Proč je záporná úroková sazba výrazem makroekonomického šarlatánství

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: red

Záporná úroková sazba se za dobu existence půjček a úvěrů doposud nevyskytla. Znamená, že je svět v nejhorší ekonomické situaci v historii? ptá se Aleš Rozehnal v komentáři na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Českými médii proběhla v celku bez většího zájmu informace, že elektrárenská skupina ČEZ si u banky půjčila na záporný úrok. Znamená to, že banka platí ČEZ za to, že si u ní vzala úvěr.

Větší pozornost již vyvolala zpráva, že Ministerstvo financí při aukci státních dluhopisů dosáhlo záporného výnosu a investoři tak paradoxně platí za to, že státu půjčují peníze. Investoři tedy od státu odstávají méně peněz, než mu půjčili.

Obě dvě zprávy provází stejný fenomén, a to záporné úrokové sazby. Záporná úroková sazba je něčím, co se za 5000 let existence úroků objevilo poprvé v posledních letech. Pochopit tento institut je složité, protože je v rozporu s tradičním chápáním peněz jako komodity.

Úrok pod nulou

Po pět tisíciletí byl úrok vyjádřením ceny peněz. Tak jako nájemce platil nájemné za to, že může užívat cizí věc, platil dlužník úrok za to, že může užívat peníze věřitele. V obvyklém uvažování lidí je cena nějaké komodity kladná, nikoli záporná.

Po staletí tedy panovalo přesvědčení, že úroková sazba nemůže klesnout pod nulu. Pokud by střadatelé museli platit za to, že uloží své úspory do banky, postrádaly by úložky u bank smysl a výhodnější by bylo držet peníze doma v hotovosti, kde je zaručena alespoň nulová úroková sazba.

Záporná úroková sazba je monetárním opatřením, které má být reakcí na recesi, pomalý ekonomický růst, nízkou míru investic a nízkou inflaci. Má stimulovat banky, aby více půjčovaly domácnostem a podnikatelům místo toho, aby měly vklady u centrální banky, za což jí musí platit.

Záporná úroková sazba má přimět podnikatele k větším investicím, protože financování investic je levné. Domácnosti má přinutit k tomu, aby méně spořily, více si půjčovaly a více utrácely. Efektem má být rovněž pokles poptávky po domácí měně, což povede k jejímu znehodnocení, zvýšení ceny dováženého zboží a zvýšení poptávky po levném domácím exportu.

Jedná se tedy vlastně o keynesiánský recept stimulace reálného růstu umocněním růstu monetárního. Tento recept je založený na přesvědčení, že stále rostoucí monetární oběh bude táhnout ekonomiku tím samým směrem.

Sluhové dluhů

Do určité míry není negativní úroková sazba nic nového. Pokud je totiž inflace vyšší, než je nominální úroková míra, je reálná úroková sazba záporná. To vede k znehodnocování vkladů a snižování kupní síly obyvatel.

Tato situace je celkem standardní nejen pro naši ekonomiku, nicméně dává střadatelům alespoň šanci investovat tak, aby byla reálná úroková sazba pozitivní. Naopak negativní nominální úroková sazba znamená vždy zaručenou ztrátu investovaného kapitálu.

Je však záporná úroková sazba skutečným lékem na ekonomický růst? Úvěrové možnosti velké části české populace jsou vyčerpány. Těžce zadlužené a nedůvěřivé domácnosti si odmítají na svoji spotřebu půjčovat, s výjimkou nezodpovědných dlužníků, u nichž je však reálná možnost splatit úvěr velmi nízká.

Přijetí úvěru má totiž logiku pouze tehdy, pokud má dlužník reálnou šanci na zvýšení svého příjmu v budoucnu. Rozumný dlužník totiž ví, že dluh dělá z jeho příjemce sluhu. To samé platí pro podnikatele. Úvěr je sice krví ekonomiky, ale ani této krve nemůže být příliš.

Půjčování si na záporný úrok vede k tomu, že je profitabilní investovat do projektů, u nichž stačí, aby měly jen poněkud nižší zápornou ziskovost, než kolik činí záporná úroková sazba. Investování do neekonomických projektů vede sice k růstu, ale je to růst neekonomický. Kladná úroková sazba omezuje objem investic, ale zaručuje jejich alokaci do produktivních projektů.

Makroekonomové a v závislosti na nich politici jsou posedlí ekonomickým růstem. Pokud však ekonomika neroste, neznamená to nutně stagnaci, ale i to, že narazila na své objektivní limity. Neekonomický růst sice zajišťuje menší nezaměstnanost, ale celkově ekonomiku oslabuje a ochuzuje její aktéry.

Negativní úroková sazba také mění roli bankrotu. Dlužník se do úpadku dostane až tehdy, pokud nesplácí jistinu úvěru. Neexistují žádná výstražná varování v podobě toho, že dlužník není schopen splácet úroky z úvěru.

Na druhou stranu umožňuje záporná úroková sazba přežívání společností, které jsou ve stadiu klinické smrti. Tyto neproduktivní podniky nic nenutí k tomu, aby byly prodány nebo restrukturalizovány.

Jak již bylo uvedeno, záporná úroková sazba se v průběhu 5000 zdokumentovaných let poskytování půjček a úvěrů doposud nikdy nevyskytla. Znamená to tedy, že je svět v nejhorší ekonomické situaci za toto období?

Zcela jistě nikoli. Znamená to pouze, že mnozí ekonomové zcela opustili pole ekonomické vědy a vydali se na pole ekonomického šarlatánství. Trochu to připomíná situaci, jako kdyby se chemici vrátili k alchymii a astronomové k astrologii.

Aleš Rozehnal pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Autor je právník. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách

Tagy: Česko domácí úrokové sazby česká ekonomika banky a úvěry domácí ekonomika

Zdroje: Hlídací Pes