Je to už více než devět a půl měsíce, co skupina poslanců a poslankyň předložila dolní komoře parlamentu novelu občanského zákoníku, která upravuje manželství i pro stejnopohlavní páry. Ačkoli vláda (tehdy ještě první Babišova bez sociální demokracie) vyjádřila s návrhem souhlas už 22. června loňského roku, jeho schválení se zdá být stále méně pravděpodobné. Novela nadále zůstává v prvním čtení a moment, kdy se rozhodne o tom, zda bude postoupena k projednání do sněmovních výborů, se odsouvá.

O sňatcích gayů a leseb se na půdě Poslanecké sněmovny začalo jednat 14. listopadu, teprve letos 26. března však sněmovní rozprava na toto téma pokračovala a její další část bude následovat na příští schůzi dolní komory. Už jen z toho je zjevné, že není moc velká vůle návrh schválit, přesněji řečeno dosavadní průběh jeho projednávání svědčí o tom, že poslanci by byli nejraději, aby celá věc vyšla do ztracena a novelu nemuseli ani odsouhlasit, ani zamítnout.

Pro úplnost je třeba dodat, že se to netýká jen návrhu zavádějícího manželství pro všechny, ale rovněž novely Listiny základních práv a svobod, která by naopak stanovila, že "manželství jako svazek muže a ženy" je pod ochranou zákona, stejně jako rodičovství a rodina. Výše zmíněné tak platí pro oba návrhy, které sněmovna projednává společně. Ani v jednom případě není možné pozorovat větší snahu a odhodlání vládní koalice změnu prosadit.

Vypadá to, že vše směřuje k tomu, že se obě novely, které jdou proti sobě, navzájem vykrátí, nebude přijata ani jedna a výsledkem bude, že se nezmění vůbec nic. Ovšem mezi oběma návrhy existuje jeden velký rozdíl. Novela chránící manželství jako svazek muže a ženy obdržela 10. července loňského roku nesouhlasné stanovisko vlády. Je pravda, že v té době šlo už o druhou Babišovu vládu za účasti ČSSD, ta však jako jeden z důvodů svého nesouhlasného stanoviska k novele Listiny sama uvedla právě předchozí souhlas první Babišovy vlády s úpravou občanského zákoníku.

Za pozornost stojí i další důvod pro odmítnutí novely, který kabinet ve svém usnesení zmiňuje: "Vláda se domnívá, že k jakékoliv změně Listiny je třeba přistupovat zdrženlivě. Katalog práv a svobod zakotvený v Listině by neměl být používán k blokování práv určitých skupin."

Na opačných stranách barikády

S postupujícím časem se však stále více ukazuje, že ve skutečnosti je úplně lhostejné, že k jednomu návrhu se vláda vyjádřila souhlasně, a k druhému nesouhlasně. A že to nakonec vyjde nastejno a s vysokou pravděpodobností neprojde ani jeden. V případě Andreje Babiše a hnutí ANO jde tak o čirý alibismus. Jeho vláda se sice k manželství pro gaye a lesby vyjádřila kladně, nejeví ale žádnou ochotu pro jeho schválení něco udělat.

Zástupci vládního hnutí mají k návrhu natolik protichůdné názory, že více rozdílné už ani býti nemohou, což se následně promítá do celkového postoje Babišova uskupení k novele. Nejvíce to vypovídá o samotném hnutí ANO. Kdybychom věc brali vážně, museli bychom dospět k závěru, že se v něm odehrává velmi vyhrocený hodnotový střet, kdy je zásadně rozštěpeno, jednotliví jeho členové do sebe nesmiřitelně tepou a ocitají se na odlišných stranách barikády bez ochoty se domluvit a hledat konsensus.

Poslanec za hnutí ANO Aleš Juchelka (mimochodem je také podepsán pod novelou Listiny chránící manželství jako svazek muže a ženy) tak ve sněmovně k návrhu, se kterým souhlasila Babišova vláda, uvedl: "Kdo bude hlasovat pro stejnopohlavní sňatky, schvaluje redefinici rodičovství. Bude třeba změnit zákon o matrikách, jelikož bude diskriminační. Matriky obsahují tak homofobní kolonky, jako je otec a matka. Bude je třeba nahradit položkami rodič jedna a rodič dvě, jak jsme se před chvílí nebo před několika dny dozvěděli z Francie."

