Spory propukly prakticky ihned poté, co mezinárodní sdružení firem (italská Impregilo, belgická Jan de Nul a panamská Cusa) v červnu 2009 vyhrála zakázku na rozšíření průplavu. Manažeři se začali dohadovat o rozdělení kompetencí a u některých se už v té době objevily pochyby o tom, zda je reálné mamutí projekt postavit za pět let, navíc za skromných 3,1 miliardy dolarů.

Měli nakonec pravdu, kvůli průtahům, stávkám, rizikům zemětřesení a nekvalitnímu materiálu se nakonec stavba nejen o dva roky protáhla, ale ještě se její cena vyšplhala na 5,25 miliardy dolarů. U Ostatně u dopravní stavby nic neobvyklého.

V neděli ale mohli panamští politici konečně říct, že i přes komplikace je stavba, na níž pracovalo 30 tisíc lidí, hotová. Slavnostnímu otevření přihlížela sedmdesátka světových státníků – kromě panamských zástupců nechyběli mimo jiné ani americký prezident Barack Obama či jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.

Vláda měla co slavit, nová plavební komora, kterou postavila bez pomoci jiných zemí, je širší, hlubší a pojme i největší lodě s kapacitou až 14 tisíc kontejnerů, kterým byl dosud průplav zapovězený.

Rozšířeným kanálem by mělo nově proplouvat až 40 lodí denně a vláda se už nyní těší na další příliv miliard dolarů z poplatků za průjezd. Jen loni kanál, který postavili a v roce 1914 dokončili Američané, Panamě vydělal 2,6 miliardy dolarů.

Nerozpadne se?

Podle reportérů deníku The New York Times mají ale nové komory tak velké nedostatky, že je jejich budoucnost velkou neznámou. Šance, že vydrží sto let jako původní komory je podle odborníků malá. Pochyby jsou o jeho bezpečnosti, kvalitě stavby i ekonomické životaschopnosti.

K úspěchu kanál potřebuje dostatek vody, kvalitní beton a dostatečně širokou plavební komoru, aby se do ní vešly i obří nákladní lodě, jež jím mají proplouvat. V tom všem podle deníku mamutí stavba pokulhává. Největší riziko číhá v samotné konstrukci komory.

Náklady na beton vyčíslila stavební společnost v projektu o 71 procent nižší než druhá nejnižší nabídka a o čtvrtinu menší rozpočet padl i na použitou ocel. Mělo to být prvním varováním, že se úspory promítnou do kvality stavby.

Nebylo ani potřeba čekat několik let, už loni v létě začala betonovými stěnami plavebních komor, jež měly vydržet nejméně sto let, prosakovat voda. A to ještě komorami 

Šířka i hloubka stále stačit nebudou

Pak je tu studie proveditelnosti, která podle NYT dospěla k závěru, že ani současná šířka pčepravních komor není dostatečná. Projektanti tak trochu zapomněli, že obří lodě doprovázejí remorkéry. Manévrovací prostor je tak příliš úzký a zvlášť při špatných povětrnostních podmínkách poměrně nebezpečný.

A "soudruzi z Panamy" udělali chyby i při projektování hloubky. Ta sice na papíru vypadala dostačující, ale během sucha hladina jezera, jež ho napájí, poklesne tak, že přepravci nebudou moci do plavební komory vjet s plně naloženými loďmi. Přitom právě pro ně nová cesta vznikala!

Pokud kanál kvůli svým nedostatkům nesplní očekávání, může to mít dalekosáhlé důsledky na globální obchod, a to už nyní prochází námořní doprava krizí. Naopak bezproblémový provoz přitom může alespoň na chvíli vylepšit pověst panamské vlády, která utrpěla nedávným skandálem kvůli zveřejnění Panama Papers.

Přichází konkurence

To by však nesměly projekt – jak už to tak u obřích staveb bývá – provázet i korupční kauzy a manipulace se zakázkami. Dokumenty získané deníkem NYT například odhalily, že remorkéry, na něž si tolik stěžují jejich kapitáni, dodala společnost, kterou začal později zastupovat syn správce kanálu…

Případný neúspěch kanálu nemusí Panama odnést jen vyhozenými miliardami, ostudou a žalobami v případě, že si stavba nedokáže poradit s přírodními katastrofami, jež v oblasti hrozí. V nedaleké Nakaragui mu totiž má vzniknout nebezpečný konkurent, který by mohl průplavu v budoucnu přebrat část dopravců.

Mimo jiné proto, že projekt nejdelšího průplavu má na starosti čínská firma a právě Čína využívá Panamský průplav nejvíce. Když se jí podaří 278 kilometrů dlouhý The Grand Canal Nikaraguy za 50 miliard dolarů dokončit, dá se očekávat, že bude využívat právě ten. I proto, že má sice být delší, ale také výrazně hlubší a širší než "nový" panamský kanál.

Zatím ale začaly jen přípravné práce jako třeba výstavba příjezdových cest. Projekt, který měl být podle původních plánů hotový v roce 2020, zdržuje nejen čínské ekonomická krize, ale čeká se i na zprávu o dopadech na životní prostředí. Kanál má totiž procházet jezerem Nikaragua a zasahovat do chráněných oblastí.

Panamská vláda tak má zatím čas nedostatky rozšířeného průplavu vychytat, jinak riskuje, že o významný zdroj příjmu časem přijde.