Akronym pexeso vznikl podle soutěže Pekelně se soustřeď, kterou v 60. letech uváděla Československá televize a která fungovala na podobném principu jako oblíbená karetní hra. Pan Hanzel má sice velkou sbírku těchto kartiček, ale jako hráč není příliš dobrý, jak přiznává v rozhovoru pro Tiscali.cz.

• Kdy jste se s pexesem poprvé setkal?

Abych se přiznal, tak si mé první setkání s pexesem ani nepamatuju, ale určitě to bylo už v dětství, kdy jsem ho hrával s rodiči. Odmala mě bavila matematika a všechno, u čeho bylo třeba přemýšlet. Proto vyhrálo pexeso a žolík.

• Čím na vás pexeso tak zapůsobilo, že se z něho stal takový koníček?

Na začátku to vypadalo, stejně jako u všech dalších dětí, na výplň volného času. V té době v televizi nebylo nic, neexistovaly ani počítače, a tak jsme hned po škole vyrazili ven. Potom následovalo učení a nějaké koníčky. U mě vítězily papírové modely a pexesa. Kartičky byly pěkně malované, některé tvořily fotky, a to mi učarovalo. Pravé sbírání u mě začalo asi v osmi letech.

• Jak velká je v současné době vaše sbírka pexes?

Aktuálně je to 5974 pexes a věřím, že brzy pokořím hranici šesti tisíc. To by se mi povedlo jako prvnímu sběrateli v Evropě, má sbírka je tak po čtyřech letech zase největší.

• Získáváte stále nové kousky? Kde je sháníte?

Prvním zdrojem jsou papírnictví a informační centra, která navštěvuji při každé cestě mimo své bydliště. Taky oslovuji instituce, firmy a informační centra s žádostí, zda vydaly nová pexesa, která poté zaplatím nebo získám zdarma. Záleží na tom, koho můj e-mail osloví a jestli je to pexeso propagační nebo komerční. No a nakonec to jsou dary od jiných sběratelů či přátel a taky výměny na srazech.

• Existuje nějaké pexeso, po kterém toužíte, ale které ve své sbírce zatím nemáte?

Pokud myslíte něco jako modrý mauritius ve filatelii, tak pro mě to jsou první vydaná pexesa od ČTK. Nejspíš první indiánské, které bylo vydáno v nákladu 10 tisíc kusů, a já jsem doteď nesehnal ani jeden z nich. Mám však repliku tohoto pexesa, kterou mi daroval a podepsal tvůrce pexesa Zdeněk Princ. Vlastním i druhou verzi tohoto pexesa, potěší mě však každé, které ještě nemám ve sbírce.

• Setkáváte se s podobnými nadšenci, jako jste vy? Navštěvujete třeba nějaké srazy?

Před jedenácti lety jsme spolu se dvěma sběrateli, Vendulou Binkovou a Petrem Mičánkem, založili Klub sběratelů pexes. Vznikly i první webové stránky a od té doby pořádáme setkání sběratelů pexes. Setkáváme se jednou ročně a trávíme spolu dva dny. Z nás sběratelů se stali přátelé a naše setkání už bývají spíš rodinná. Vždy to pořádá jeden z nás, letos jsme se tak setkali ve Svratce. A co se pexes týče, byly to velké úlovky.

• Pavel Hanzel | zdroj: Pavel Hanzel Sbíráte také pexesa ze zahraničí?

Sbírám, záleží však na tom, jaký typ pexes to je. Takové klasické jako u nás, že si je musíte rozstříhat, se vydávají na Slovensku a v Maďarsku. A ty mají v mé sbírce velké zastoupení. V ostatních státech jsou ale krabicová pexesa, která já moc nesbírám. Zabírají totiž hodně místa.

• Které pexeso vaší sbírky má nejvyšší hodnotu?

Cena je relativní, jelikož sběratelů pexes je méně než třeba filatelistů. Ovšem v dnešní retro vlně jsou lidé ochotní zaplatit dost velké peníze i za pexesa. Například první televizní pexeso v nerozstříhané podobě se dá prodat i za pár tisíc korun. Je potřeba být trpělivý a prodávat ve správnou dobu. U mě je to ale velice jednoduché: já totiž nic neprodávám, tedy kromě mnou vydaných pexes s koňmi.

• Dá se vyčíslit, jakou hodnotu má vaše aktuální sbírka?

Můžeme to vypočítat matematicky. Průměrná cena za jedno pexeso je 30 korun, a pokud to vynásobíme počtem mých pexes, tak se dostaneme na 180 tisíc korun. To je ale pouze matematická cena, má sbírka těch nejstarších pexes od ČTK je totiž největší, co se týká počtu a kompletnosti, a má velkou sběratelskou hodnotu. Sběratele však nikdy nezajímá, jakou cenu sbírka má, ale jaká sbírka je a kolik radosti mu přináší. Další hodnotou je, kolik příjemných chvil s tvorbou trávíte, což je v dnešní době k nezaplacení.

• Pexeso sbíráte. Hrajete ho taky rád?

Ano, pexesa i hraji, ale musím se přiznat, že v tom nejsem moc dobrý.

• Dá se říct, které pexeso je nejlehčí, a naopak, které se hraje nejhůř?

Záleží na tom, kdo pexeso hraje. Pro holky jsou dobře zapamatovatelná pexesa s panenkami, pohádková či kreslená, ale nemají rády památky. Kluci zase preferují auta, dopravní prostředky a zvířata. Existují ale i pexesa, která nejdou hrát - pexesa propagační, tedy kliky od dveří, brusné kotouče nebo pexesa škaredě nakreslená.

• Sbíráte kromě pexesa i něco dalšího?

Vystačím si s tou velkou sbírkou pexes. Ale taky mě baví fotografování, turistika a občas lepím papírové modely.

• Pexeso příští rok oslaví 55 let. Jaká je podle vás jeho budoucnost?

Je to s podivem, ale budoucnost určitě má. Každým rokem se pořádá mistrovství republiky v hraní pexes a u dětí je stále oblíbené. Podle počtu vydaných pexes zájem navíc neklesá. Pexesa hrají nejenom děti, ale i dospělí nebo lidé v domovech důchodců.