 1993 velvyslankyní USA při OSN, protože „její životní příběh se měl právě stát příběhem poslední části 20. století ve velké části světa a proto, že mohla být hlasem Ameriky na jejím vrcholu“. „Bůh jí dal velký rozum, bohaté zkušenosti, (...) a ona z toho vytěžila nejvíc, co šlo - nejen pro sebe, ale i pro ostatní,“ dodal.

Bývalá ministryně zahraničí a neúspěšná kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová ve své řeči mimo jiné vzpomínala na to, jak ji Albrightová vzala na projížďku „po její milované Praze“ a jak poté povečeřeli společně s Havlem a jeho manželkou Dagmar. „Mohla jsem poslouchat, jak mluví o tom, co pro jejich milovanou zemi znamená to, že je svobodná,“ řekla Clintonová.

V předních lavicích v katedrále seděl na pohřbu exprezident Barack Obama s manželkou Michelle, ministr zahraničí Antony Blinken, jeho předchůdce John Kerry či neúspěšný kandidát na prezidenta z voleb v roce 2000 Al Gore. Přítomny byly i špičky Kongresu.

Za Českou republiku se obřadu zúčastnil kromě Lipavského a Vystrčila také místopředseda Senátu Jiří Růžička a předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer. „Budu si ji pamatovat jako pevnou ženu, která to v dětství neměla vůbec lehké, ale přesto nikdy nezapomněla na to, kde má své kořeny, a v rámci své politické kariéry myslela nejen na dobrý výkon své pozice, ale myslela i na Českou republiku a významně pomohla našemu vstupu do NATO, což je věc v dnešní době zvláště důležitá,“ uvedl v prohlášení zaslaném ČTK předseda Senátu Vystrčil.

Pozvání od jedné z dcer Albrightové obdržela i vdova po Václavu Havlovi Dagmar, která se však podle svého vyjádření nemohla zúčastnit kvůli pracovní vytíženosti. „Vážila jsem si jí jako statečné a silné ženy ve vrcholné politice, ale zejména jako ženy, která dokázala uskutečnit životní kroky, které ji posunuly za jejími sny,“ sdělila ČTK Havlová.

Pozvání na obřad přijali i vysocí činitelé jiných zahraničních zemí, například Gruzie, Kosova, Kolumbie a Bosny a Hercegoviny. Clinton ve svém projevu připomínal, co pro Albrightovou tyto země znamenaly a jak k nim přistupovala.

Ve smutečním průvodu, který uvedl rakev Albrightové před oltář katedrály, šel i bývalý český velvyslanec v USA a nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Všichni účastníci pohřbu měli na žádost rodiny zesnulé uvnitř nasazené roušky. Washington se v posledních týdnech potýká s poměrně rychlým nárůstem počtu nakažených koronavirem.

Při obřadu zavzpomínaly na svou matku také tři dcery Albrightové a bývalá republikánská ministryně zahraničí Condoleezza Riceová přečetla úryvek z bible. Na pohřbu rovněž zahrál skladbu legendární jazzový pianista Herbie Hancock.

Zdroje: