Pozor na chrabré bojovníky – mohou zabíjet i po smrti

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Pýcha předchází pád a (skoro) na každého jednou dojde. To na vlastní kůži pocítil i vikinský válečník Sigurd Eysteinsson, známý jako Sigurd Mocný, jehož smrt patří v dějinách k těm nejkurióznějším.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek , zdroj: Profimedia.cz

Sigurd (asi 875-892) vládl Orknejím a Shetlandským ostrovům severně od Skotska, které obdržel od svého staršího bratra Rognvalda společně s hraběcím titulem. Společně s dalšími vikinskými náčelníky následně uskutečnil invazi na skotské území, které postupně ovládl až po oblast Moray.

Dobyvatelskou kariéru měl tedy Sigurd rozjetou slušně, vzala ale nečekaný a velmi bizarní konec. Při svém tažení Skotskem narazil totiž na místního náčelníka Máela "Tesáka" Brigteho, bojovníka, jemuž přezdívku vysloužil jeho mohutný předkus. Sigurd mu navrhl, aby se utkali na férovku – v bitvě se čtyřiceti muži na obou stranách. Brigte souhlasil, ale Sigurd fixloval a napochodoval na bojiště s osmdesáti válečníky. Nutně následoval masakr, v němž byli Skotové poraženi a Sigurd svému protivníkovi nemilosrdně uťal hlavu.

Ale jaký by to byl návrat bez pořádné trofeje? A tak si Sigurd Mocný přivázal Máelovu hlavu k sedlu, dal dohromady své lidi, nasedl na koně a společně vyrazili na triumfální cestu domů.

Předkus poraženého bojovníka byl ale značný a náramně ostrý a cestou Sigurdovi rozdrápal nohu. Nenápadné povrchové zranění se nakonec ukázalo být osudným. S ústní hygienou to tenkrát nebylo bůhvíjaké a tlející hlava zřejmě také udělala své. Zkrátka a dobře: Rána se zanítila, dostala se do ní infekce a Sigurd zemřel dřív, než se stačil vrátit domů.

Okamžitá karma tak, zdá se, funguje. Anebo že by šlo o pomstu ze záhrobí? Máel Brigte by v tom nebyl sám. Svého soupeře posmrtně porazil třeba i řecký olympijský vítěz v pankrátionu Arrhachión z Figaleie nebo slavný El Cid.

Tagy: zahraničí vikingové Velká Británie Skotsko dějiny a fakta bitva zajímavosti a kuriozity

Zdroje: vlastní