„Politikou integrované bezpečnosti se spolková vláda snaží o propojení a provázání všech prostředků a nástrojů tak, abychom posílili naši bezpečnost před vnějšími hrozbami,“ uvádí vládní materiál (ZDE).

Dokument ale nezmiňuje vytvoření bezpečnostní rady, za konkrétními opatřeními mají stát příslušná ministerstva. „Spolková vláda bude pokrok v prosazování (opatření) pravidelně kontrolovat,“ dodává materiál.

Bezpečnost země podle vlády zaručují tři dimenze. Jednou z nich je obranyschopnost, která má zaručit pokračování života v míru a ve svobodě. „Proto se neochvějně hlásíme k NATO a k EU a posilujeme bundeswehr v jeho klíčovém úkolu obrany země a spojenců,“ uvedla vláda se zdůrazněním výdajů na armádu ve výši dvou procent HDP. K takovým investicím se státy NATO zavázaly už dříve, Německo ale tento cíl - podobně jako jiné země včetně Česka - zatím neplní.

V rámci odolnosti, kterou vláda označuje za další základní dimenzi národní bezpečnostní strategie, chce Německo lépe chránit své demokratické zřízení proti nelegitimním vnějším vlivům. Hlásí se také k zásadám mezinárodního práva a Chartě OSN. Součástí posílení odolnosti je podle dokumentu snížení jednostranné závislosti na surovinách a energiích diverzifikací dodavatelských vztahů a také vytvářením strategických zásob. „Posílíme také naši kybernetickou a vesmírnou bezpečnost,“ uvedla německá vláda.

Třetí základní dimenzí je udržitelnost, o kterou chce německá vláda pečovat bojem proti klimatické krizi, posílením celosvětové potravinové bezpečnosti a vybudováním protipandemické prevence.

Strategie zmiňuje řadu konkrétních opatření. Vedle investic do armády, které mají podle dokumentu dosáhnout ve „víceletém průměru dvou procent HDP“, jsou to mimo jiné rozšíření kybernetických dovedností, posílení ochrany před špionážemi a sabotážemi či zaměření na dálkově řízené přesné zbraně.

Jako důležitou vnímá Německo ochranu vesmírného prostoru a kosmické infrastruktury včetně zařízení pro lety do vesmíru, satelitní komunikace i pozemních stanic.

Dokument se věnuje i migračnímu problému. Pro zvládání migračních krizí jsou podle Berlína nezbytná cílená migrační partnerství Evropské unie a rovněž bilaterální dohody se zeměmi původu migrantů, aby byly možné deportace. 

Rusko je hrozba a Čína partner i rival, uvádí německá bezpečnostní strategie

Současné Rusko zůstane v dohledné době největší hrozbou pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru, uvádí dále německá národní bezpečnostní strategie. Čínu strategie označuje za partnera, konkurenta i systémového rivala. K hrozbám a výzvám, kterým Berlín čelí, Scholz na tiskové konferenci řekl, že Německo je silnou zemí.

„Bezpečnostně-politické okolí Německa prochází přelomem, zažíváme dějinný obrat. Ruská útočná válka proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a evropského bezpečnostního uspořádání. Dnešní Rusko bude po dohlednou dobu největším ohrožením pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru,“ uvádí bezpečnostní strategie.

Strategie zároveň ujišťuje, že Německo ani NATO nechtějí nepřátelství či dokonce konfrontaci s Ruskem. „V alianci jsme ale zároveň připraveni a schopni bránit naši suverenitu, svobodu a naše spojence,“ poznamenává dokument, ve kterém se Německo hlásí k principu kolektivní obrany v rámci NATO. „Nezlomně stojíme ze slibem vzájemné pomoci podle článku pět Severoatlantické smlouvy,“ zdůrazňuje strategie. Zmíněný článek znamená, že útok na jednoho člena aliance je považován za útok proti všem.

Spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková poukázala na provázanost bezpečnosti s energetikou. „Proto ukončujeme naši závislost na energiích z Ruska. Za každý kubík ruského plynu jsme platili dvakrát a třikrát naší národní bezpečností,“ řekla.

