„V příštích hodinách se náš velvyslanec v Nigeru vrátí do Francie,“ uvedl francouzský prezident s tím, že jde o samostatné rozhodnutí Paříže. Na konci srpna francouzské ministerstvo zahraničí uvedlo, že vláda pučistů nemá pravomoc velvyslance vyhostit. V polovině září Macron řekl, že diplomat je v zemi držen pučisty jako rukojmí.

Svým oznámením Macron ukončil „neudržitelnou situaci“. Velvyslanec totiž nemohl vycházet od konce srpna z areálu francouzské ambasády, protože mu hrozilo zatčení. Na velvyslanectví se tenčily zásoby jídla a vody.

Nigerští vojáci na konci července svrhli demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma a sami se chopili moci. Jako jeden z důvodů pro převrat uvedli „zhoršující se bezpečnostní situaci a špatné vládnutí“. Macron v rozhovoru zopakoval, že Francie i nadále uznává jako hlavu státu sesazeného prezidenta Bazouma, který je držen v zajetí.

Francouzský prezident dále oznámil, že končí vojenská spolupráce Francie s Nigerem, která byla po červencovém převratu pozastavená. „V příštích týdnech a měsících“ proto podle něj ze země odejde zhruba 1500 francouzských vojáků umístěných v africké zemi. Dokončeno má být stažení do konce letošního roku. „Budeme jednat (o odchodu vojáků) s pučisty, protože chceme, aby se to stalo v klidu,“ řekl Macron.

Vojenská junta Macronovo oznámení přivítala. „Dnes slavíme novou etapu na cestě k suverenitě Nigeru ... Je to historická chvíle, která svědčí o odhodlanosti a silné vůli nigerského lidu,“ sdělila junta ve státní televizi.

Podle francouzského prezidenta je Paříž ochotná i nadále bojovat s islamistickým terorismem na africkém kontinentě. Paříž se v boji bude ale angažovat pouze „na žádost demokraticky zvolených“ vlád afrických zemí. Francouzské protiteroristické mise v Nigeru a dalších okolních zemích byly podle francouzského prezidenta úspěšné, protože zabránily dalšímu rozšíření vlivu islamistických skupin.

Odchod francouzských vojáků už dříve požadovali pučisté, Paříž to z počátku odmítala. Macron tak změnil svůj postoj a vyšel vstříc pučistům ve dvou klíčových požadavcích, kterým byly právě odchod velvyslance a stažení vojenského kontingentu.

Niger byl do převratu partnerem Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Francie, USA či Německo se z tohoto důvodu také podílely na výcviku nigerských vládních jednotek. Vojenské junty se v předchozích letech pučem zmocnily vlády také v Mali a Burkina Fasu. Po Nigeru se vojáci chopili letos moci také v Gabonu.