"A i když nebyly informace, že by Sátí byl podezřelý z radikalizace islamistů či z nabádání k terorismu, muslimská komunita v našem regionu se rozhodla ho vyhostit z mešity," uvedl Bonte. Dodal, že je velmi pyšný, že to byli právě muslimové, kteří "se obrátili přímo na policii".

Starost Bonte neuvedl, koho přesně ve Španělsku tehdy s dotazem na Sátího minulost kontaktoval. Imám Sátí ale už tehdy neměl čistý trestní rejstřík. Ve Španělsku byl odsouzen na čtyři roky za obchodování s hašišem, co je podle listu El Periódico jeden ze zdrojů financování džihádistů.

Z trestu si imám Sátí odseděl více než polovinu a v dubnu 2014 byl propuštěn. Součástí rozsudku bylo i vyhoštění do Maroka, odkud Sátí pochází a kde žije jeho manželka a děti. V odvolacím řízení bylo ale jeho vyhoštění zrušeno a Sátí mohl zůstat ve Španělsku, kde měl pobyt od roku 2002.

Podle deníku El Mundo na jaře 2015 soudce Pablo de la Rubia rozhodl, že Sátí nebude vyhoštěn, protože nepředstavuje "reálnou hrozbu" a projevil "úsilí o integraci do španělské společnosti". Obchodování s drogami označil tehdy soudce za "jediný a už starý trestný čin".

V belgickém městě Vilvoorde, které má asi 43 tisíc obyvatel a těsně přiléhá k Bruselu, žil imám Sátí podle starosty Bonteho od ledna do března 2016. "Imám sousední lokality Diegem přišel za námi a ptal se na něj. Zdál se mu divný, protože mu říkal, že přišel ze Španělska, neboť tam nemá budoucnost. Nelíbilo se mu také, že se Sátí prohlásil za imáma, ačkoli k tomu nedoložil příslušné dokumenty," uvedl Bonte.

Město Vilvoorde v posledních letech přijalo řadu opatření v rámci prevence před radikalizací islamistů. Bonte s těmito kroky začal v roce 2012 poté, co vyšlo najevo, že asi 30 lidí z města odešlo bojovat do Sýrie do řad organizace Islámský stát. Základem opatření, která starosta zavedl, je zapojit do prevence proti terorismu celou komunitu. "Boj s terorismem funguje jen tehdy, když vychází zvnitřku vlastní komunity," uvedl starosta města Vilvoorde.