Neoznačené reportáže placené městem? Jasné porušení zákona, říká právník

MAGAZÍN - Aktuality autor: red

Regionální televize Ústecka porušuje zákon, když jako inzerci zřetelně neoznačuje reportáže, které si u ní platí ústecký magistrát. Tvrdí to expert na mediální právo a spolupracovník redakce HlídacíPes.org, advokát Aleš Rozehnal. Divák je tak uváděn v omyl, že sleduje nezávislé televizní zpravodajství. Ve skutečnosti jde ale o placenou reklamu vládnoucího hnutí Ústecké fórum občanů (UFO), píše Robert Malecký na webu Hlídací pes. 

primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová

primátorka Ústí nad Labem Věra Nechybová,zdroj: screenshot Regionální televize Ústecko

Představitelé hnutí UFO na svém facebookovém profilu přiznali, že si skutečně platí reportáže v Regionální televizi Ústecka. Ta v Ústí nad Labem šíří signál jak pozemními vysílači, tak v kabelových televizích a na internetu.

UFO tak reagovalo na zjištění redakce HlídacíPes.org, že mezi městem a televizí už několik let existuje smlouva o propagaci, na základě které město určuje, o čem bude televize vysílat. Reportáže jsou pak na radnici zasílány ke schválení.

"Špatné je, že město, aby mohlo občany informovat o tom, co děje, musí za to zaplatit. Většina médií působících ve městě nemá o informace tohoto typu zájem, svým čtenářům je nabízí jen několik z nich," stěžuje si hnutí UFO na svém profilu.

Exkluzivní prostor pro UFO 

Město si podle smlouvy o propagaci, kterou má redakce HlídacíPes.org k dispozici, objednalo na letošní rok 45 reportáží, po pěti každý měsíc od ledna do září – tedy do komunálních voleb.

Loni za celý rok televize podle předchozí smlouvy dodala reportáží 36. A zatímco vloni město Regionální televizi platilo měsíčně pět tisíc korun, letos se měsíční sazba zvýšila už na deset tisíc. Za svou propagaci tak letos Ústí nad Labem zaplatí 90 tisíc korun.

Není přitom pravda, že o témata, která město televizi zadává a jejichž výrobu kontroluje kancelář primátorky Věry Nechybové (UFO), není u ostatních médií zájem. O vysílaných tématech, namátkou o boji s chudobou nebo o snaze města zajistit noční železniční spojení s Prahou, referovala i další regionální média. V nich ale, narozdíl od Regionální televize Ústecko, vystupovali i jiní politici než z vládnoucího hnutí. 

Jinými slovy si město nekupuje zájem o "nezajímavá" témata, ale exkluzivní a ničím nerušený prostor pro politiky z hnutí UFO, kteří ovládají městskou radu.

HlídacíPes.org provedl analýzu vysílání v posledních dvou měsících a zjistil, že z 37 ústeckých zastupitelů se letos v únoru a v březnu v regionální televizi objevilo pět jmen. Až na jednu výjimku komunisty Pavla Vodseďálka (i KSČM má zastoupení v radě města) šlo vždy o členy UFO, kteří jsou členy městské rady: primátorku Věru Nechybovou, náměstky Jiřího Madara a Pavla Dufka a radního Lukáše Konečného.

Inzerce maskovaná jako zpravodajství

Podle právníka Aleše Rozehnala televize neoznačováním reportáží jako inzerce porušuje zákon.

"Pokud není reklama zřetelně oddělena od vlastního vysílání, jde o porušení dobrých mravů v reklamě, a tudíž i zákona o regulaci reklamy. Všechny osoby zapojené do vyhotovení či publikace reklamy mají povinnost zajistit, aby kdokoliv, kdo se na reklamu podívá, okamžitě a bez podrobného čtení viděl, že jde o reklamu, a nikoliv o redakční materiál," říká Rozehnal.

Takový požadavek je podle něho logický, protože divák dává větší váhu informacím, které jsou součástí redakčního vysílání, nežli informacím obsaženým v reklamě. V případě, že je reklamní sdělení vyhotoveno ve stejném stylu jako jiné redakční vysílání – v tomto případě inzerce "maskovaná" jako zpravodajský šot – je nutné takto zpracovanou reklamu zřetelně označit, že jde o reklamu, například slovem inzerce, placená inzerce a podobně.

Pokud je účelem reportáží zlepšit obraz a image některých regionálních politiků ve vztahu k veřejnosti, jde podle Rozehnala o  politickou reklamu. Politickou reklamou jsou totiž i sdělení, která nepropagují politické ideje, cíle, volební program, ale osobnost politika nebo práci úřadu, který zastává. Jsou to tedy sdělení politických uskupení a jednotlivců, kteří se mohou propagovat i jinými prostředky, než politickými idejemi, cíli a volebním programem.

"Přestože reklama nemusí obsahovat jedinou myšlenku či informaci politického charakteru, stále může jít o politickou reklamu, budou-li její cíle politické – zvolení propagovaného politického uskupení nebo kandidáta," upozorňuje Aleš Rozehnal. Neoznačení PR reportáží Magistrátu města Ústí nad Labem jako reklamy je tedy podle něho porušením zákona.

Problémy se zákonem může mít jak samotná televize, tak město. Za způsob šíření reklamy odpovídá její šiřitel, tedy v tomto případě provozovatel Regionální televize Ústecko, na kterém byla zveřejněna. Za porušení povinností při šíření reklamy však odpovídá i její zadavatel, kterým je město Ústí nad Labem.

V rozporu se zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání je podle právníka i praktika, kdy se "natočení a odvysílání reportáží uskuteční dle potřeb" Magistrátu města Ústí nad Labem, "a to po písemné autorizaci reportáže" magistrátem – jak se uvádí ve smlouvě.

"Tím je porušena povinnost provozovatele Regionální televize Ústecko vysílat programy svobodně a nezávisle s tím, že do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích," říká Rozehnal. Regionální televize Ústecko je podle něho rovněž povinna zabezpečit, aby zadavatel reklamy nemohl jakýmkoliv způsobem uplatňovat vliv na obsah pořadů ve vysílání nebo na jeho programovou skladbu, což uzavřená smlouva porušuje.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko domácí Ústí nad Labem česká politika média a internet

Zdroje: Hlídací Pes