Putin dal přitom loni v září pokyn k anexi dalších čtyř ukrajinských regionů. Moskva již na jaře 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Putin ve svém projevu tvrdil, že vše zavinil Západ a že Rusko jen odpovídá na západní tlak.

„Ustavičně sílí vojenský a politický tlak (Západu), a na to musíme reagovat. Nejednou jsem říkal, že my jsme nezačali takzvanou válku na Ukrajině. Naopak, my se ji snažíme ukončit,“ řekl Putin, jehož vystoupení vysílala televize Rossija 24 v přímém přenosu. Za začátek ukrajinského konfliktu ruský prezident opět označil dění v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014, které označil za „krvavý a protiústavní“ a Západem organizovaný státní převrat.

Západní diplomaté se tehdy snažili krizi urovnat zprostředkováním dohody mezi proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozičními demonstranty, kteří ale po střelbě policistů do davu dohodu odmítli a Janukovyče svrhli. Svržený prezident uprchl do Ruska, které vzápětí anektovalo Krym a rozpoutalo povstání separatistů na východě Ukrajiny proti nové prozápadní vládě v Kyjevě. Loni v únoru zahájila Moskva rozsáhlou vojenskou agresi vůči sousední zemi, kterou Putin původně zdůvodňoval snahou o blíže neupřesněnou „denacifikaci“ země. Ukrajina se od té doby s rozsáhlou západní pomocí brání.

Dějiny Západu jsou „kronika nekonečné expanze“, tvrdil dnes Putin. Ale západní vliv ve světě je podle něj „obrovská vojenská a finanční pyramida“, která ustavičně potřebuje nové palivo, a to i cizí, jen aby se udržela. Ale toto sobectví a arogance vedou do slepé uličky, míní ruský prezident.

„Rusko (ve válce na Ukrajině) brání své tradice, svou kulturu a lidi. Jakou civilizací hájí protivník, není pochopitelné,“ prohlásil Putin v odpovědi na jednu z otázek.

„Ukrajinská krize není konfliktem o území. Rusko je největší a nejrozlehlejší země na světě. Nemáme žádný zájem, pokud jde o dobývání jakýchkoliv území, vždyť ještě stále musíme rozvíjet Sibiř, východní Sibiř a Dálný východ. Není to (válka na Ukrajině) územní konflikt, a dokonce není ani o nastolení regionální geopolitické rovnováhy. Otázka je mnohem širší a zásadnější. Jde o principy, na kterých bude založeno nové uspořádání světa,“ zdůraznil.

V debatě na dotaz maďarského novináře ale prohlásil, že „Oděsa je samozřejmě ruské město, ale trošku židovské. Ale jen trošku“. Server Meduza poznamenal, že týž novinář se Putina ptal před rokem, zda mu doporučí návštěvy Oděsy příští rok v létě, anebo za dva roky, a zda bude potřebovat ukrajinské, anebo ruské vízum. Putin mu tehdy odpověděl, že radí Oděsu navštívit „co nejdříve“, ale pak dodal, že samozřejmě žertuje. „Oděsa může být jablkem sváru i symbolem řešení konfliktů a symbolem nalezení nějakého řešení všeho, co se teď děje,“ dodal.

Arogance Západu podle Putina spočívá v nastolování hegemonie, a to vojenské, politické, ekonomické, a „dokonce i morální“. Rusko se prý ale nehodlá řídit cizími zájmy, chovat se podle pravidel diktovaných Západem a podřizovat se „varováním od hegemonů“.

Putin také prohlásil, že nikomu nelze vnucovat „svou civilizaci“, to je podle něj „zvrácené a nepřirozené“ a také je to cesta ke všeobecnému chaosu. Za hlavní pokládá „osvobodit mezinárodní vztahy od blokového přístupu, od dědictví koloniální éry a studené války“.

Rusko překonalo všechny následky sankcí, které Západ zavedl v reakci na vpád ruských vojsk do sousední země, tvrdil ruský prezident. Odmítl, že za hospodářským růstem je militarizace ruské ekonomiky. Připustil, že výdaje na obranu a bezpečnost se sice zdvojnásobily ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP), ale v třetím čtvrtletí dosáhl státní rozpočet přebytku, argumentoval s dovětkem, že ke konci roku se počítá se schodkem ve výši jednoho procenta HDP. Tato situace podle Putina svědčí o zdraví ruské ekonomiky.

Zelenskyj: Na Ukrajině musíme zvítězit, aby Putin neobrátil svoji agresi i jinam

Ukrajina musí podle prezidenta Volodymyra Zelenského zvítězit v obranné válce proti Rusku, aby ruský prezident Vladimir Putin neobrátil svoji agresi vůči jiné zemi. Díky Ukrajině se nemusí před ruskými útoky bránit vojáci jiných evropských zemí, řekl Zelenskyj evropským politikům úvodem dnešního summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě.

Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě | zdroj: Profimedia

Zelenského vystoupení odpoledne zahájilo v pořadí třetí summit EPC, na který do Španělska přijeli lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Českou republiku zastupuje premiér Petr Fiala.

O potřebě evropské jednoty vůči ruské agresi na Ukrajině hovořili také předseda Evropské rady Charles Michel i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří se Zelenským tvořili trojici řečníků v úvodní veřejné části jednání EPC.

„Tisíce a tisíce zařízení byly (v Charkově) zničeny ruskými raketami. Domy, školy, univerzity, kostely. Většina dětí bude studovat online, dokud nebude plně fungovat systém protivzdušné obrany. Charkov ale našel řešení pro 65 tříd s více než 1000 dětmi, které se učí v metru, v podzemí. Takové to je, když máte za souseda Rusko. Ale sousedy teroristického státu jsou i různé evropské státy,“ řekl Zelenskyj a varoval, že Rusko může podle ukrajinské zpravodajské komunity po roce 2028 obnovit vojenské kapacity vyčerpané na Ukrajině a zaútočit na jinou zemi.

„Jsme ohromeni odvahou vaší i ukrajinského lidu,“ obrátil se ve své řeči šéf unijních summitů Michel na Zelenského a uvedl, že ruská agrese je výzvou, které žádný stát nemůže čelit sám, a že evropské země budou Ukrajinu nadále vojensky i ekonomicky v její obraně podporovat.

Von der Leyenová vyzdvihla, že Evropské unii se díky spolupráci s mimounijními státy jako Moldavsko, Ukrajina nebo Velká Británie podařilo docílit nezávislosti na ruských fosilních palivech a proměnit „energetické vydírání v prázdnou hrozbu“. „Co nás tady v EPC musí vést, je vize kontinentu, na kterém všichni Evropané žijí v míru a svobodě,“ zdůraznila předsedkyně Evropské komise.

Pomoc napadené Ukrajině je jedno z hlavních témat dnešního summitu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v Granadě řekl, že „špatnou zprávou“ pro Ukrajinu jsou politické spory v americkém Kongresu, který zatím nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev v návaznosti na spory ohledně nového vládního rozpočtu. Zelenskyj ve své dnešní řeči před evropskými kolegy prohlásil, že „má víru v Ameriku“. „Jsou to silní lidé se silnými institucemi a silnou demokracií,“ pronesl ukrajinský prezident.

Putin opět hovořil o jaderných zbraních a též o možnosti jaderných testů

Putin dnes nevyloučil, že by Rusko mohlo po třech desetiletích obnovit jaderné zkoušky a že by mohlo odstoupit od ratifikace smlouvy o jejich všeobecném zákazu. Oznámil také, že Rusko úspěšně vyzkoušelo mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem Burevestnik, jejíž schopnosti označil za bezkonkurenční. Putin také ohlásil dokončení vývoje „supertěžké“ mezikontinentální rakety Sarmat, která by měla být v nejbližší době zařazena do výzbroje.

„Provedli jsme poslední úspěšné zkoušky Burevestnika, střely s globálním doletem a jaderným pohonem,“ řekl šéf Kremlu. Poprvé o Burevestniku jako střele s prakticky neomezeným doletem a dalších zbraních, schopných zajistit strategickou rovnováhu ve světě na desítky let dopředu, informoval Putin 1. března 2018 ve svém poselství před prezidentskými volbami. Střela schopná nést jadernou hlavici by podle ruských vojáků neměla být zachytitelná stávajícími i budoucími systémy protiraketové a protivzdušné obrany.

Šéf Kremlu řekl, že není třeba měnit ruskou jadernou doktrínu, protože jakýkoli útok na Rusko by ve zlomku vteřiny vyvolal odvetu v podobě stovek jaderných střel, jejichž úder by žádný nepřítel nemohl přežít. „Musíme to změnit? A proč? Všechno se dá změnit, ale já to prostě nevidím jako potřebu,“ řekl Putin o jaderné doktríně s tím, že existence ruského státu není ohrožena.

„Myslím, že nikoho se zdravým rozumem a jasnou pamětí nenapadne použít jaderné zbraně proti Rusku,“ řekl. „Slyším výzvy začít zkoušky jaderných zbraní, vrátit se k testování,“ dodal Putin v narážce na návrhy politologů a komentátorů, kteří tvrdí, že takový krok by znamenal „silný vzkaz nepřátelům“ Moskvy na Západě. Poznamenal, že Spojené státy podepsaly smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, ale neratifikovaly ji, zatímco Rusko ji podepsalo a ratifikovalo. Smlouva z roku 1996 dosud nevstoupila v platnost, protože ji dosud neratifikoval dostatečný počet zemí.

Vojenští analytici tvrdí, že obnovení jaderných zkoušek ze strany Ruska, Spojených států nebo obou velmocí by bylo hluboce destabilizující v době, kdy je napětí mezi oběma zeměmi největší za posledních 60 let. Putin v únoru pozastavil účast Ruska na smlouvě s USA omezující počet strategických jaderných zbraní.