Nathan Sawaya poslechl – stejně jako mnoho jiných před ním – své rodiče a vystudoval "něco pořádného" i za cenu toho, že potlačí své umělecké sklony. Po studiu práv věřil, že mu bude stačit přetrpět nudnou povinnou praxi do advokátských zkoušek, a bude za vodou. Po příchodu domů ale cítil, že se musí nějak umělecky vybít – tužka a papír brzy ustoupily dětské hračce – legu.

Tak jako jiní po práci chodí do posilovny nebo popít do baru, Sawaya každý den usedal nad krabice s lego kostičkami a zkoušel, co z nich lze všechno postavit. Svůj první autoportrét – tři metry vysokou sochu – postavil ještě na vysoké škole.

Když vystavil pár svých děl na internetu, začaly mu prakticky obratem přicházet zakázky na sochy na přání. Mohl tak opustit nudnou kancelářskou práci a stát se lego sochařem na plný úvazek. Už skoro dvacet let se tak živí stavbou jedinečných sochy na objednávku firem, charitativních společností, ale i jednotlivců, muzeí či galerií.

Aby měl volnost v umělecké tvorbě a nebyl ničím limitovaný, udržuje své sklady neustále plné. Vlastní zhruba deset milionů lego kostek, přičemž tisíce z nich jsou připraveny v pohotovosti rozdělené v průhledných krabičkách podle barev, tvarů a velikosti.