Rada České tiskové kanceláře je sedmičlenný orgán, který dohlíží na to, jak veřejnoprávní tisková agentura plní své poslání objektivně poskytovat informace dalším médiím a veřejnosti. S tím souvisí i to, že rozhoduje o stížnostech čtenářů na práci kanceláře. Kromě toho volí a odvolává ředitele a schvaluje rozpočet agentury.

Na dotaz, s jakými cíli se o post v kontrolní radě uchází tisková mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová, odpovídá skromně: "ČTK považuji za profesionální a kvalitní tiskovou agenturu a jediné, o co bych chtěla usilovat, v případě zvolení do Rady ČTK, je, aby taková i zůstala."

Hnutí SPD, jehož představitelé si s oblibou stěžují na nezájem médií, na dotazy, proč Gáborovou nominují, čím je zaujala a co od jejího působení v Radě ČTK očekávají, neodpovědělo.

Pečlivá novinářka, která svou práci brala zodpovědně

Na přelomu tisíciletí Gáborová působila jako redaktorka Českého rozhlasu Olomouc, která měla v gesci prostějovský okres. Zde byla uznávána jako kvalitní a nápaditá novinářka a prostějovskými tématy se jí opakovaně dařilo dostat i do celostátního vysílání.

"S Janou jsme pracovaly jako regionální redaktorky přibližně ve stejné době, já jsem byla v Olomouckém dni a Jana v rozhlase. Pamatuji si ji jako pečlivou, pracovitou a kvalitní novinářku, která svou práci brala odpovědně. V posledních letech jsem se s ní nestýkala, takže její kandidatura za SPD, kterou vnímám jako populistickou stranu, mě překvapila. Netuším, co ji k tomu vedlo," komentuje zprávu z minulého týdne někdejší prostějovská novinářka Blanka Oujezdská.

Není bez zajímavosti, že žena, která Gáborovou v rozhlase na "prostějovské pozici" vystřídala, Anna Kajlíková, dnes pracuje s Gáborovou v jedné kanceláři jako mediální referentka radnice.

Nekorektní komunikace jako ze čtvrté cenové

"Pokud se jedná o mediální komunikaci, město by potřebovalo svého Ovčáčka. Troufám si říct, že nedostatky v komunikaci směrem k veřejnosti nejsou naší vinou. Chybí nám optimističtější reakce směrem k lidem. Do budoucna bychom to rádi napravili," vyjádřila se letos počátkem ledna prostějovská primátorka Alena Rašková (ČSSD) v rozhovoru pro Prostějovský deník.

Jakoby tímto stanoviskem Rašková dávala najevo, že s kvalitou mediálního obrazu města není spokojena. Ostatně není divu: za poslední dva roky se hanácké město nedaleko Olomouce dostalo do celostátních médií s negativní konotací víckrát než kdykoliv jindy.

Radnice si je svého nezvládnutého mediálního obrazu dlouhodobě vědoma, což dokládá fakt, že už před třemi lety byla na webových stránkách města zřízena rubrika Na pravou míru reagující na články z médií a prohlášení na sociálních sítích. Místo věcné profesionální komunikace se články hemží výrazy jako "mladý aktivista lže", "snaha škodit městu došla tak daleko, že …" nebo "propaganda".

Podobně s veřejností komunikuje i oficiální facebookový profil města, na jehož správě se podílí Gáborová s Kajlíkovou. Loni v květnu, kdy vrcholila kauza tehdejšího tajemníka prostějovského magistrátu a dnešního ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje, objevil se na Facebooku města článek, který začínal: "Mladý redaktor Jakub Čech začíná být zřejmě fascinován osobou tajemníka našeho magistrátu, protože má dlouhodobě potřebu o něm psát."

Když se Prostějovan Zbyněk Krejčí snažil vypátrat autora "hanopisu", narazil. Gáborová s Kajlíkovou a jejich šéfkou Jaroslavou Tatarkovičovou pak sepsaly čestná prohlášení, že nemají dokument, který by autorství článku prokazoval.

Psát radniční listy nebo být v Radě ČTK? To je oč tu běží

Kandidatura Gáborové do ČTK přitom naráží na možný střet zájmů. Podle zákona totiž v Radě ČTK nemůže být mimo jiné osoba, která má finanční zájem na provozování hromadného sdělovacího prostředku daný vlastnictvím či pracovněprávním vztahem.

Jenže Gáborová se na městě věnuje Prostějovským radničním listům, periodiku, jehož je odpovědnou redaktorkou. Na editaci městského periodika má dokonce i samostatnou pracovní dohodu.