Dokument poukazuje na to, že dnešní dobu doprovází růst multipolarity, kdy se některé státy snaží změnit mezinárodní řád podle svých zájmů a představ. „V této mezinárodní situaci je Čína partnerem, konkurentem a systémovým rivalem,“ uvádí strategie. 

Na hrozbu Číny na dnešní tiskové konferenci upozornila i spolková ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. „Bezpečnost je to, že v lékárně dostanete léky, a také to, že když si budete psát s přáteli, tak vás při tom nebude odposlouchávat Čína,“ řekla. Zajištění bezpečnosti země proto podle Baerbockové vyžaduje integrované úsilí.

Scholz ke vztahům s Čínou řekl, že Berlín nechce vazby s Pekingem přerušit, ale chce snížit rizika, jakým je například přílišná závislost na surovinách. „Nestojíme o rozluku, ale o snížení rizik,“ řekl. Jako důležité vnímá zapojení Číny do globálních trhů, stejně tak důležitá je podle něj bezpečnostní rovnováha.

Strategie v případě Číny poznamenává, že tato asijská země často jedná v rozporu s německými zájmy a hodnotami. „Čína používá svou hospodářskou sílu záměrně tak, aby dosáhla politických cílů. Zároveň ale Čína zůstává partnerem, bez kterého nelze vyřešit mnohé globální problémy a krize. A právě v těchto oblastech musíme využívat možnosti a příležitosti ke spolupráci,“ uvádí dokument.

Německá vláda také pracuje na samostatné strategii přístupu k Číně. Zda bude hotova ještě do července před prázdninami, ale není jasné. „Až to bude, tak to bude. Bude to ale brzy,“ dodal kancléř. 

Podle Scholze je Německo dostatečně silnou zemí na to, aby zvládlo výzvy a rizika, které před ním stojí a kterým čelí. A pomoci s tím má i bezpečnostní strategie. „Je to neobyčejné, ale důležité rozhodnutí,“ řekl Scholz o schváleném dokumentu.

Německo podle ministra financí dá v příštím roce na armádu dvě procenta HDP

Německo v roce 2024 splní závazek členů Severoatlantické aliance vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil spolkový ministr financí Christian Lindner. Schválená národní bezpečnostní strategie s dodržováním aliančního cíle dvou procent HDP počítá ve víceletém průměru.

„V příštím roce, tedy v roce 2024, alianční cíl splníme,“ řekl Lindner. Scholz přitom loni v únoru po ruské invazi na Ukrajinu před poslanci Spolkového sněmu prohlásil, že Německo bude „od nynějška rok co rok do obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu“.

Tento cíl ale Německo podobně jako jiné alianční státy dosud nesplnilo, ač výdaje na zbrojení zvýšilo. Na letošní rok se počítá s investicemi do armády v objemu 1,6 procenta HDP.

Novináře na tiskové konferenci zajímalo, co přesně znamená zmíněný víceletý průměr dvou procent HDP. Lindner uvedl, že tato formulace vychází ze zvláštního zbrojního fondu o objemu 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč), který Německo zřídilo na modernizaci armády po ruské invazi. V zákonu o tomto fondu je uvedeno, že s pomocí těchto prostředků Německo dosáhne ve víceletém průměru maximálně pěti let výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP.

„Víceletý průměr znamená, že ne v jednom roce a ani ve dvou, ale ve více než dvou letech budeme dosahovat průměru dvou procent,“ řekl Lindner. Důvod využívání průměru je podle Lindnera jednoduchý - souvisí s investičními cykly do armády. „Jeden rok tak budeme výrazně nad dvěma procenty, jindy zase pod,“ dodal.

Cíl vydávat nejméně dvě procenta HDP na obranné výdaje si v létě 2014 stanovily členské státy NATO na summitu ve Walesu. Reagovaly tak na měnící se bezpečnostní situaci poté, co Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a na východním křídle aliance v důsledku chování Moskvy výrazně vzrostlo napětí.