Milion zpráv každý den. Česká soukromá 'zpravodajská služba' pracuje globálně

ROZHOVOR MAGAZÍN - Magazín autor: red

Až 90 % veškerého zpravodajského obsahu ve světě zpracují a zanalyzují každý den servery české společnosti Semantic Visions. Celkem jde až o jeden milion zpráv denně v deseti světových jazycích včetně češtiny, čínštiny, japonštiny či korejštiny. S ředitelem Semantic Visions František Vrabel, který díky tomu může sledovat nejen možná budoucí rizika, ale i vývoj světové žurnalistiky, vedl rozhovor Robert Břešťan pro web Hlídací pes.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia

"Hodně narůstá počet zdrojů, které publikují automaticky generovaný obsah, týká se to zatím hlavně angličtiny. Sledujeme i jednoznačný trend plytkosti zpravodajství a roste také expresivita příspěvků," shrnuje v rozhovoru Vrabel.

Kapacita světových ekonomik

  • Jaké jsou vaše zdroje informací a podle čeho je vybíráte?

Primárně jdeme za zpravodajským obsahem. Ten nalézáme hlavně na zpravodajských webech, sledujeme i blogy. Sami vyhledáváme nové webové stránky publikující nejrůznější články, analýzy, ať už v oblasti vědy, byznysu, kultury a podobně. Máme široký záběr, snažíme se pokrýt všechno.

  • I co do kvality? Je řada dosti pochybných webů, nejen u nás, ale i ve světě…

Bereme to tak říkajíc šmahem. Děláme to tak cíleně, chceme široké spektrum informací. Z logiky věci nás až tak nezajímají mainstreamová média, která jsou široce dostupná. Naším skutečným zájmem je "opačný konec" internetu. Tam se objevují nejzajímavější informace.

Jako firma se zaměřujeme na detekování hrozeb pro firmy a právě tady efektivně získáváme tento typ signálů. Jsou to zdroje, které se specializují, soustřeďují na určitý segment, může jít třeba o vědecké blogy. Pokrýváme i geograficky široké spektrum, třeba Nigérii nebo východ Ruska. Plus pracujeme s deseti jazyky, tedy zdaleka ne jen s angličtinou, a jsme tak schopni dohlédnout až k primárním informacím dříve než ostatní.

Informační svět je kontrolován hrstkou velkých informačních poskytovatelů, kteří pracují de facto pouze v angličtině. Ale zhruba 90 % informací, které velké světové firmy požadují, nejsou k dispozici v angličtině.

  • Nebo jsou k dispozici až později, až se z nějakého jazyka do angličtiny přeloží…

Ano. Obecně je to dáno tím, že angličtina funguje jako most mezi jazyky a asi jen 10 % informací se objeví přímo v angličtině.

  • Takže vaše přidaná hodnota je právě v jazycích jako je čínština, japonština, korejština…

Pracujeme v jazycích, které se významnou měrou podílejí na výrobních kapacitách světové ekonomiky. Z pohledu USA jde třeba o Mexiko či Brazílii, v globálním měřítku Čína a další.

  • Vy ale nejste překladatelská agentura, máte algoritmus, který všechny ty jazyky zpracovává do nějakého konečného výstupu. Jak ten výstup vypadá, když je to milion článků denně a 90 % světového obsahu?

Finálním produktem je, že zjednodušeně řečeno zvedneme digitální červenou vlajku, že se někde něco děje. Třeba, že jsou v dané oblasti jsou záplavy, nebo že byl představitel nějaké konkrétní firmy obviněn z korupce. Což má pak třeba vliv na cenu akcií, nebo to může indikovat nějaký problém v oblasti dodržování předpisů, na což jsou velké firmy citlivé. V reálném čase jsme schopni kdekoli na světě ukázat na hrozící problém.

Příklad je, když na někoho praskne, že využívá dětskou práci, nebo se ve velkém porušují práva žen, na to jsou odběratelé, především v USA, velmi citliví. Nebo pro globální potravinářskou firmu je zásadní vědět, že někde v Indii byla objevena kontaminovaná dětská výživa. Každá minuta má pak obrovskou hodnotu. Jednak reputační a jednak pro to, aby firma mohla přijmout protiopatření.

  • Předpokládám, že vaši klienti budou hlavně velké globální firmy.

Pro nás jako malou českou firmu není snadné se k velkým světovým hráčům dostat. Ale určitě platí, že čím větší firma je, tím cennější je pro ni mít takové informace včas. Takové firmy mají často až stovky tisíc dodavatelů, standardně desítky tisíc, a je úplně iluzorní, že jde uhlídat, co se v dané zemi děje.

My to umíme, detekujeme rizika. Naše data využívá třeba Bank of America, Deutsche Bank, Boeing nebo Toyota. Sledujeme sentiment celých ekonomik, vlád, zemí, firem a průmyslových odvětví. Jsme schopni do jisté míry předvídat rizika na globální úrovni.

Trend plytkého zpravodajství

  • Co si představit pod tím slovem sentiment? Je to, jak se říká, blbá nebo dobrá nálada?

Tak se to dá říct. Jedno z odvětví, které sledujeme, je stavebnictví a my jsme schopni sledovat sentiment stavebnictví v celé Číně. Vidíme pak jasnou korelaci mezi daty, která dopředu získáváme ze zpráv a později publikovanými oficiálními daty. Jsme schopni se velmi často dobrat k informacím, které lze obchodně využít ještě před tím, než jsou oficiálně publikovány.

  • Máte tedy k dispozici řadu zajímavých informací dříve než ostatní. Investujete sami podle svých analýz? V minulosti jste mluvil o možnosti vytvořit vlastní investiční fond…

To jsme zatím nezrealizovali, ale pracujeme na tom. Nakonec to může mít podobu, že naše data budeme dodávat vybranému investičnímu fondu.

  • Mají o vaše informace zájem i tajné služby?

Děláme specifickou věc. Někdy jsme přirovnáváni k soukromé zpravodajské službě. My ale máme jiné cíle. Zpravodajské služby chrání národní bezpečnost států, my se snažíme detekovat a objevovat rizika pro podniky. Nicméně aplikujeme metody a postupy využívané v oblasti národní bezpečnosti, to je pravda.

  • Pokud jde o zdroje dat, dají se z nich vysledovat globální trendy v žurnalistice? Že třeba přibývá malých nezávislých médií nebo naopak dezinformačních webů?

Trendy vidíme. Hodně narůstá počet zdrojů, které publikují automaticky generovaný obsah, týká se to zatím hlavně angličtiny. Snažíme se to odstínit, ale je to náročné, protože se tento obsah a algoritmy, které jej vytvářejí, stále zlepšují. Sledujeme i jednoznačný trend plytkosti zpravodajství. Roste také expresivita příspěvků, což je pravděpodobně odrazem toho, jak se společnost vnitřně rozděluje mezi jednotlivými sociálními bublinami.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

Tagy: Česko domácí média a internet žurnalistika

Zdroje: ČTK