„Z vojenského hlediska by bylo nejlepší, aby (systémy Patriot) byly rozmístěny na Ukrajině, aby chránily i polské území,“ řekl dnes Duda při návštěvě litevského Kaunasu. Ještě dnes ráno ale šéf Dudovy kanceláře Pawel Szrot v Polském rozhlasu řekl, že prezident si myslí, že „německé rakety by měly chránit polské území a polské občany“. V Kaunasu pak Duda řekl, že „rozhodnutí je na německé straně“.

Mluvčí vlády v Berlíně uvedl, že Německo o návrhu předat systémy Patriot jedná se spojenci.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová nabídla Polsku systém Patriot poté, co minulý týden dopadla u polské obce Przewodów poblíž ukrajinských hranic raketa a zabila dva lidi. Podle západních činitelů šlo zřejmě o střelu ukrajinské protiletecké obrany, která se bránila tehdejší smršti ruských raket.

Polský ministr obrany Blaszczak v pondělí uvedl, že nabídku „s radostí“ přijímá, ve středu ale navrhl, aby Německo systémy protivzdušné obrany raději poskytlo Ukrajincům. Se stejným nápadem přišel o něco dříve Jaroslaw Kaczyński, předseda hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost a neoficiálně nejvlivnější politik v Polsku.

Lambrechtová ve čtvrtek do Varšavy vzkázala, že „systémy Patriot jsou součástí integrované protivzdušné obrany NATO, což znamená, že mají být použity na území NATO“.

Německý velvyslanec v Polsku Thomas Bagger v rozhovoru pro dnešní vydání listu Rzeczpospolita připomněl, že Německo nedisponuje velkým množstvím systémů Patriot, a to, že je Varšavě nabídlo, „dokládá, jak velký význam vláda v Berlíně Polsku přikládá“. Řekl, že Blaszczakův návrh příliš dobře nechápe, protože „polská vláda dokonale zná rozdíl mezi územím patřícím k NATO a takovým, které k alianci nepatří“. Patrioty jsou součástí obranných kapacit NATO a jejich využití mimo jeho území není podle Baggera realistické. Dodal, že protiraketové systémy by museli obsluhovat němečtí vojáci, tedy vojáci NATO, a nemohou být proto rozmístěny na území Ukrajiny. Německo navíc poskytlo Ukrajině moderní systém protivzdušné obrany Iris-T.

Nicméně šéf NATO Stoltenberg řekl, že „konkrétní rozhodnutí o konkrétních systémech jsou v rukou jednotlivých států“ aliance. Dodal, že někdy existují dohody týkající se koncových uživatelů zbraňových systémů a další věci, které je třeba projednat se spojenci. „Ale v závěru musejí rozhodnutí udělat národní vlády,“ podotknul.

Na otázku, zda by se NATO po poslání systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu mohlo stát stranou konfliktu, Stoltenberg připomněl, že země aliance už vyspělé zbraňové systémy Kyjevu posílají. „Dělá se to tak, že když je potřeba odborného zacházení s těmito systémy, absolvují Ukrajinci výcvik v některé zemi NATO,“ připomněl.