Nevynucujte si uprchlické kvóty krácením eurofondů, řekl Sobotka v Berlíně

AKTUALITA - Aktuality autor: luk

Bohuslav Sobotka nadále hájí stanovisko, že evropské fondy nelze používat jako metodu nátlaku a spojovat je s kvótami pro přijímání běženců. Český premiér je stále přesvědčen, že kvóty a relokace nemohou fungovat.

Robert Fico, Angela Merkelová a Bohuslav Sobotka

Robert Fico, Angela Merkelová a Bohuslav Sobotka,zdroj: Profimedia.cz

Uprchlíci a kvóty by mohly být jedním z témat Sobotkovy berlínské schůzky s kandidátem německé sociální demokracie na kancléře Martinem Schulzem, který se opakovaně vyslovil pro krácení evropských fondů zemím, které odmítají naplňovat kvóty a nejsou dostatečně solidární.

"Není žádné tajemství, že tady máme rozdílné názory," řekl Sobotka českým novinářům. "Ta naše pozice je zřejmá. My nesouhlasíme, aby se spojovala otázka evropských fondů s azylovou politikou. To jsou všechno věci, které jsou samostatné, oddělené, nemají spolu nic společného," poznamenal také.

Česko by mělo na základě povinných kvót i dobrovolného závazku do konce letošního roku přijmout 2691 běženců z Řecka a z Itálie, tedy ze zemí, které výrazně zasáhla migrační krize. Zatím jich ale přijalo velmi málo a povinnost pravděpodobně nesplní.

Na otázku, kolik Česká republika do konce letošního roku přijme uprchlíků na základě kvót, Sobotka odvětil: "Pokud jde o otázku kvót, relokace, resettlementu, my jsme k tomu systému od začátku skeptičtí a domníváme se, že to prostě nemůže fungovat. Zejména v situaci, kdy uprchlíci, kteří jsou přerozdělováni do jednotlivých zemí, tak tam nezůstávají a pohybují se po Evropské unii."

Schulz, který je stejně jako Sobotka sociální demokrat, nedávno uvedl, že není možné, aby se na zvládání migrační krize podílelo jen několik evropských zemí. Kdo chce solidaritu v jiných oblastech, musí být solidární i zde, domnívá se. Jako jednu z možností, jak země k větší solidaritě donutit, vidí krácení evropských fondů.

Sobotka je v Berlíně společně se slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem u příležitosti 25. výročí podpisu smlouvy o dobrém sousedství mezi Československem a Německem. Vedle společného oběda s kancléřkou Angelou Merkelovou měli na programu schůzky s nejvyššími německými představiteli.

Ve smlouvě o dobrém sousedství z 27. února 1992 si obě strany potvrdily existující státní hranice a vyslovily se pro rozsáhlou mírovou a partnerskou spolupráci ve všech oblastech. Německo se zavázalo mimo jiné k podpoře českého členství v Evropských společenstvích (předchůdce Evropské unie).

V EU musí být podle Sobotky více možností solidarity v migrační krizi

Země Evropské unie musí mít více možností, jak by mohly pomáhat v migrační krizi. Nemělo by to být jen přijímání uprchlíků, ale i pomoc v zemích jejich původu nebo spolupráce při ochraně vnějších hranic, řekl Sobotka po jednání s Merkelovou a Ficem. I Merkelová uvedla, že migrační otázka má řadu aspektů, celkovým cílem musí být omezení nelegálních cest do Evropy. "Existuje celá řada možností, jak vyjádřit solidaritu. Například tím, že budeme spolupracovat v zemích původu," řekl Sobotka a připomněl česko-německý projekt na pomoc uprchlíkům ze Sýrie v táborech v Jordánsku. Další možností je podle něj větší spolupráce při ochraně vnější evropské hranice.

"Podle mého názoru bychom měli hledat možnosti, jak vyjádřit solidaritu v rámci EU podle možností, schopností jednotlivých členských zemí," uvedl český premiér. Merkelová prohlásila, že otázka migrace je v EU citlivá a že je třeba mluvit o tom, jak země mohou svou solidaritu vyjádřit. Migrační krize podle ní má řadu aspektů, kromě přijímání uprchlíků to jsou i ochrana vnějších hranic nebo potírání příčin útěku přímo v zemích původu migrantů. "Všichni máme společný cíl: nemít nelegální migraci a bojovat proti převaděčům. Je to i kvůli uprchlíkům, protože mnoho z nich přichází o život," řekla.

