Sociální sítě jsou dnes již patřičně srostlé s naší společností, a není tak divu, že se staly rovněž důležitou součástí politického života. Na Facebooku, Twitteru, Instagramu a dalších sítích už řadu let nenajdeme pouze jednoduché profily jednotlivých politických stran, které by sloužily především jako vedlejší podpora předvolebních kampaní, ale je zde budována plnohodnotná samostatná agenda. Pro některé politické subjekty se sociální sítě staly prakticky hlavním způsobem komunikace s voliči.

Dnes už i téměř každý český politik má svůj vlastní veřejný profil na jedné nebo i více sociálních sítích. Některé strany, jako například ČSSD, své členy v minulosti dokonce vysloveně nabádaly, aby si účty zakládali a byli na sítích aktivní.

Jednotliví politici se ale už hodně rozcházejí v tom, jak přesně se sociálními sítěmi zacházet a jak se ve virtuálním prostředí prezentovat. Máme tu mladé politiky, co už s internetem prakticky vyrostli, jako například poslanec za TOP09 Dominik Feri a někteří jeho pirátští kolegové. Pro ně je virtuální svět přirozeným prostředním a dokáží se v něm jednoduše pohybovat bez větších škobrtnutí.

Máme tu politiky ze starší generace, kteří s využíváním možností sociálních sítí pro své politické záměry nemají větší problémy, jako například předseda SPD Tomio Okamura. Jeho chování nejen na internetu je sice značně kontroverzní a agresivní, ale nemůžeme mu upřít, že v rámci jeho zaměření na voliče funguje. Ostatně s podobným útočným stylem na internetu prorazil i americký prezident Donald Trump, jehož pověstný twitterový účet je jeden z nejsledovanějších politických profilů na světě (přes 51 milionů sledujících).

Máme tu i politiky, kterým jejich účty spravují jiní lidé, například náhodní asistenti nebo profesionální markeťáci. Výsledek tak může být různý. Od strohých a neosobně působících profilů, které vypadají, jako by je spravoval robot, po autentické a živé, se kterými si někdo dává skutečně pořádnou práci. To můžeme vidět například v případě šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, pro kterého pracuje tým pod vedením Marka Prchala, o němž se často mluví jako o marketingovém géniovi.  

Nechtění internetoví komici

A pak tu jsou samozřejmě i ti politici, jejichž sebeprezentace a obraz ve virtuálním prostředí budí u uživatelů především smích, ač to většinou není záměrem. Nechtěně se tak pro uživatele internetu stávají spíše komickými figurkami a baviči, než skutečnými politiky.

Donedávna byl za nekorunovaného krále politického bizáru na českých sociálních sítí považován bývalý senátor za ČSSD Zdeněk Škromach, jehož všudypřítomná selfíčka nebo "Hovory od bazénku" se mezi uživateli staly legendárními a stále internetem hojně kolují vtipy na Škromachův účet.

Přesto období největší internetové slávy pro bývalého senátora už pominulo. Není ale třeba propadat panice, internet si vždycky pro pobavení najde nějakou tu novou oběť, která mu jde nechtěně naproti. Na post nové hlavní komické figurky se tak už nějakou dobu aktivně škrábe momentální ministryně obrany v demisi a nestranice za ANO Karla Šlechtová, která poslední měsíce baví české osazenstvo internetu svým až dětským nadšením pro armádu.

Rakve a Rossi

Rázná čtyřicátnice, která o sobě s hrdostí prohlašuje, že má koule větší než většina generálů, není v prostředí politického bizáru žádným nováčkem. V době, kdy působila jako ministryně pro místní rozvoj za Sobotkovy vlády, zaujala internet například svou zapáleností do pohřebnictví, přičemž projížděla krematoria a vytahovala se tím, že ve vlastní kanceláři má dvě rakve.

zdroj: YouTube.com

Sociální sítě se také velmi pobavily, když Karla Šlechtová jako dotěrná fanynka obtěžovala motocyklovou legendu Valentina Rossiho před závodem v Brně a s odvoláváním na svůj post ministryně se dožadovala společné fotografie. To se pochopitelně stalo tématem spousty internetových koláží, memů a vtípků.

Rovněž tu byla i možnost vidět předzvěst toho, co přišlo, když Šlechtová obsadila resort obrany. Už jako šéfka ministerstva pro místní rozvoj měla potřebu se fotit se zbraněmi na svůj oficiální politický profil, ač to s její prací vůbec nijak nesouviselo.

Jako dítě v lunaparku

Šlechtová na ministerstvo obrany dle svých vlastních slov vlétla jako vichřice. Podle toho, co lze vidět na jejích sociálních sítích (ministryně používá Facebook, Twitter i Instagram), kterými se veřejnosti prezentuje, to ale spíš vypadá, jako by rodiče vypustili malé energické dítě bez dozoru dospělé osoby někam do lunaparku.

Šéfka obrany tak aktivně zásobuje české sociální sítě řadou velmi bizarních fotek své osoby s vojenským vybavením všeho druhu a evidentně je tím nadšená a baví ji to. Ať už se jedná o fotku s noktovizorem bez sundané záklopky, o snímky, kde si hraje s rotačním kulometem, nebo když se fotí pod vrtulníkem a následně fotku popíše poněkud dětinským textem: "Prolezla jsem ho komplet. Aspoň vím, co přesně koupit, a nenechám si nic bulíkovat na nos."

Do toho se můžeme na oficiálních profilech ministryně obrany rovněž kochat nesouvisejícími fotkami jejích psů. Ač je pravda, že tu najdeme i snímek, kde má jeden z mazlíčků maskáčový obleček a Šlechtová ho v popisku fotky označuje za generála, takže by se to jistě dalo s přimhouřenýma očima brát jako obsah vhodný pro profil šéfky resortu obrany.

Není divu, že se ministryně a její často podivné fotky staly oblíbeným terčem internetových vtipálků. Její vylomeniny se tak objevují například na oblíbené facebookové stránce Český politický bizár nebo ji ve svých kolážích používá rovněž známý grafik a autor politického humoru TMBK. Ostatně nepomohlo tomu ani to, když médii prolétla zpráva, že Šlechtové na ministerstvu obrany v IT radí bývalý ezoterik.   

Co je moc, to je moc

Je samozřejmě hezké vidět nějakou osobu takhle nadšenou, šťastnou a s dětskou radostí v očkách, jako je Šlechtová, když se fotí například v maskovacím obleku, stíhačce nebo se skupinou dětí a vojáků v maskách. Ale ve chvíli, kdy se jedná o člověka odpovídajícího za stav naší armády, je to spíše zneklidňující.

Ano, i Karla Šlechtová samozřejmě na svých profilech uveřejňuje věci, které lze považovat za relevantní a seriózní (když tedy zrovna nezamění války a náhodou nenapíše, že Českoslovenští legionáři bojovali za 1. světové proti Hitlerovi). Ale vedle té spousty čistého politického bizáru a nesouvisejícího obsahu, který by se hodil spíše na soukromý profil než na veřejnou propagaci politika, to vypadá poněkud nešťastně.

Samozřejmě na tom, že politici v rámci sebeprezentace na sociálních sítích vypustí sem tam nějaký ten vtipný a ne úplně vážně myšlený příspěvek, není nic špatného. Problém ale nastává, když se takový obsah stane standardem, což je právě případ Karly Šlechtové.

Snad markeťáci z hnutí ANO nezasáhnou a nedovolí si začít pořádně ovlivňovat věci, které ministryně na sociální sítě vypouští. Byla by škoda přijít o takovou studnici internetového humoru.