„Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy,“ prohlásil norský Nobelův výbor.

Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíníové. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb - šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.

Mohammadíová byla v minulosti blízkou spolupracovnicí íránské laureátky Nobelovy ceny za mír z roku 2003 Šírín Ebadíové, která nyní žije v exilu. Mohammadíová byla v minulosti několikrát uvězněna, naposledy byla loni v lednu odsouzena k osmiletému žaláři za účast na vzpomínkové akci za oběti protivládních protestů z roku 2019. Na svobodu se přitom dostala teprve v roce 2020, když si odpykala osm a půl roku z původně desetiletého trestu za ohrožování bezpečnosti země, šíření protivládní propagandy a vedení nelegální skupiny.

Mohammadíová bojuje proti povinnému zahalování a trestu smrti, odsuzuje sexuální násilí ve vazbě a neúnavně pokračuje ve svém boji i za mřížemi teheránské věznice Evín i za cenu dlouholetého odloučení od rodiny. Její manžel i s dětmi, dvojčaty, žije v exilu ve Francii. Děti matku viděly naposledy v roce 2015.

Nobelova cena byla v letech 1901 až 2023 udělena 63 ženám v 64 případech (francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská byla oceněna dvakrát). V historii získalo nejvíce žen ocenění za mír (19). Za literaturu bylo dosud oceněno 17 žen; od začátku nového tisíciletí obdrželo cenu osm žen, což je bezmála polovina celkového počtu udělených ocenění.

Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů: 259 jednotlivců a 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce, 376, kandidátů bylo navrženo v roce 2016. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.

Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši 11 milionů švédských korun (23 milionů korun).

Ocenění Mohammadíové je zásadní pro lidskoprávní aktivisty

Udělení Nobelovy ceny za mír je významným povzbuzením jak pro vězněnou Narges Mohammadíovou, tak pro všechny íránské aktivistky a aktivisty bojující za respektování lidských práv v zemi, kde je vykonávání trestu smrti běžnou praxí. V reakci pro ČTK to uvedla ředitelka odboru lidských práv a transformační spolupráce ministerstva zahraničí Veronika Mítková. Za velmi zásadní pro všechny íránské bojovníky za lidská práva považuje ocenění Mohammadíové také Pavel Gruber, ředitel české pobočky organizace Amnesty International.

Mohammadíová bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Nobelův výbor dnes zároveň vyzval k jejímu propuštění.

„Situace v oblasti lidských práv je v Íránu dlouhodobě bezútěšná,“ uvedla Mítková. „Udělení Nobelovy ceny za mír je významným povzbuzením jak pro vězněnou Narges Mohammadíovou, tak pro všechny ostatní íránské aktivistky a aktivisty, kteří bojují za respektování lidských práv v zemi, kde je vykonávání trestu smrti běžnou praxí. Nepřestaneme vyzývat íránské úřady k jejímu propuštění na svobodu,“ doplnila.

Podle Grubera je aktivistka neskutečně odvážnou a nezdolnou ženou. „I přesto, že byla v říjnu 2022 odsouzena k dalším osmi letům a 74 ranám bičem, nepřestává být aktivní. Naposledy v otevřeném dopise popsala, jak probíhá mučení účastnic protirežimních protestů ve věznici Evin,“ sdělil ČTK.

„Je důležité říct, že rozhodně není sama. V Íránu, i přes opakované zastrašování, popravy a stálé zhoršování režimu, je mnoho odvážných lidí, kteří hlasitě protestují. My bychom měli naši pozornost na Írán stále upírat a tlačit mezinárodní společenství, aby nebylo k íránskému režimu represí a poprav nečinné,“ dodal.

Politici chválí udělení Nobelovy ceny za mír Mohammadíové

Politici, které ČTK oslovila, kvitují udělení Nobelovy ceny za mír vězněné íránské aktivistce Narges Mohammadíové. Senátor Pavel Fischer (nezávislý) označil za důležité připomínat jména těch, kdo riskují všechno, aby vraceli důstojnost člověku a zůstali stát odhodlaně v zápase o lidské svobody.

Šéf senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Fischer ČTK napsal, že rozhodnutí Nobelova výboru vysoce oceňuje. „Letos se strefil. Zápas za práva žen v Íránu pokračuje a hraje se v něm doslova o život. Narges Mohammadíová by mohla vyprávět - ve vězení strávila deset let a je opět za mřížemi,“ uvedl.

Totalitní režim se podle Fischera nejvíc bojí toho, když se o jeho zločinech mluví. „Nejraději by jeho představitelé byli, kdyby se na statečné bojovníky a bojovnice za svobodu zapomnělo. A tady leží naše odpovědnost - připomínat jména těch, kdo riskují všechno, aby vraceli důstojnost člověku a zůstali stát odhodlaně v zápase o lidské svobody,“ doplnil.

Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je Mohammadíová inspirací nejen všem ženám vzdorujícím útlaku, ale i svobodomyslným lidem po celém světě. „Oceněná íránská obránkyně lidských práv Narges Mohammadíová je ztělesněním vůle po svobodnějším životě, kterému ona sama obětovala vše včetně svobody vlastní,“ napsala dnes ČTK Pekarová Adamová. Doplnila, že Mohammadíová je inspirací nejen všem ženám vzdorujícím útlaku, ale svobodomyslným lidem po celém světě. „Nobelova cena míru je v dobrých rukou,“ doplnila.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůraznil, že Mohammadíová byla jako bojovnice za dodržování lidských práv v Íránu za svůj odpor proti útlaku tamějších žen opakovaně souzená a bitá. „A teď je znovu ve vězení. Nesmíme na ni - a další, kteří si zvůli totalitních režimů nenechávají líbit - zapomínat,“ napsal Vystrčil ČTK. I proto je podle něj tak důležité, že její boj Nobelův výbor ocenil. „Naše úcta a podpora patří všem statečným íránským ženám i mužům, kteří hájí lidská práva i často za velmi krutou cenu,“ dodal.

Mohammadíová je hrdinka, kterou íránský režim třináctkrát zatkl a odsoudil celkem k 31 letům vězení, doplnil šéf sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). „Nesmírně obdivuji odvahu íránských žen bojujících po celém světě za lidská práva. Nobelova cena míru je v dobrých rukou a přál bych si, aby dodala sílu všem ženám, které vzdorují útlaku,“ sdělil Ženíšek ČTK.

Člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) ČTK napsal, že udělení ceny Mohammadíové podporuje bez výhrad. „Symbolizuje to podporu boje všech Íránek za ženská práva. Z duše se mi příčí zvůle íránské mravnostní ‚policie’, která může bít ženy přímo na ulici za zcela absurdní přestupky,“ uvedl Bžoch.

Teokratický režim v Teheránu zneužívá náboženství pro útlak vlastního obyvatelstva velmi dlouho, dodal Bžoch. „Jsem přesvědčen, že boj íránských žen a dívek za svá práva bude vítězný a v konečném důsledku nastartuje přerod celé společnosti a posune tuto zemi do 21. století,“ míní.