Evropská komise připravuje v Bruselu nový rozpočtový rámec na roky 2021 až 2027. Dohromady je v sázce víc než bilion eur, to je přes 25 bilionů korun (anebo více než 25 000 miliard korun).

Souběžně s přípravou návrhu rozpočtové sedmiletky pečou eurokraté nové dotační koláče. Po odchodu Britů v příštím roce mohou být menší a není jisté, kolik si z nich ukousneme. Mimo jiné i proto, že pravidla pro přidělování dotací se změní.

Vše ukazuje na to, že do Česka se po roce 2020 z Evropské unie dostane méně dotací. Zkrátí se patrně i ty, které jsou pro českou ekonomiku užitečné a které jsou určeny například pro investice do zanedbané infrastruktury.

Kolik máte migrantů?

Deník Financial Times informuje, že Evropská komise po konzultaci s vládami navrhuje změnu rozdělování dotací z fondu soudržnosti (kohezního fondu). Fond slouží především podpoře hospodářského růstu států, jejichž ekonomická výkonnost je nižší než unijní průměr.

"Brusel plánuje přesun desítek miliard eur ze zemí střední a východní Evropy do zemí, které jsou těžce postiženy finanční krizí, jako Španělsko nebo Řecko," píše deník.

Dosud z fondu soudržnosti čerpaly státy téměř výlučně na základě výše hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu. Čím byl nižší, tím stát dostával víc.

Financial Times získaly návrh politiky soudržnosti pro příští rozpočtové období. Vyplývá z něj, že k HDP mají být přidána další kritéria. Například nezaměstnanost mládeže, ochrana životního prostředí, podpora inovací a také – přístup států k migraci.

Ve fondu soudržnosti bude slušná hromádka peněz. Komise pro roky 2021 až 2027 počítá s 350 miliardami eur (v korunách 8 890 miliard, tedy 8,89 bilionu).

Peníze vyhrazené pro Česko však budou proti minulým obdobím klesat, nejen důsledkem nových kritérií. Příčinou budou chybějící finance po odchodu Británie a také posilující česká ekonomika – podpora pro vyspělejší regiony je nižší.

A důležitá věc, která se opomíjí: Česko brexitem statisticky zbohatne, přiblíží se o pět procentních bodů unijnímu průměru. To také ovlivní výši dotací.

Když chybějí miliardy…

Nejisté je nejen to, podle jakého klíče budou dotace rozdělovány. Spor se bude pochopitelně vést i o platby do společné pokladny, ze které se dotace vyplácejí.

Rozpočet Evropské unie počítá ročně se 160 miliardami eur. Plní ho zejména příspěvky jednotlivých států a kromě toho další zdroje, zejména podíl na dani z přidané hodnoty (DPH) a cla.

Po brexitu ale bude mít společenstvo bruselského prstenu na přerozdělování a financování společných institucí ročně o víc než deset miliard eur míň. Tato kupa peněz je rozdíl mezi tím, co do unijní kasy vloží Britové a co dostanou zpátky ve formě dotací, anebo v rabatu.

EU 28-1 (Evropská unie bez Británie) má v zásadě tři možnosti, jak se s výpadkem britských financí vypořádat:

1) Zvýšit příspěvky do společné pokladny a dorovnat britský výpadek.

2) Příspěvky nezvyšovat, ale šetřit a škrtat.

3) Příspěvky zvýšit o část výpadku a část výdajů seškrtat.

Platby států do Bruselu jsou odvozeny z jejich hospodářské výkonnosti. Pokud se státy dohodnou na první variantě, bohatší země budou muset zvýšit příspěvky víc, chudší míň.

Česko platí do unijního rozpočtu 1,6 miliardy eur (40,6 miliardy korun). Institut Jacquese Delorse spočítal, že podle současné metodiky by si mělo po odchodu Britů připlatit 89 milionů eur (2,2 miliardy korun).

Přijatelné? Patrně jak pro koho.

Víc ale Češi odvedou do Bruselu i v případě, když se státy dohodnou na úsporné variantě 2), protože HDP na (českou) hlavu během uplynulých let výrazně vzrostl. 

Je nicméně jasné, že Česko bude i v příštích letech dostávat z Bruselu v dotacích částku převyšující její platbu do rozpočtu. Ačkoli rozdíl už nebude tak výrazný.

Škrti proti Bruselu

Jednoznačně pro zvýšení členských příspěvků, tedy pro variantu 1), je pochopitelně unijní smetánka z Bruselu. "Pokud chceme dělat věrohodnou evropskou politiku, potřebujeme víc. Takovou politiku je nutné patřičně financovat," prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na konferenci o financování unie.

Vyšším příspěvkům jsou naklonění také Francouzi a Němci. Česká vláda naznačila, že vyšší objem unijního rozpočtu podpoří, pokud pro nás bude výhodná struktura výdajů. Jsme tedy ochotni přistoupit na zásadu: Nechceme dotace zadarmo!

Zato dánská, irská, nizozemská, rakouská a švédská vláda o vyšších platbách do rozpočtu vůbec nechtějí slyšet.

Evropská unie v rozpočtových záležitostech rozhoduje jednomyslně. Vyjednávání o rozpočtu EU 28-1 proto bude svízelné a lze předpokládat, že varianta 1) a 2) se ve své čisté podobě neprosadí. Výsledkem bude nejspíš kompromisní varianta 3).

Takový výsledek předpokládá také unijní komisař pro rozpočet Günther Oettinger. Tento německý konzervativec odhaduje, že unijní fondy včetně fondu soudržnosti budou muset být seškrtány o pět až deset procent.

Jak rozdělit koláč

Cestu ke kompromisu může vydláždit právě změna politiky soudržnosti, kterou popisují Financial Times. Dotace na politiku zaměstnanosti nepochybně uvítají jižní státy a dotace na péči o migranty kromě nich také Německo nebo Švédsko.

Výsledkem bude dohoda, jejíž podstatu definoval propagátor sociálně-tržního hospodářství Ludwig Erhard: "Koláč se rozdělí takovým způsobem, aby si každý myslel, že z něho dostal největší porci."

S takovým porcováním mají v Bruselu bohaté zkušenosti.