Zdroje jsou! Sociální demokraté vědí, jak najít peníze na vyšší rodičovskou. Je to prosté: Vezmeme je bankám.

Podpoříte děti, nebo banky? ptají se. A vyžadují jasnou odpověď: Ano, nebo ne.

Komunisté na ni znali odpověď už dávno. Například v roce 1935, kdy KSČ vedla kampaň do Národního shromáždění (dolní komory parlamentu) pod heslem "Ať platí bohatí" (tady). Také proto teď sociálním demokratům přizvukují: Potřebujeme bankovní daň.

Andrej Babiš ji odmítá. Jak dlouho mu to vydrží? Už začíná kličkovat jako zajíc před smečkou honicích psů (KSČM a ČSSD). Mluví o fondech, do kterých by banky přispívaly a ze kterých by se platily školky, anebo silnice.

Jak by ale s takovými fondy jeho vláda naložila? Zbytky privatizačního fondu, původně určeného jako vklad do reformy penzí a na sanaci ekologických škod, rozpustila v rozpočtu, který se začal propadat.

Obědy pro bankéře?

Otázka, kterou lídři ČSSD zahlcují sociální sítě, zda podpořit děti, či banky, není fér. Je pudová a demagogická.

Za prvé jde o podporu rodičů a za druhé - a především – sociální demokraté navozují dojem, že stát banky protežuje, anebo se k tomu aspoň chystá.

Jenže stát banky nepodporuje. Neposkytuje jim daňové úlevy. Banky platí devatenáctiprocentní daň z přijmu stejně jako obchodní společnosti v jiných sektorech ekonomiky. Kromě toho odvádějí daně z mezd a odměn zaměstnanců, z obligací, DPH…

Vláda nedotuje bankéřům obědy, nepřispívá jim na stavbu bankovních sídel, ba ani na franšízy či na benzín…

Férová otázka by měla stát jinak. Takto: Máme zdanit banky víc než jiné sektory ekonomiky, abychom získali další peníze do státního rozpočtu?

Peníze dětem? Kdepak peníze rodičům – na rodičovskou | zdroj: Profimedia

Sociální demokraté je chtějí na rodičovské příspěvky. Skončí však ve vládním šejkru, kde se promíchají s ostatními příjmy.

Bankovní eldorádo

Sektorová daň pro banky, jejíž návrh v pátek představila ČSSD, by měla mít podobu odvodu z aktiv. Sazba má být odstupňována podle velkosti banky. Vzrůstat má od 0,05 procenta do 0,3 procenta. Do rozpočtu by podle sociálních demokratů přinesla až 14 miliard korun ročně.

To je suma, která by pokryla chybějící náklady na vyšší rodičovské příspěvky (300 000 korun) pro všechny rodiče, které mají čtyřleté a mladší děti. A ještě by něco zbylo.

Proč ale mají rodičovský příspěvek platit právě banky? Jednoduše proto, že jsou ziskové a podstatnou část zisku odvádějí do zahraničí (vládní analýza s čísly zde). "Čistý zisk bank v roce 2018, největší v historii, přesáhl 82 miliard korun," upozorňuje poslanec Václav Votava (tady).

Pravda, české banky jsou ziskové a zahraničním matkám snášejí zlatá vejce. A své klienty, kteří si to nechají líbit, dokážou oholit a prodat jim služby, které nepotřebují.

"Naše země je pro banky rájem a skutečným eldorádem," stěžuje si v komentáři pro Info.cz ministryně práce Jana Maláčová.

No a zbývá třetí argument sociálních demokratů: bankovní daň má polovina států Evropské unie. Tak proč ji nemá Česko?

Trest za zisky

Na tuto otázku je snadná odpověď: Protože Česko v krizi nemuselo zachraňovat banky ze státního rozpočtu. A bankovní daň zaváděly především západoevropské země, které banky zachraňovat musely. Proto, aby se daňoví poplatníci necítili jako dojné krávy, potrestali politici banky zvláštní daní.

Od krize už několik států daň radikálně snížilo, například Rakousko a Maďarsko. Jiné, jako Finsko, ji zrušily, protože brzdila tok peněz.

Česko je každopádně jiný případ. Trestalo by banky za to, že mají vysoké zisky.

Jsou snad nepřiměřeně vysoké? Nefunguje snad ve finančním sektoru konkurence? Sociální demokraté ujišťují, že bankovní daň na klienty nedopadne.

"Strašení, že to (bankovní daň) zaplatí klienti třeba na poplatcích, je chiméra. Máme tu konkurenční trh, díky kterému si banky nic takového nebudou moct dovolit," ujišťuje Maláčová.

Dopady speciálních bankovních daní v Evropě se zabývala brokerská společnost Cyrrus. Její analýza je zde, shrnutí tady. Dospěla v ní k závěru, že "břemeno bankovní daně nesou úplně nebo z velké části klienti banky, spíše příjemci úvěrů než vkladatelé. Celková dostupnost úvěrů se zhoršuje."

Že by tedy český bankovní trh byl jiný, lepší a superkonkurenční?

(V bankovním sektoru každopádně vládne konkurence. Jsou v něm malé dravé štičky, které prohánějí velké a tučné kocoury. Pokud bychom chtěli některý sektor trestat daní za oligopol, pak by mělo být první na ráně uzavřené společenství operátorů mobilních sítí.)

Starý recept

Jenže nechte na hlavě, bankovní daň není poslední bitvou sociálních demokratů o vyšší příjmy státu, potažmo o vyšší zdanění. Na své sociální projekty budou oranžoví potřebovat další příjmy. Třeba na chystané spravedlivé důchody.

Kdo to odskáče příště? Který další sektor má vysoké zisky? Kdo brání sedřeným důchodkyním, aby měly důstojné penze, srovnatelné s lenošivými muži?

Je to metoda, které komunisté říkali třídní boj. Spočívá v tom, že se společnost rozdělí na tábory. Ty pak proti sobě poštvete a postavíte se do čela toho početnějšího, který vám zajistí víc hlasů ve volbách.

Sociální demokraté ukazují, že komunisté na třídní boj nemají monopol. Svými metodami i slovníkem jim v této disciplíně dokáží konkurovat.

Pomůže jim tahle stará receptura k lepšímu volebnímu výsledku?