O řeckém dluhu bez Řecka: Objeví se světlo na konci tunelu?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lenka Dvořáčková

Pokud Řecko nedostane další část peněz ze záchranného balíčku, nebude mít v červenci na zaplacení splátky Evropské centrální bance a přiblíží se bankrotu. Ne, tohle není zpráva z jara 2015, kdy řecké zadlužení denně plnilo média, ale realita roku 2017. Řecko opět nemá peníze. Eurozóno, starej se.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Lagardeová, německá kancléřka Merkelová a generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci Gurria

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Lagardeová, německá kancléřka Merkelová a generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci Gurria,zdroj: Profimedia.cz

Za sedm let neustálých jednání, půjček, příslibů včasného splácení, výhrůžek, repůjček a výměn vlád, se finanční situace Řecka prakticky nezměnila. Komentátor serveru Politico na toto téma proto s nadsázkou prohlásil, že i zbavit se Hitlera trvalo Spojencům kratší dobu.

Jednoduše státní dluh se Řecka drží a šance na jeho vysublimování se rovná nule. Podle toho, co vše se do toho započítá, je nyní jihoevropská země uprostřed svého třetího nebo pátého záchranného programu. A nevypadá to, že by poslední pomoc – nyní myšleno tu, co by měla podle plánů přijít v nejbližších měsících – na bezvýchodné situaci něco změnila.

Řecko vždy křičí, že nemá peníze, naslibuje reformy a úspory, na poslední chvíli ho evropští spojenci zachrání před bankrotem a Atény pak od slibů postupně upouštějí, aby za další rok dva mohly žádat o další půjčku.

Dohoda je zatím v nedohlednu

Jenže zemím eurozóny už dochází s nezodpovědnou zemí trpělivost. Dosud eurozóna a Mezinárodní měnový fond do řecké ekonomiky nalily 200 miliard eur a prakticky k ničemu to nevedlo. Každý další eurocent, který Atény po svých zachráncích žádají, tak vyvolává mezi zeměmi a institucemi spory, které jsou to poslední, co se unii před letošní sérií důležitých voleb - v nichž sílí odpůrci EU - hodí.

Původně se o úspěšném dokončení další části řeckého záchranného programu chtěli ministři financí eurozóny dohodnout toto pondělí. Respektive do tohoto pondělí měli odsouhlasit, že Řecko dostane další várku sedmi miliard eur. Jenže podmínkou byla prověrka, jak jsou na tom Atény s uváděním reforem do praxe a zda přinášejí úsporná opatření své ovoce. A ta ještě neskončila.

"Zatím není politická dohoda (na ukončení prověrky), na to je příliš brzy. Ale je dobrý krok, že instituce našly dostatečnou důvěru a dohodu na návratu do Atén," řekl v pondělí po jednání nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.

Problém je mezi Berlínem a MMF

Problém jako takový nyní není ani tak mezi Řeckem a Evropou, Řecko je v podstatě jen nezúčastněným svědkem jednání "o nás bez nás", ale mezi Berlínem a Mezinárodním měnovým fondem. Ten se totiž odmítá k aktuální záchraně připojit, protože se mu zdá výše řeckého dluhu neudržitelná. Na rozdíl od evropských zemí není, co se týče vývoje řecké ekonomiky, tak optimistický.

Požadavek udržet v Řecku primární rozpočtový přebytek (přebytek po zaplacení úroků) na výši 3,5 procenta považuje MMF za nereálný, a to i za předpokladu, že země provede další škrty v penzích a zvýší daně. Podobný závazek dosud žádná země podle fondu nezvládla splnit. Jediným řešením je podle něj oddlužení, tedy že eurozóna Řecku část dluhů odpustí, případně opět protáhne jejich splatnost, což samozřejmě Evropa odmítá. A není se jí co divit.

Mediální masáž je riziko pro blížící se volby

Jenže pokud bude Evropa na svých požadavcích trvat a nesleví, Mezinárodní měnový fond se do další záchranné fáze nepřipojí. Vzniká začarovaný kruh, u něhož hrozí, že snahy o jeho vyřešení budou opět plnit přední stránky novin.

Fakt, že by pomoc Řecku měla ležet jenom na bedrech Evropy je to poslední, co chtějí Evropané slyšet. Příští měsíc se konají volby v Nizozemsku, za dveřmi jsou francouzské prezidentské volby s rizikem výhry Marine Le Penové, ale nejvíc riskuje – jako vždy – Německo.

Kancléřku Angelu Merkelovou čeká tvrdý předvolební boj, ač má stále velkou podporu občanů, proimigrační politika nadělila její oblibě velkou ránu. A pokud se k tomu přidá fakt, že nevyjednala, aby se do pomoci Řecku – země, která dál do Evropy pouští uprchlíky – podílel i někdo jiný, může to pro ni znamenat i volební prohru.

Tajné dohody dvou dam? 

I proto se ve středu večer Merkelová sešla s výkonnou ředitelkou MMF Christine Lagardeovou. Účelem schůzky bylo dojít k tichému kompromisu mezi fondem a Evropou, což se zdá, že zatím vyšlo. Lagarderová sice účast fondu na pomoci nepotvrdila, ale odpuštění části dluhů podle ní už není nutné - jde především o reformy.

"To první, co chceme vidět, jsou reformy, protože čím více reforem, čím lepší hospodářská situace, tím méně bude potřeba restrukturalizovat dluhy," řekla Lagardeová. Nutná je podle ní hlavně reforma daňového a penzijního systému.

To, že smír mezi rozhádanými věřiteli přinese právě toto duo dam, se předpokládalo. List Der Spiegel dokonce ve svém posledním čísle tvrdil s odkazem na své zdroje, že účast MMF už byla de facto jistá po předchozím telefonickém rozhovoru Merkelové a Lagardeovou před několika dny. Jen se údajně řešila částka, kterou se MMF bude podílet.

Složité dohady se totiž v tuto chvíli nehodí nikomu – ani evropským politikům snažícím se vyhrát volby, ani MMF sídlícímu ve Washingtonu, který neví, co přesně má v nejbližší době čekat od nové americké administrativy, která je jeho největším přispěvovatelem.

Tagy: Německo eurozóna Řecko zahraničí MMF Evropská unie řecký dluh

Zdroje: Vlastní,Politico