„EU se nikdy nerozšiřovala o zemi ve válce. Nevíme, jaké má reálné hranice, kolik lidí tam žije, takže je to těžké,“ řekl Orbán. Sedmadvacítka musí o možném rozšíření o Ukrajinu podle něho nejdříve vést strategickou debatu, aby bylo jasné, proč by to pro EU mělo být dobré a jaké by to mělo následky „co se týče zemědělství, bezpečnosti, politiky soudržnosti,“ řekl šéf maďarské vlády.

Předseda Evropské rady Charles Michel při příchodu řekl, že EU by si pro své další rozšíření měla stanovit určité pevné datum. „Myslím, že je důležité si stanovit nějaký termín, protože to je impulz pro obě strany, aby tvrdě pracovaly,“ řekl k přijímání dalších členů šéf summitů Michel. „Bez termínu existuje pokušení k prokrastinaci, což jsme hodně dělali posledních 20 let vůči západnímu Balkánu,“ připustil. Charles Michel navrhuje, aby EU další členy přijala v roce 2030. Evropská komise má přitom rozšiřování za proces bez konkrétních termínů.

Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová dnes v Granadě novinářům řekla, že „domácí úkoly“ si musí udělat všechny strany a na rozšíření se připravuje i samotná EU. Unijní exekutiva podle ní připraví analýzy v různých oblastech tak, aby také unie byla na rozšíření nachystána.

Podle německého kancléře Olafa Scholze je třeba změnit například systém, jak EU rozhoduje. Připomněl, že ve svém projevu, který pronesl loni v srpnu v Praze, navrhl, aby unijní blok v otázkách zahraniční nebo daňové politiky nerozhodoval jednomyslně jako doposud, ale aby pro přijetí návrhu stačila kvalifikovaná většina. „Jde o to, abychom byli akceschopní,“ řekl dnes.

Scholz také řekl, že sedmadvacítka se musí připravit i na finanční dopady rozšíření. „Každý ví, že to nemůže tak zůstat, že všechny země, které jsou dnes čistými příjemci peněz z EU, budou počítat s tím, že jimi zůstanou i v budoucnu,“ podotkl.

Britský list Financial Times (FT) před několika dny s odkazem na vnitřní analýzu Evropské komise napsal, že za současných pravidel by Kyjev měl po vstupu do EU v dalších sedmi letech nárok na přibližně 186 miliard eur (přes 4,5 bilionu korun) z unijních peněz. Některé členské země unie by se tak poprvé staly čistými plátci do rozpočtu bloku. Vnitřní analýza, se kterou se FT seznámily, počítala s pravidly platnými pro nynější víceletý rozpočet na roky 2021 až 2027 a EU rozšířenou o Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a šest balkánských států.

Estonská premiérka Kaja Kallasová při příchodu na dnešní jednání v Granadě poznamenala, že její země rozšíření unie podporuje. Země, které o vstup usilují, se už nyní podle Kallasové unii přibližují, upravují své právní systémy a snaží se například lépe potírat korupci. „A my jsme příklad. Prosperita naší země a našich lidí se (po vstupu) zvýšila,“ poznamenala ministerská předsedkyně země, která do unie vstoupila v roce 2004 společně s řadou dalších států střední a východní Evropy.

Ukrajina loni společně s Moldavskem získala status kandidáta na vstup do EU. V prosinci mají členské země sedmadvacítky rozhodnout o tom, zda s Kyjevem zahájit přístupové rozhovory. To by vyžadovalo jejich jednomyslnou podporu, výhrady ale může mít Maďarsko.

Před zahájením summitu dnes zkomplikovaly v centru Granady dopravu dvě ekologické aktivistky, které se přilepily na hlavní ulici. Způsobily tak dopravní zácpu a komplikace pro místní obyvatele, než je policisté odlepili. Příjezdy politiků na summit to neovlivnilo, ač to bylo nedaleko Kongresového centra. Kolem něj je totiž uzavřena větší oblast.

Na bezpečnost v těchto dnech dohlíží ve dvousettisícové Granadě asi 5500 policistů, nad historickým městem s jeho dominantou palácem Alhambra přelétají drony a ve městě jsou vidět i policisté se psy.