To jsou dost silná obvinění na adresu vlády uskupení, které Juchelka rovněž reprezentuje. Podobným směrem se vydal i další poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher, který svůj příspěvek ve sněmovně začal rovnou takto: "Dámy a pánové. Jsem rád, že vás mohu takhle v českém parlamentu nazvat, protože v dnešní době to až není tak automatické, jak jste poznali, ti, co jste byli v londýnském nebo newyorském metru, kde už se neříká 'dámy a pánové', ale říká se 'vážení přítomní' nebo 'dobrý den všem'."

Rozpolcený postoj vládních poslanců

Naproti tomu například poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová novelu občanského zákoníku dlouhodobě prosazuje a nově se za ni postavil i někdejší kandidát hnutí ANO na pražského primátora Petr Stuchlík v článku pro Lidovky.cz, pod nímž je podepsaný společně se svým registrovaným partnerem. Vyzývá v něm k tomu, aby se manželství pro všechny dala šance a hlasovalo se pro, a to kvůli těm slabším, kteří třeba nemají "sebevědomí nebo odvahu stát proti xenofobnímu názoru".

Jak si tuhle situaci a konflikt uvnitř hnutí ANO vysvětlit? Na jednu stranu je pochopitelné, že zástupci Babišova uskupení mohou mít na úpravu stejnopohlavních sňatků různé názory, byť trochu zaráží, jak výrazný tento rozptyl je a jak vypjatou, a místy až poněkud hysterickou rétoriku poslanci vládního uskupení sami proti sobě používají. Nejvíce však udivuje, že se tak děje poté, co Babišova vláda dala návrhu zelenou.

To netušila, jak velké emoce manželství pro gaye a lesby v řadách hnutí vyvolá? Nebylo by v takovém případě férovější s vědomím toho, jak rozpolcený je postoj vládních poslanců a poslankyň, vydat k návrhu neutrální stanovisko? Anebo dát souhlasné, ale až poté, co se pro něj mezi zástupci hnutí ANO podaří získat podporu? Cesta, kterou se šlo, tak vzbuzuje dojem, že Babiš a jeho hnutí se chovají stylem, aby se zavděčili všem.

Upozaděná lidskoprávní problematika

Jedné části voličů se podstrčí postoj Nachera a Juchelky, a druhé zase Maxové a Stuchlíka. A kdyby chtěli kritizovat premiéra Babiše, jedněm může říct, že jeho vláda se přece vyjádřila jasně, a druhým pro změnu může odpovědět, že své poslance k ničemu nenutil a ti se posléze ke sňatkům stejnopohlavních párů postavili, jak sami uznali za vhodné.

Počínání hnutí ANO ve vztahu k novele občanského zákoníku je nutné vnímat rovněž v kontextu programového prohlášení vlády, ve kterém například slovní spojení "lidská práva" najdeme pouze v tom smyslu, že důraz na jejich dodržování bude součástí české zahraniční politiky. Nepíše se tu ani o menšinách a diskriminace zde figuruje jen ve vztahu k seniorům a nečlenům eurozóny. Zkrátka vše, co by nějak výrazněji připomínalo lidskoprávní problematiku, chybí.

To vše je v souladu s tím, že v Babišově vládě (na rozdíl od té Bohuslava Sobotky) není pozice ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, ve které se vystřídal Jiří Dienstbier a Jan Chvojka. Byl sice obnoven post zmocněnkyně vlády pro lidská práva, který zastává někdejší náměstkyně Dienstbiera a Chvojky Martina Štěpánková. Ta však koncem března z postu zmocněnkyně, a stejně tak náměstkyně pro řízení sekce pro lidská práva na Úřadu vlády odchází. Na její místo už bylo vyhlášeno výběrové řízení.

Zajímavé proto bude sledovat, kdo se zmocněncem pro lidská práva a náměstkem uvedené sekce stane, případně zda tato pozice vůbec bude obsazena. Klidně by se totiž mohlo stát, že post Štěpánkové zanikne a agenda lidských práv bude dále upozaděna. Ostatně odpovídalo by to jak vládnímu prohlášení, tak tomu, co vláda předvádí v otázce manželství pro gaye a lesby, ale například i faktu, že Poslanecká sněmovna nebyla schopna ani ve druhém kole zvolit zástupce veřejné ochránkyně práv, takže se musí uskutečnit jeho nová volba.