Kam vítr, tam plášť

Merkelová se nikdy nestavěla do cesty vlakům, o nichž si myslela, že je nelze zastavit, a neváhala kvůli tomu radikálně změnit názor: ať už šlo o migrační krizi, výstup z jaderné energie, zavedení minimální mzdy, věkovou hranici pro odchod do penze, dálniční poplatky, výstavbu jeslí, zrušení povinné vojenské služby nebo finanční pomoc Řecku.

Třebaže například v koaliční smlouvě z roku 2009 prosazovala prodloužení životnosti jaderných elektráren, po havárii v japonské Fukušimě pod vlivem veřejného mínění rázem otočila o 180 stupňů a postavila se do čela projektu, jehož cílem je uzavření všech jaderných bloků v zemi a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji. Však jí také kritici vyčítají, že nevládne, ale pouze "reaguje", a to podle nálad ve společnosti. Prakticky nemá konkrétní politický cíl a její politika je proces, nikoliv projekt.

Styl "kam vítr, tam plášť" jí ale kupodivu získává body mezi voliči a všechny její veletoče byly vždy ve prospěch jejích křesťanských demokratů (CDU/CSU). Však je díky tomu už 12 let v čele vlády a brousí si zuby na další funkční období.

Na průzkumy se hodně slyší i v Německu

Podle nejnovějšího průzkumu agentury Insa podporují legalizaci manželství homosexuálů tři čtvrtiny Němců a dvě třetiny jsou pro adopce dětí páry stejného pohlaví. Koaliční smlouva sociálních demokratů (SPD) a CDU/CSU ovšem s ničím takovým nepočítá.

Návrh příslušného zákona vypracovala zemská vláda v Porýní-Falci a Spolková rada (neoficiální horní komora parlamentu) jej v roce 2015 schválila. V prvním čtení se jím Spolkový sněm zabýval loni v listopadu, poté se návrh předal právnímu výboru. Ten ale usnesení třicetkrát odložil, protože CDU/CSU a SPD právě kvůli rozdílnosti názorů chtěly hlasování v plénu zabránit.

To se změnilo pondělním překvapivým prohlášením Merkelové, která vyzvala své konzervativní poslance, aby o Manželství pro všechny hlasovali podle svého svědomí, a nikoliv podle stranické linie. Sociální demokraté se v tu chvíli již necítili být vázáni koaliční smlouvou, podle níž nesměli s jinými politickými subjekty přehlasovat koaličního partnera. Na zasedání právního výboru obratem společně s opozičními Zelenými a Levicí normu schválili a prosadili hlasování v plénu. Jde vlastně o otevřenou konfrontaci stran vládnoucí koalice, protože nikdo z konzervativců z CDU/CSU návrh nepodpořil.

Sociální demokraté ovšem nečekají, že by se kvůli hlasování měla velká koalice rozpadnout – už jen proto, že do voleb zbývají pouhé tři měsíce. Předseda bavorské CSU Horst Seehofer a někteří konzervativní poslanci naopak považují postup SPD za porušení koaliční smlouvy.

Kancléřka přitom zase u veřejnosti zabodovala: její rozhodnutí dát poslancům při hlasování volnou ruku ocenilo podle bleskového průzkumu 72 procent Němců, negativně tento krok hodnotí jen 13 procent.

Sociální demokraté a Zelení si legalizaci sňatků homosexuálů stanovili jako podmínku pro vstup do případné koalice po parlamentních volbách. Vedle CDU/CSU tyto sňatky z významnějších stran odmítá jen Alternativa pro Německo (AfD). Mimochodem: Manželství pro všechny podporují tři čtvrtiny voličů CDU/CSU.

Angela Merkelová na setkání se členy konzervativní parlamentní frakce 27. června 2017 | zdroj: Profimedia

Co se novým zákonem změní?

Zavést Manželství pro všechny není vlastně technicky nic složitého. V paragrafu 1353 občanského zákoníku stačí jen vyjasnit, že sňatek mohou uzavřít i osoby stejného pohlaví.

Dosavadní registrovaná partnerství (ta je v Německu možné uzavírat od roku 2001) bude na matričním úřadě možné formálně změnit na manželství, mohou ale pokračovat i ve své dosavadní formě. Nová registrovaná partnerství ovšem již nebude možné uzavírat v okamžiku, kdy nový zákon vstoupí v platnost.

Mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím bylo již v minulosti z velké míry dosaženo v zásadě rovnoprávného postavení, takže nový zákon přinese v zásadě jen dvě změny: jednak se homosexuální partneři budou moci oficiálně nazývat manžely, a pak získávají úplně stejná práva pro společnou adopci dětí jako heterosexuální manželství. To dosud bylo možné jen v omezené míře.

Co ještě stojí legalizaci homosexuálních sňatků v cestě?

Návrh zákona ve Spolkovém sněmu v pátek prošel bez problémů, protože pro něj podle předpokladu zvedla ruku i velká část poslanců konzervativní unie. Z 623 odevzdaných hlasů bylo 393 pro, 226 proti, čtyři se zdrželi. Za týden by o zákonu měla hlasovat Spolková rada, kde by se měl rovněž schválit. Zelení už dokonce rovnou radí matričním úřadům, aby posílily personál a připravily se na nával žadatelů.

Německo se tedy přidává ke 20 státům, které párům stejného pohlaví umožňují na celostátní úrovni vstupovat do manželství. Poslední překážkou by ale mohlo být podání stížnosti k ústavnímu soudu. Názory expertů se sice rozcházejí, podle některých je ale kvůli legalizaci manželství osob stejného pohlaví nutná změna ústavy. Tento názor dosud zastávala například ministerstva vnitra a spravedlnosti. Pro změnu ústavy je přitom nutná dvoutřetinová většina, což SPD, Zelení a Levice nemají.

Podle ústavního článku 6 se manželství a rodina těší zvláštní ochraně státu. Výslovně se zde sice neuvádí, že jde o manželství muže a ženy, to ovšem byla v roce 1949, kdy ústava vstoupila v platnost, naprostá samozřejmost. Homosexuální praktiky mezi muži byly v té době dokonce trestné.

Kancléřka opět vítězí

Teď se Manželství pro všechny stalo mocenskopolitickým předvolebním tématem a samotná podstata věci ustupuje do pozadí. Konzervativci přitom po celá léta o rovnoprávném postavení homosexuálů mlčeli a rozhodnutí donekonečna odkládali. Pro svůj odmítavý postoj nenacházeli jiné argumenty, než že to nebylo před čtyřmi lety zahrnuto do koaliční smlouvy. Gayové a lesby by snad dokázali akceptovat odůvodněné odmítnutí, ale takovou absurdní výmluvu asi sotva.

Kancléřka své výhrady vůči zrovnoprávnění homosexuálních svazků před čtyřmi lety zdůvodňovala čistě pocitově. Teď má najednou pocit opačný a v pondělí poznamenala, že se její názor na tuto otázku v průběhu času změnil.

Je téměř jisté, že komentáře médií budou plné pochvalných vět, jak šikovně se kancléřka vypořádala s konfliktem ve vlastní straně a jak modernizuje svou politiku. Nejeden deník si určitě pospíší s tím, aby přinesl její fotografie, kam naklíčuje pozadí v barvách duhy. A za týden už nikdo nebude vědět, že ji k tomuto rozhodnutí víceméně přinutilo veřejné mínění, opozice a koaliční sociální demokraté. Kancléřka z toho zkrátka opět vyjde jako vítězka - i když v pátek hlasovala proti.