V zemi s největším počtem úlů včely velebí i vedle nich uléhají

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Na své včely nedají Slovinci dopustit, hrdě o sobě hlásí, že mají včelařství v genech a své malé "přátele" dokonce chrání zákonem jako národní poklad. Úly jim zdobí ručními malbami a hýčkají je jako své děti. 

Slovinské úly zdobí ručně malované výjevy

Slovinské úly zdobí ručně malované výjevy,zdroj: Profimedia.cz

K poslednímu vítězství slovinských včelařů patří to, že OSN 20. květen díky slovinské iniciativě vyhlásila za Mezinárodní den včel a opylujícího hmyzu. Cílem je upozornit veřejnost na problematiku včel, které v posledních letech postihl mimořádný úhyn.

Slovinské včelaře to navíc uspokojuje i z toho důvodu, že 20. květen byl zvolen na počest jejich spoluobčana Antona Janši (1734-1773), který se toho dne narodil. Tento syn rolníka, který je považován za otce moderního včelařství, byl prvním profesorem včelařství na rakouském dvoře v době, kdy Slovinsko bylo součástí habsburské říše.

Janšových dědiců je ve Slovinsku na tisíce. Tato země, která patří v Evropské unii k nejmenším, má největší počet včelařů v poměru k počtu obyvatel. Na tisícovku obyvatel připadá téměř pět včelařů. To je desetkrát více než ve Španělsku, které je největším evropským producentem medu.

Slovinská produkce medu, v roce 2016 1298 tun, je v porovnání s 250 tisíci tunami produkovanými v Evropě směšná, ale to není to hlavní, prohlašuje Karl Vogrinčič, včelař z obce Močna na severovýchodě země.

Včelařství v genech

"Včelařství není otázkou byznysu, ani množství medu. Je to závislost: když ráno vstanete, jdete se hned podívat na úly a nevíte proč," tvrdí.

"Když začnete pozorovat včely, je to jako závislost. Neznám žádného včelaře, který by dokázal přestat chovat včely," říká předseda sdružení slovinských včelařů Boštjan Noč.

Slovinští včelaři rádi prezentují své umění jako životní styl zakořeněný do lidové kultury. "Včelařství je v našich genech," říká Boštjan Noč.

Je zakořeněno i v krajině tohoto dvoumilionového národa, jejíž příroda je zachovalá a kde pestrobarevné úly tvoří její součást v zahradách, na polích, v lesích a nyní i ve městech.

V době zlatého věku slovinského včelařství v 18. a 19. století se zrodilo umění malířské výzdoby úlů a vznikly tak tisíce naivních obrazů, z nichž mnohé jsou udržovány a restaurovány. Toto lidové umění zachycuje biblické nebo historické události či výjevy z každodenního života.

Jediná povolená včela

A protože pro slovinskou včelu není nic dost dobré, země je jedinou v Evropě, která přísně chrání svou původní včelu kraňskou. Ta se vyskytuje ve velké části střední Evropy a její název pochází od původního regionu, Kraňského vévodství, které dříve patřilo Rakousku a odpovídá dnešnímu Slovinsku.

Je to jediný druh včel, které povoluje chovat ministerstvo zemědělství, jež velmi přísně kontroluje včelí populace. Včela kraňská se podobá Slovincům, ujišťuje Karl Vogrinčič. "Je skromná, mírná, nenáročná na výživu a brzy na jaře vysílá populaci svých dělnic," říká.

Málo agresivní povaha tohoto druhu prospívá jeho exportu. Na základě učení Antona Janši Slovinci v době Rakousko-Uherska prodali kolonie včel do celého světa a pokračují v exportu jejich královen.

Mírná povaha včely kraňské z ní učinila ideální partnerku pro apiterapii a apituristiku, která se v zemi spolu s módou přírodních produktů rozvíjí.

Slovinsko sice není ušetřeno důsledků používání pesticidů, intenzivního zemědělství a klimatických změn, která decimují populace včel ve světě, ale díky mezinárodnímu dni včel neustále roste všeobecné povědomí o tom, jak včelstva ochránit, říká Boštjan Noč.

Tagy: Slovinsko zahraničí včely hmyz zvyky a tradice zajímavosti a kuriozity

Zdroje: ČTK,AFP