"Střet zájmů a okruh osob, jichž se může týkat, definuje přímo zákon. Pokud by se potvrdilo, v případě mého zvolení, že dohoda o pracovní činnosti na editování Prostějovských radničních listů naplňuje podstatu finančního zájmu na provozování hromadného sdělovacího prostředku nebo takového zájmu, který je dán pracovně právním vztahem, tak bych se zkrátka musela rozhodnout, čemu dát přednost," vysvětlila Gáborová.

Otázka ale je, kdo by toto posuzování měl provést, protože funkce člena Rady ČTK je volená, a to Poslaneckou sněmovnou.

'Neumí vystupovat nezávisle'

S radničními listy souvisí kritika Gáborové ze strany opozice. Když se v Prostějově řešila kauza mediálního poradce radnice Bohumila Pácla, který od města inkasoval milion korun, aniž by za jeho prací byl nějaký písemný výstup, Gáborová odmítla uveřejnit text opozičního zastupitele Františka Filouše, což odůvodnila podezřením z porušení zákona o ochraně osobních údajů.

"Článek obsahuje v této souvislosti nepravdivá, zavádějící a spekulativní tvrzení," vysvětlila tehdy Gáborová. Nyní exporadce radnice Pácl působí jako jednatel prostějovské soukromé školy ART ECON, jejímž koncovým vlastníkem je šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Jindy zase nebyl zveřejněn článek zastupitelů Změny pro Prostějov o městské společnosti Vodovody a kanalizace.

Po sněmovních volbách město dostalo pokutu ve výši 20 tisíc korun od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, když Gáborová zveřejnila v radničních listech text zastupitelů ODS, kteří vyzývali k účasti ve volbách a k volbě kandidátů z Prostějovska.

Úřad věc vyhodnotil jako přestupek proti volebnímu zákonu, kdy volební kampaň v obecních periodikách být nesmí. Město proti jeho rozhodnutí podalo správní žalobu. Podle našich informací však nejde o jediné pochybení, kterým se Úřad v souvislosti s Prostějovskými radničními listy zabývá.

V minulých letech se také řešilo, že na články opozice reagoval komunistický radní Jaroslav Šlambor ve stejném čísle, ve kterém vyšly.

"Pokud má být základním posláním tiskové kanceláře poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů, nemyslím, že je paní Gáborová vhodný kandidát. U příspěvků do Prostějovských radničních listů, kde je odpovědnou šéfredaktorkou, jsme byli mnohokrát svědky cenzury, nerovného přístupu při přeposílání článků opozice zastupitelům KSČM k opovržlivé reakci ještě před jejich vydáním, zveřejňování PR článku v rubrice pro zastupitele a radní, či zapírání, kdo je autorem příspěvku na oficiálním FB profilu města Prostějova. Člověk tohoto morálního profilu prostě nemůže vystupovat nezávisle, protože to neumí," hodnotí Gáborovou prostějovská opoziční zastupitelka Hana Naiclerová.

Od antisemitských výroků představitelů SPD se distancovala

Zpráva o nominaci Gáborové přišla paradoxně v týdnu, kdy policie obvinila tajemníka hnutí SPD Jaroslava Staníka kvůli rasistickým výrokům proneseným v Poslanecké sněmovně.

"Vyzýval k tomu, aby se všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození," popsal Staníkova slova deníku Aktuálně.cz bývalý poslanec Marek Černoch (zvolený za Úsvit).

Podle bývalé ministryně Michaely Marksové-Tominové (ČSSD) ji ve sněmovním klubu silně opilý Staník tituloval jako Marxovou-Engelsovou a řekl, že podporuje homosexuály. "Mluvil o tom, že by měli jít do plynu a že by se měli zlikvidovat," vyjádřila se k incidentu Marksová.

Gáborová je v Prostějově jednou ze zakládajících členek spolku Hanácký Jeruzalém, který si klade za cíl popularizaci historie, pořádání seminářů a přednášek, vzdělávací činnost, organizaci pietních aktů a připomínání prostějovské židovské komunity. Gáborová je dokonce v jeho vedení, působí jako členka rady. 

O to víc zarážejí spojení s hnutím, jehož představitel je obviněn z antisemitských výroků a jehož poslanci zpochybňují existenci koncentračního tábora v Letech u Písku.

"Výroky tohoto typu jsou za hranicí nejen přijatelnosti, slušnosti, ale i zákona. Pokud byly proneseny, je nyní věcí policie, aby věc řádně prošetřila a následně soudů, aby rozhodly o výši trestu. Co je pro mne však stejně nepochopitelné, je otázka, proč, když měly takové výroky zaznít před svědky, a to dokonce z řad zákonodárců, okamžitě tito nekonali. I laik by měl být schopen vyhodnotit, že by se mohlo jednat o trestný čin," okomentovala Gáborová vyjádření Staníka. K táboru v Letech uvedla, že tam trpěli a umírali lidé a jakékoli zpochybňování tohoto faktu považuje za nepřípustné.

