Příčin rozmachu cestovního ruchu v letošním roce je několik: Chorvatsko se v lednu připojilo k schengenskému prostoru, což znamená, že mnoho evropských turistů už při vstupu do země nepodléhá hraničním kontrolám. Kromě toho Chorvatsko vyměnilo svou starou měnu kunu za euro, takže transakce jsou pro návštěvníky z eurozóny bezproblémovější.

„Ve srovnání s předchozími roky a obdobím před pandemií jsme v první polovině roku 2023 zaznamenali zvýšený počet turistů,“ řekl zpravodajskému serveru Deutsche Welle mluvčí ministerstva cestovního ruchu. Díky schengenskému prostoru je pro cestovatele jednodušší zajet si do Chorvatska jen na víkend.

Cestovní ruch se nyní podílí na hrubém domácím produktu Chorvatska až 20 procenty a stále více se stává pilířem ekonomiky, zejména v přímořských oblastech.

Vstup do eurozóny také vedl k větší transparentnosti pro turisty, kteří mohou lépe posoudit, zda nabízené zboží a služby odpovídají požadované ceně. Minulostí je i nejistota spojená s výkyvy směnných kurzů, a to všechno usnadňuje plánování dovolené v Chorvatsku.

„Vstup do schengenu a eurozóny bude pro chorvatský turistický průmysl značným přínosem,“ uvedl mluvčí ministerstva. „Zejména vzhledem k tomu, že přibližně 80 procent turistů, kteří v Chorvatsku přenocují, pochází ze schengenského prostoru a téměř 60 procent z eurozóny,“ dodal.

Stinné stránky turistického ruchu

Přesto mají tyto změny i stinné stránky, včetně nedávných zpráv o zvýšení cen. Turistické úřady ale vyšší ceny nepřičítají ani tolik vstupu do eurozóny, jako spíš globálním inflačním tlakům. Ministerstvo se odvolává na studie, podle kterých ceny vzrostly i v jiných středomořských prázdninových destinacích, jež jsou součástí eurozóny mnohem déle.

Mluvčí připustil, že se „bohužel vyskytly i případy, kdy bylo zavedení eura využito jako záminka ke zvýšení cen“, ale slíbil, že chorvatské úřady budou tyto „nekalé praktiky“ sledovat.

Není divu, že se Chorvatsko stává stále vyhledávanější turistickou destinací. Má 1880 kilometrů pobřeží Jaderského moře, více než 600 ostrovů a známá města, jako je například Dubrovník. Rostoucí cestovní ruch však může způsobit vážné škody na životním prostředí, například v severní části chorvatské Istrie, kam přijíždí zdaleka nejvíce návštěvníků.

To znepokojuje například ochránce přírody z neziskové organizace Zelena Istra (Zelená Istrie). Důsledky masové turistiky jsou různé. Může zahltit místní infrastrukturu, jako je sběr odpadu a recyklační služby. Podle Dunji Mickovové z organizace Zelena Istra může také podnítit nelegální výstavbu rekreačních středisek, která mohou zůstávat po celé měsíce prázdná, anebo privatizaci pláží, kam pak nebudou mít přístup místní obyvatelé.

Hromadná turistika může způsobit ztrátu biologické rozmanitosti, znečištění ovzduší, moře a podzemních vod, uvedla Mickovová v rozhovoru s Deutsche Welle. „Ale monitoruje to někdo? Kdo podniká nějaké kroky?“ zeptala se. „Všechno se děje příliš rychle, kontrolní orgány nekonají a neexistují žádné sankce pro toho, kdo nedodržuje zákony,“ dodala.

Sunce, další chorvatská skupina ochránců přírody, se snaží přispět k tomu, aby byl turistický průmysl v zemi udržitelnější. „Chorvatský turistický sektor zaznamenal v posledních letech výrazný růst,“ řekl Deutsche Welle mluvčí Sunce a dodal, že je náročné vyvážit tento příliv návštěvníků s potřebou chránit chorvatské přírodní kulturní dědictví.

Společnost Sunce nedávno zahájila projekt Zelená Dalmácie, který vydává certifikáty pro udržitelná turistická ubytovací zařízení v regionu a který podporuje chorvatská vláda.

Také chorvatské úřady uznávají potřebu větší regulace turistického průmyslu, a proto se nyní připravuje komplexní zákon o cestovním ruchu. Jedním z plánovaných opatření je poplatek z cestovního ruchu, který bude sloužit k úhradě nákladů na ochranu přírody. Tato daň však bude zavedena pouze v oblastech postižených masovou turistikou, a to nejdříve v roce 2025.