Muhamed ve vestě a kalhotách s flitry balancuje se svým starým červeným jízdním kolem na provaze visícím několik metrů nad zemí. Třináctiletý Muhamed Balichanov je ve svém městečku Čachčach na jihu hornaté republiky na ruském Kavkaze jedním z mála provazolezců, kteří ještě provozují tuto starobylou disciplínu.

Podle legendy bylo provazolezectví pro Dagestánce především způsobem, jak si zkrátit cestu z jedné vesnice do druhé na úbočích hor.

"V Dagestánu je chození po provaze cestou horalů. Tak právě vzniklo." říká Ašabali Gasanov, který vede cirkusovou školu v místní metropoli Machačkale.

Provazolezcem od dvou let

Tradice mohla pokračovat i ve 20. století díky cirkusu, který byl v Sovětském svazu velmi populární.

Ještě dnes je jeden z nejslavnějších ruských provazolezců Rasul Abakarov Dagestánec. Počátkem září se procházel na provaze ve výšce 100 metrů mezi dvěma mrakodrapy v čečenské metropoli Grozném.

V Čachčachu byla tradice dlouho zapomenuta, ale oživil ji dnes osmašedesátiletý Jamudin Echmetšalov, který dnes předává svá tajemství Muhamedovi, synovi svého bratrance.

Mladík je úžasný. Aby se zahřál, trochu se rozcvičí a uchopí provaz do rukou a pak balancuje ve vzduchu. Pak následují další akrobatické kousky, které provádí nad kovovou nádrží.

Muhamed je provazolezec od dvou let a podle trenéra dosáhl neuvěřitelného pokroku. "Má před sebou pěknou budoucnost a z ničeho nemá strach," říká trenér a vyzdvihuje jinochův velký talent.

"Náš lid si ohromně váží provazolezecké tradice v Dagestánu," říká Echmetšanov, který je šťastný, že Muhamed převzal pochodeň. "Znamená to, že tradice nevyhyne," dodává s úsměvem.

Jen jedna cirkusová škola

Mladičký provazolezec vysvětluje, že se chtěl vydat touto cestou, protože to dělali už jeho dědové a pradědové. "Až dospěju, předám toto umění svým dětem a pak i vnukům," zdůrazňuje a dodává, že by si rád v městečku otevřel provazolezeckou školu.

V Dagestánu je nyní jen jedna cirkusová škola. Je v Machačkale a založil ji čtyřiašedesátiletý Gasanov, který je provazolezcem od osmnácti let.

V tělocvičně s vysokým stropem čekají skupiny dívek a chlapců, až na ně přijde řada. Jedné dívce se na provaze podařilo dokonalé kolečko. Pak ustupuje a přepouští místo dalším, jimž zakrývá tvář sametový závoj.

Gasanov pečuje o družstvo osmi dětí, které provozuje své umění v regionu, jenž je jedním z nejchudších v Rusku, v naději, že udrží tradici při životě.

On sám není příliš optimistický. "Je to odkaz, který vymírá a mizí, ale snažíme se jej udržet při životě," vysvětluje.

Místní úřady si stěžují na nedostatek prostředků, přesto chtějí otevřít v Machačkale cirkus a specializované školy, ale Dagestán je chudý a závisí na Moskvě.

"Od roku 1995 jsem klepal na všechny dveře vládních institucí a ministerstva kultury a snažil jsem se jim vysvětlit, že Dagestán je republika cirkusů a že tady musíme mít aspoň jeden," prohlašuje Gasanov.

Mladí Dagestánci se kvůli bídě a nezaměstnanosti vzdalují tradicím a masově Dagestán opouštějí. Jdou tam, kde si mohou více vydělat. Když s nimi mluvíte o provazolezecké tradici Dagestánu, ptají se, k čemu to je, dodává Gasanov.