Například ceny za desetidenní mýtné, které zřejmě bude využívat i řada Čechů, se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje, v rozmezí od 2,5 eur do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3500 korun).

Ministr dopravy Alexander Dobrindt (CSU) zatím nepočítá s tím, že by se povinnost platit dálniční poplatky nevztahovala na některé příhraniční regiony, jak to požaduje část představitelů německých spolkových zemí. Od mýtného pro osobní vozy si Dobrindt slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Využití těchto financí bude vázané na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury.

Spolková republika už sice má platný zákon o mýtném pro osobní auta, poplatky ale i kvůli výhradám Evropské komise a protestům dalších zemí zatím nezavedla. Původní zákon počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za jízdu na dálnicích de facto osvobozeni, protože se jim přesně o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Řidiči z ostatních zemí Evropské unie by tím ale byli podle EK diskriminováni.

Nový návrh, s nímž už Evropská komise vyjádřila souhlas, vychází z toho, že Berlín může německým řidičům náklady na poplatky kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí. Majitelé aut s velmi nízkými emisemi tak nyní získají ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na mýtném.

Chystá se žaloba kvůli diskriminaci

I tento postup ale některé země osmadvacítky považují za diskriminační, protože znamená, že se všem Němcům náklady na mýtné přinejmenším vrátí, a poplatky tak de facto budou platit pouze cizinci.

Zástupci skupiny zemí, které mají k německému mýtnému výhrady, se ve středu scházejí v Bruselu. K nejhlasitějším odpůrcům patří Rakousko, které spolu s Nizozemskem připravuje žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Připojit by se k ní podle premiéra Bohuslava Sobotky mohlo i Česko. 

Sobotka uvedl, že návrh není fér pro ostatní státy, protože umožní Němcům získat zpět zaplacené mýto formou slevy na dani. "Poplatky by tak fakticky zaplatili pouze cizinci. Cílem naší vlády je v této věci chránit práva českých občanů i podnikatelů. V EU musí nadále platit spravedlivá a rovnocenná pravidla pro všechny státy i občany," uvedl Sobotka.

Ministra dopravy Dana Ťoka Sobotka požádá, aby vypracoval analýzu ke vzniklé situaci. "Pokud se potvrdí, že pro ČR vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa," dodal.

Ťok sice rozumí snaze Berlína zavést na německých silnicích mýto, systém však podle ministra nesmí být diskriminační, tedy zaměřený jen na řidiče z jiných zemí. "Finální podobu zákona jsme dosud neměli k dispozici. Počkáme na právní analýzu toho, jak je zákon napsán, a podle toho se dále rozhodneme. Pokud by návrh byl diskriminační, postavíme se proti němu," sdělil ministr.