Ženská obřízka, jak se tomuto mrzačení eufemisticky říká, stále ještě patří k tradici v mnoha afrických a asijských zemích. Pro většinu žen to znamená amputaci klitorisu, v mnoha případech i stydkých pysků, a v nejhorších případech je pak zašijí až na úzkou štěrbinu. Cílem je nadvláda a kontrola nad ženskou sexualitou, důsledkem pak nesnesitelné bolesti, infekce vedoucí až k neplodnosti a často celoživotní psychické trauma.  

Na celém světě se obřízce podrobilo podle odhadu OSN na 200 milionů žen a dívek. Navzdory osvětové práci, kampaním a rezolucím světové organizace z posledních let je v zemích jako Egypt, Džibutsko, Guinea, Sierra Leone, Somálsko a Severní Súdán stále ještě obřezáno přes 90 procent všech žen a dívek.

Německo chce zabránit prázdninovým obřízkám 

S migrační vlnou se problém stále častěji přenáší i do Evropy. Od konce roku 2014 do poloviny loňského roku se o 40 procent zvýšil počet migrantů ze zemí, kde je ženská obřízka běžnou praxí. Postižené jsou hlavně dívky pocházející z Eritreje, Iráku, Somálska, Egypta a Etiopie. Jejich dětem přitom hrozí stejný osud: Podle odhadů hrozí obřezání až šesti tisícovkám dívek žijících v Německu.

Tak zvaná ženská obřízka je přitom trestný čin, který zakazují nejen mezinárodní rezoluce, ale výslovně i německé trestní právo. To ji trestá od roku 2013 minimální sazbou jednoho roku vězení. V prosinci spolková vláda předložila novelu zákona, který má zabránit „prázdninovým obřízkám“. Na jejím základě hrozí odebrání německého pasu každému, kdo jede s ženami nebo dívkami do zahraničí, aby je tam nechal obřezat. Na jaře má o novele hlasovat Spolkový sněm.

Organizace Terre des Femmes bojující za práva žen požaduje, aby se mrzačení ženských genitálií přestalo celosvětově chápat jako neměnná tradice a kulturní zvyklost. To by se mělo podpořit i odpovídající legislativou. Organizace posílá mezi migranty osvětové pracovníky, jejichž cílem je přesvědčit je o zrůdnosti těchto praktik.

Speciální chirurgické zákroky vracejí dívkám pocit ženství

Ženy si ze zákroku odnášejí nejen fyzická, ale především psychická traumata, potvrdila v rozhovoru pro německý magazín Die Zeit lékařka Cornelia Strunzová, která v německé odbočce Desert Flower Center provádí speciální chirurgické zákroky na obřezaných ženách a dívkách. Její pacientky si přitom leckdy nejsou jisté, zda jej mají vůbec podstoupit. Obávají se, že se pak nevdají, budou vyčleněny ze své komunity nebo že ztratí důvod k získání azylu v Německu. Operace jim pak ale vrací sebevědomí, odstraňuje bolesti a riziko častých infekcí.

Doktorka Strunzová přiznává, že ji k této práci přivedl film Květ pouště, který vypráví autobiografický příběh obřezané somálské modelky Waris Dirieové.

Hrůzný rituál ženské obřízky je obvyklý ve třicítce převážně muslimských zemí v Africe a v Asii (tam především v Indonésii). Běžné jsou obřízky ale i arabských státech, jako je Jemen nebo Omán. A třebaže v řadě afrických zemí, jako například v Gambii, je obřezávání děvčátek zakázáno, stále se hojně praktikuje. Jsou však i světlé výjimky, jako je Benin nebo Togo, kde se od této praxe v zásadě upustilo.