Dnes je pondělí 24. června 2024., Svátek má Jan
Počasí dnes 22°C Polojasno

Německý export do zemí sousedících s Ruskem prudce roste. Jde o obcházení sankcí?

Německý export do zemí sousedících s Ruskem prudce roste. Jde o obcházení sankcí?
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Vývoz z Německa do zemí sousedících s Ruskem v prvním čtvrtletí opět prudce vzrostl, uvedla s odkazem na data německých statistiků agentura Reuters. Množí se tak podezření z obcházení sankcí za válku na Ukrajině prostřednictvím reexportu.

Zatímco vývoz z Německa do Kyrgyzstánu se od ledna do března meziročně zvýšil o 949 procent na 170 milionů eur (čtyři miliardy Kč), vývoz z Německa do Ruska ve stejném období o více než 47 procent klesl. Na vině byly právě přísné obchodní sankce uvalené Evropskou unií a dalšími západními zeměmi.

Ačkoli hodnota německého vývozu do Gruzie zůstává relativně skromná, růst vývozu činil 92 procent. Vývoz do Kazachstánu se zvýšil o 136 procent, do Arménie o 172 procent a do Tádžikistánu o 154 procent. Export zboží „Made in Germany“ do mnoha těchto zemí silně vzrostl už v uplynulém roce, tedy po ruské invazi na Ukrajinu. Například obchod s Kyrgyzstánem se loni zvýšil více než šestinásobně. Prudký nárůst obchodu posiluje obavy, že sankcionované zboží stále končí v Rusku, kam je přes reexport dostanou obchodníci ze sousedních států.

„Jak jinak by se dalo vysvětlit takové tempo růstu?“ řekl odborník na obchod a prezident Rakouského institutu pro hospodářský výzkum (Wifo) Gabriel Felbermayr.

Vedoucí představitelé skupiny sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 budou tento týden na summitu v Japonsku jednat o zpřísnění protiruských sankcí, včetně snahy zastavit jejich obcházení, do kterého jsou zapojeny třetí země. Jedenáctý soubor sankcí připravovaný zeměmi EU, o němž se v současné době jedná, se zaměří také na osoby a země obcházející nynější obchodní omezení.

„Obcházení sankcí vůči Rusku je nepřijatelné,“ uvedl v úterý v Bruselu německý ministr financí Christian Lindner. Potlačení reexportu ale komplikují překrývající se celní a obchodní dohody mezi zeměmi, protože všechny státy se nepřipojily k západním sankčním režimům.

„Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán jsou s Ruskem v celní unii,“ připomíná Felbermayr. „To znamená, že mají společný celní režim vůči třetím zemím. Takže to, co jde z EU do Kyrgyzstánu, se může dál prodávat do Ruska bez dalších kontrol a cel,“ dodal.

Obzvlášť výrazně se zvýšil vývoz motorových vozidel a jejich částí z Německa do Kyrgyzstánu. Růst činí 4129 procent na více než 84 milionů eur (1,99 miliardy Kč). O více než 1000 procent vzrostl také vývoz kovových výrobků, chemických produktů a oděvů, přibližně o 752 procent se zvýšil i vývoz strojů.

Vývoz z Německa do Turecka se v prvním čtvrtletí rovněž zvýšil nadprůměrným tempem, a to skoro o 37 procent na bezmála osm miliard eur. Pro srovnání, celkový vývoz z Německa se zvýšil pouze o 7,4 procenta. EU má s Tureckem celní unii.

„Průmyslové zboží tak může do Turecka z EU vstupovat bezcelně,“ zdůrazňuje Felbermayr. „Protože ale Turecko nepřistoupilo na sankce EU, což je v celní unii skutečný problém, zboží z EU se odtud vyváží dál do Ruska. Tomu lze jen stěží zabránit,“ dodal. To platí i pro dovoz z Turecka: ten může obsahovat značné množství ruských primárních produktů nebo komponentů, aniž by s tím EU mohla cokoli dělat, uzavřel Felbermayr.

Zprávu, že sankcionované západní zboží proudí do Ruska přes postsovětské země, uveřejnil už minulý týden americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Import zboží z USA a EU do pětice postsovětských republik Arménie, Gruzie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu se loni podle údajů OSN o mezinárodním obchodě meziročně zvýšil o 60 procent na 24 miliard dolarů (téměř 525 miliard Kč).

Zdroje: