Nehody lodních kolosů: Proč klesají ke dnu i přes špičkovou navigaci?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lenka Dvořáčková

Mají nejmodernější navigace, které dokážou loď vést stejně jako autopilot v případě letadel. Navíc je lze jen těžko přehlédnout. Přesto občas klesnou ke dnu kvůli střetu s obdobným kolosem.

Americká vojenská loď USS John S. McCain se srazila s tankerem

Americká vojenská loď USS John S. McCain se srazila s tankerem,zdroj: Profimedia.cz

Jedna loď měří 183 metrů, druhá 156. Dalo by se říct, že se na volném moři musí vidět na kilometry daleko. Přesto do sebe ropný tanker a amerických torpédoborec minulý týden nedaleko Singapuru narazily.

Hned se objevily konspirační teorie o ruských hackerech, kteří napadli navigační systém americké lodi, protože bylo v uplynulých měsících z Černého moře hlášeno několik útoků na GPS systémy. Navíc k podobné nehodě americké válečné lodi v oblasti došlo už v červnu. Tehdy se srazila u pobřeží Japonska s velkou kontejnerovou lodí a o život přišlo sedm námořníků.

Ve všech případech šlo o velké, stěží přehlédnutelné lodě vybavené nejmodernějšími radarovými a navigačními systémy. Ke srážkám by vůbec nemělo dojít, přesto k nim stále dochází.

Důvěra v přístroje

Vysvětlení může být poměrně prozaické a obejde se i bez ruských hackerů... Podle lodního inspektora specializujícího se na lodní nehody, Henrika Utha z dánské společnosti Survey Association, za většinu kolizí může lidská chyba.

Kdo se někdy plavil na větší komerční lodi a ze zvědavosti se zašel podívat ke kapitánskému můstku, mohl se trefit i do chvíle, kdy je zcela prázdný. Kapitáni, stejně jako velitelé letadel totiž často zařadí "autopilota" a spoléhají na přístroje. Reálnou situaci tak nekontroluje nikdo.

Podle bývalého navigátora Arona Soerensena je přehnaná důvěra dnešních námořníků v technologie nebezpečná. "Místo toho, abyste se dívali na přístroje, je potřeba se podívat z okna, abyste viděli, jaká je situace," řekl serveru BBC. Občas totiž mohou selhat i bez hacknutí.

Na platech se šetří, posádka si občas nerozumí

Henrik Uth navíc naznačil, že od finanční krize v roce 2008 lodní společnosti šetří, a to zejména na platech svých zaměstnanců. "Přitom musí najít schopnou posádku a udržet si ji, protože musí plavidlo dobře znát," říká Uth.

Výsledkem je, že je posádku tvoří lidé, které jsou ochotné na mizerné platové a pracovní podmínky kývnout. Je složena z mnoha národností mluvících rozličnými jazyky a lišících se ve svém pohledu na to, co je ještě bezpečné. Zkoordinovat takovouto nesourodou směs lidí není zrovna jednoduché.

Oceány jsou, stejně jako nebe, navíc stále přeplněnější. Nákladní doprava zažívá v posledních letech renesanci, pro velké objemy zboží je levnější než letecká. S tím samozřejmě stoupá pravděpodobnost nehody. Už od šedesátých let proto vznikají námořní trasy, v podstatě jednosměrné vodní dálnice, které mají riziko srážek snížit.

Momentálně jich existuje zhruba stovka a další budou zřejmě příbývat. Co nejmenší, ideálně nulový, počet kolizí je totiž v zájmu všech lodních společností. Podle mezinárodních předpisů totiž vinu za nehodu nesou obě strany rovnocenně. Povinností kapitána – stejně jako třeba opuštění lodi jako poslední – je zajistit, aby se loď kolizi vyvarovala, i za cenu toho, že jiné lodi uhne z cesty.

Tagy: zahraničí Spojené státy lodní neštěstí zajímavosti a kuriozity lodní doprava moře a oceány

Zdroje: BBC