Aby si třiaosmdesátiletá Enid McDermottová zkrátila pobyt v nemocnici, kde se léčila se zápalem plic, rozhodla se naučit plést. A vzala si rovnou nemalý cíl - uplést osiřelému slonímu mláděti z Jihoafrické republiky patchworkovou deku, aby si mohlo po útrapách, kterými si prošlo, připadat jako pohádkový hrdina.

Co by si tak asi tučňáci nejraději pustili v televizi, kdyby mohli? No samozřejmě něco o tučňácích!

Lidem, kteří před objevem antibiotik onemocněli tuberkulózou, zbývalo málo možností – věřit v zázrak nebo se odstěhovat do hor a věřit v zázrak. Nebo alespoň umřít v pěkném prostředí… Jako třeba v městečku Colorado Springs.

Vyfotit se před sídlem britského premiéra je prakticky nemožné. Ale dá se to drobet oblafnout.

Zatímco některé děti v jeho věku teprve podnikají kratší procházky do okolí, dvouletý Brazilec Joao Vitor sebevědomě a beze strachu sjíždí mořské vlny na surfu.

Nad lidskou blbostí se nedá vyhrát, ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat, říkával Jan Werich. Nikdo není neomylný a proti mamlasům není imunní ani parlament.

Nikdy jste neslyšeli o republice Poyais, která leží mezi Nikaraguou a Hondurasem a je to doslova ráj na zemi? Není divu, počátkem 19. století si ji totiž vymyslel jeden skotský generál, dobrodruh a podvodník. A naletěl mu kdekdo.

Jistá severská umělkyně háčkuje roušky, které prý kvůli svému odpudivému vzhledu mají zajistit požadovaný odstup mezi lidmi. Vyhovovaly by takové výrobky přísnému oku pražského primátora?