Ovšem právě v členství ve spolku zabývajícím se židovskou historií Prostějova lze hledat klíč pro nominaci Gáborové do rady ČTK. Předsedou rady spolku je totiž Michal Šmucr, ředitel prostějovského Gymnázia Jiřího Wolkera, jinak také školský expert SPD a byznysový spolupracovník předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, který je rovněž z Prostějova.

Šmucr je předsedou dozorčí rady Fialovy úklidové a ostrahové firmy IF FACILITY a nyní s ním Babišova vláda počítá jako s poradcem pro školství. "Jsem přesvědčena, že nominována jsem byla na základě svých profesních zkušeností," bránila se Gáborová.

Kandidovala za Mohoritovu stranu, dělala volební zmocněnkyni náměstků

"Nikdy jsem nebyla ani nejsem členkou žádné politické strany ani politického hnutí," prohlásila Gáborová a technicky vzato je to pravda. Přesto se do politiky snažila dostat a i její vztahy s politickými představiteli města jsou nestandardní.

V komunálních volbách v roce 1998 kandidovala do prostějovského zastupitelstva za Stranu demokratického socialismu z druhého místa kandidátky. Sdružení této strany a nezávislých kandidátů však ve volbách získalo pouze 1,32 procenta hlasů a o mandátu v nejvyšším politickém orgánu města si tak mohlo nechat jen zdát.

Strana demokratického socialismu přitom stála na kraji politického spektra, který se jí nikdy nepovedlo opustit. Stranu krátce předtím, než za ni Gáborová kandidovala, vedl někdejší svazácký funkcionář, absolvent kurzu na Vysoké komsomolské škole v Moskvě a člen ÚV KSČ Vasil Mohorita.

"Janu Gáborovou jsem poznal za své činnosti v Prostějovském večerníku od roku 1997 do února 1998. Chodili jsme na tiskovky, ona pracovala pro Český rozhlas. A ani již si nepamatuji, že byla na té kandidátce, ale protože jsem nebyl spokojený s vedením města, chtěl jsem vytvořit kandidátku z nezávislých občanů města. Heslo bylo, myslím, Radnice občanům, občané městu. Jenže bylo potřeba zastřešení nějakou politickou stranou. A shodou okolností jsem se setkal s členkou té SDS a domluvil se na tom, že ji použiji," vzpomínal po letech tehdejší lídr kandidátky Antonín Sprinz s tím, že "hledat v tom politiku" není namístě.

"Pokud jsem ji tehdy oslovil a přemluvil, bylo to jen proto, že jsme chtěli zkusit změnu a dostat tam nezávislé občany," vysvětlil Sprinz.

Přestože on sám v posledních volbách kandidoval za Změnu pro Prostějov a oba tak stáli na opačných stranách politického spektra, k její práci tiskové mluvčí radnice je smířlivý.

"Na radnici se přihlásila na pozici tiskové mluvčí asi z rodinných důvodů, já jsem ji po odchodu z Prostějovského Večerníku prakticky nevídal. Ale byla vždy férová a hodnotila věci objektivně. A jako tisková mluvčí radnice se musí asi řídit heslem: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Je to normální post v zaměstnání a každý by musel hájit zájmy svého zaměstnavatele - o tom ostatně ta pozice je. Ale vždy, když jsem chtěl nějaké informace, dostal jsem je bez jakékoliv časové prodlevy. Znám ji jako opravdu seriózní osobu a pokud by v té ČTK uspěla, bylo by to dobře," vyjádřil se Sprinz.

Gáborová však dokázala mistrně spolupracovat i s představiteli jiných politických proudů. Na prostějovskou radnici nastoupila v době velké koalice ČSSD a ODS a jako tisková mluvčí zde působí dodnes.

Ve volbách 2014 byla volební zmocněnkyní politického hnutí Pévéčko (ze zkratky Prostějov – PV), nově založeného projektu bývalých představitelů tehdy skomírající ODS, náměstků primátora Jiřího Pospíšila a Ivany Hemerkové. Oba ODS opustili na jaře 2014 a založili hnutí, které ve volbách dosáhlo 11,01 procenta a spolu se sociálními demokraty a komunisti se stalo po volbách součástí koalice.

Duchovní otec Pévéčka, náměstek Pospíšil přitom za minulého režimu byl funkcionářem SSM i člen KSČ. Tak jako mistrně opustil ODS a založil Pévéčko, zvládl po revoluci "přepnout" do role pravicového politika.