Uvedl to dnes premiér Petr Fiala. ČR podle něj musí pokračovat v krocích, které pomohou počty příchozích zvládnout. Tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol, dnes schválil Senát a vzápětí podepsal prezident Miloš Zeman. Senátoři souhlasili také s vysláním až 650 vojáků do mnohonárodní jednotky NATO na Slovensku.

Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel, tedy něco přes 200 000 lidí.

„Uprchlická vlna je svou rychlostí a velikostí nesrovnatelná. ČR to zvládne. A zvládneme i větší počty, musíme k tomu provést některé úpravy systému a musíme mít také finanční prostředky,“ řekl premiér. ČR podle něj chce, aby v EU existovala finanční solidarita k zemím, které jsou uprchlickou vlnou zasažené nejvíce. Některé dotační programy už fungují, některé bude potřeba upravit a jiné zřídit, dodal Fiala.

Ministerstvo vnitra vydalo dosud kolem 180 000 víz ke strpění. Cizinecké policii se nahlásilo téměř 100 000 uprchlíků, nejvíce v Praze, Středočeském kraji a Brně, nejméně naopak ve Zlínském kraji. Třeba v hlavním městě je 650 lidí v nouzovém ubytování v tělocvičnách.

Uprchlíci a zákony

Ze zákonů schválených dnes Senátem a podepsaných prezidentem první zjednodušuje postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Podle další schválené předlohy budou moci příchozí z Ukrajiny pracovat bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Uprchlíci získají příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat finanční příspěvek. Zatím se počítá s 3000 korunami na osobu a měsíc, nejvýše však 9000 korun za měsíc.

Třetí zákon umožní školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna. Třeba v Praze už některé základní školy po přijetí ukrajinských žáků svou kapacitu naplnily a v dalších se volná místa rychle zaplňují, vyplývá z vyjádření ředitelů škol.

Se zdravotní péčí o ukrajinské běžence pomohou ambulance, které podle pokynu ministerstva zdravotnictví zřizují fakultní nemocnice. Plzeňská ji otevřela dnes ráno a bude fungovat nonstop, Fakultní nemocnice Olomouc takovou ambulanci zprovozní příští týden v pondělí.

Práci je připraveno dát uprchlíkům 72 procent firem, většinou dlouhodobě, vyplývá z aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podniky poptávají především kvalifikované pracovníky, počítají se zajištěním kurzů češtiny či překladatelů. Podle personálních agentur se příchozí z Ukrajiny do českého pracovního trhu zapojují postupně a zatím dávají přednost manuálním pracím a brigádám. Agentury očekávají, že ženy, které mezi dospělými uprchlíky převažují, využijí nejčastěji nabídek práce ve výrobě, obchodu nebo zdravotnictví.

Pozor na dezinformace a nesnášenlivost

Zástupci vlády a odborů se dnes po jednání tripartity shodli, že k udržení sociálního smíru je potřeba vyvracet nepravdivé zprávy a smyšlené příběhy o příchozích z Ukrajiny.

Jako nepravdivý se ukázal přeposílaný příběh o propuštění českého pracovníka a jeho nahrazení ukrajinskou uprchlicí, uvedli. Projevy nesnášenlivosti se dnes objevily ve veřejném prostoru. V Teplicích na zeď natřenou v barvách ukrajinské vlajky někdo napsal velké bílé písmeno Z, které symbolizuje ruskou agresi na Ukrajině. Několik černých hákových křížů nakreslil neznámý vandal na památník osvobození Rudou armádou v Olomouci.

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové a Knihovna Václava Havla společně v dopise vyzvaly představitele světových mocností k zintenzivnění pomoci v zastavení ruské invaze na Ukrajině. Poukazují na nutný další zásah západních států.

Fiala v telefonátu s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou podpořil Moldavsko, které stejně jako Ukrajina bývalo součástí Sovětského svazu, na jeho cestě ke členství v Evropské unii. Pro vstup Ukrajiny do EU se při dnešním jednání vyslovili ministři zahraničí ČR a Litvy, shodli se také na odsouzení ruské agrese.