Podle Fica téma migrace Evropskou unii hluboce rozdělilo a je třeba zabránit tomu, aby se tyto příkopy prohlubovaly. Za prvořadé slovenský premiér označil vyřešení problému s migranty, kteří už se pohybují na území Evropské unie.

Česko nemá z německého mýtného žádnou radost

Před setkáním s Merkelovou Sobotka rovněž uvedl, že Česko z německého mýtného pro osobní auta nemá žádnou radost. S možnými kroky chce počkat na analýzu ministra dopravy Dana Ťoka. "Já teď mohu jasně říci, že nám ten německý záměr nedělá žádnou radost a vidíme v tom riziko diskriminace pro naše subjekty," řekl Sobotka českým novinářům. Německo má podle něj samozřejmě právo zavést dálniční poplatky pro osobní auta. Systém byl měl ale být stejný pro všechny. "Tady v tom Německu je návrh, aby si Němci zaplacený poplatek mohli odečíst od jejich německé daňové povinnosti, což se nám jeví jako diskriminační," podotkl.

Merkelová ovšem na tiskové konferenci po schůzce prohlásila, že německý plán na zavedení mýtného vůči zahraničním řidičům diskriminační není. Připustila ale, že to například Česko může vidět jinak. Při zpoplatnění dálnic v minulosti podle ní postupovalo podobně i třeba Rakousko, které se nyní chystá Německo žalovat. Také Vídeň podle Merkelové tehdy v souvislosti se zavedením mýtného finančně odlehčila domácím řidičům.

Plán počítá s tím, že dálniční poplatky budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel; majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Změna německého postoje nebude podle Sobotky jednoduchá. "Byl prostor popsat tu naší pozici, popsat naše argumenty, nicméně zdá se, že Německo prostě jde svojí cestou," řekl český premiér večer poté, co se setkal také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a šéfem sociální demokracie Martinem Schulzem.

Premiéři jednali s Merkelovou také o brexitu nebo V4

Premiéři jednali s Merkelovou rovněž o vystoupení Británie z Evropské unie. Kancléřka po schůzce prohlásila. že je důležité omezit škody v souvislosti s brexitem, který vnímá jako nepříjemný a negativní. Sobotka s Ficem vyslovili přesvědčení, že 27 zbývajících zemí musí při vyjednávání s Británií postupovat jednotně. 

Spolupráce zemí Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) by podle Fica mohla být v něčem vzorem pro ostatní země Evropské unie. Podle Sobotky je V4 důležitá, protože reprezentuje odlišné názory. Fico uskupení, na které některé západoevropské země kvůli jeho postoji k přijímání uprchlíků hledí skepticky, považuje za vzor, protože se důsledně drží společné filozofie, a sice, že se soustředí zejména na témata, která visegrádské země spojují, a nikoli na témata, která je rozdělují. Slovenský premiér zároveň podotkl, že V4 není pro Slovensko alternativou k Evropské unii.

Důležité je visegrádské uskupení i podle Sobotky. Všechny státy v unii nejsou stejné a mají rozdílné úhly pohledu, uvedl. "V4 sehrává důležitou roli, protože reprezentuje některé odlišné názory," řekl také. Zároveň podle něj přispívá k tomu, aby unie na konci debat našla shodu.

Jedním z odlišných názorů je i postoj k povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků v rámci EU, které země Visegrádu odmítají. Někteří němečtí politici jim proto vyčítají nedostatek solidarity. Ani v otázce kvót ale nebyla V4 svého času zcela jednotná a dřívější polská vláda je v roce 2015 podpořila.

 

Tagy: Německo Česko zahraničí domácí mýtné česko-německé vztahy kvóty migrační politika uprchlická krize mýtné na německých dálnicích protiimigrační politika uprchlíci v Česku Brexit

Zdroje: ČTK