Padlí vojáci jako hnojivo

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Najít na místě historických bitev kostry vojáků je vzácnost. Někteří sice byli řádně pohřbeni, ale kam se poděla těla těch tisícovek bezejmenných padlých?

Kostra vojáka padlého u Waterloo, nalezená v roce 2012

Kostra vojáka padlého u Waterloo, nalezená v roce 2012 , zdroj: Profimedia.cz

V roce 2012 našli archeologové na bojišti bitvy u Waterloo z června 1815 zachovalou kostru vojáka, který u sebe měl dokonce veškerý osobní majetek: mince, knoflíky uniformy, vojenské vybavení. Podle všeho šlo o pozůstatky Němce bojujícího na straně Britů. Šlo o první takový nález za sto let, na straně spojenců se kompletní kostra dokonce našla vůbec poprvé.

Nálezy koster na místech historických bitev, především pak z 19. století, bývají oproti očekávání velmi vzácné. Ale proč?

Jakmile byla nějaká bitva rozhodnuta, začalo na místě drancování. Hodilo se všechno – vedle zbraní a nejrůznějších cenností se šikly i mrtvoly vojáků a koní, které se hromadně z bojiště odvážely. Jejich kostry totiž byly v 19. století velmi žádaným artiklem, především v Anglii. Kosti namleté na prášek se totiž skvěle hodily jako hnojivo, především díky obsahu fosforu.

S nějakou morálkou si obchodníci a překupníci hlavu nelámali, zužitkovaly se i zuby padlých vojáků, které bývaly ideálním materiálem pro výrobu zubních náhrad. Pravé žně nastaly právě po bitvě u Waterloo, v níž padly desetitisíce vojáků. Protézy z jejich zubů se staly v Británii skutečným hitem a vysloužily si přízvisko "zuby z Waterloo". "Může se zdát bezohledné, že pozůstatky hrdinů minulosti slouží komerčním účelům. Ale obchod je obchod," napsal ještě v roce 1874 britský The Observer.

Po velkých bitvách minulosti s tisícovkami mrtvých, jako byl třeba Slavkov, Lipsko nebo Waterloo, tedy vzkvétal obchod s mrtvolami vojáků. Jako hnojivo sloužily až do druhé poloviny 19. století. Později je nahradilo guáno a dnes dominují v zemědělství umělá hnojiva.

Tagy: Belgie Velká Británie dějiny a fakta kostra kostry zuby padlí archeologie zahraničí

Zdroje: vlastní