S podporou španělského Senátu, ve kterém má vládní Lidová strana převahu, hodlá ústřední vláda sesadit katalánský regionální kabinet v čele s jeho předsedou Carlesem Puigdemontem. Také podle Rajoye chce částečně omezit působnost regionálního parlamentu, například že nebude smět jmenovat do svého předsednictví členy sesazené vlády.

Povinnosti kabinetu převezmou v zásadě ministři v Madridu "tak dlouho, dokud bude trvat mimořádná situace". Podle Rajoye se ještě musí vláda v Madridu rozhodnout, zda nejmenuje místo katalánské vlády prozatímní správu.

Rajoy tvrdil, že tím Katalánsko nezbavuje autonomie, ale že mají být sesazeni jen představitelé, kteří porušili zákony. Předčasné volby v regionu by se měly konat do šesti měsíců, případně i dříve. Podle Rajoye je cílem těchto opatření obnovit také národní sounáležitost mezi obyvateli regionu a zbytku Španělska. Také má být zajištěna "neutralita institucí v Katalánsku", "sociální blahobyt a hospodářský růst" a "práva a svobody všech Katalánců".

Vláda tak chce s pomocí Senátu, který o její žádosti bude jednat a hlasovat v pátek, aktivovat článek 155 španělské ústavy, což doposud žádná jiná vláda za čtyři desítky let španělské demokracie neudělala.

"Vláda měla mnoho příležitostí uplatnit článek 155 dříve, ale raději jednáme obezřetně, odpovědně a se zdravým rozumem, snažíme se, aby došlo k nápravě," řekl španělský premiér. Dodal, že už toho kabinet nemůže udělat o nic moc horšího, než čeho se dopustilo katalánské vedení.

"Nebylo naším přáním, ani naším úmyslem použít článek 155. Děláme to proto, že žádná vláda, žádná demokratická země nemůže přijmout, aby se ignoroval, porušoval či měnil zákon," upozornil Rajoy, který připomněl, že k dnešnímu kroku získal podporu opozičních socialistů.

Španělský král Felipe VI. v pátek večer, že stát se dokáže vyrovnat s "nepřijatelným pokusem o odtržení", a to ráznými kroky "jeho legitimních demokratických institucí," uvedla agentura AFP. "Nechceme se vzdát toho, co jsme postavili společně," řekl král.

V Barceloně se demonstruje

V Barceloně demonstruje 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků, informovala katalánská policie. Rozhodnutí španělského premiéra Mariana Rajoye odejmout regionu autonomii a převzít kontrolu nad místní policií, financemi i médii vyvolalo nevoli i u umírněných Katalánců, napsala agentura AP. 

Demonstrace se účastní i katalánský premiér Carles Puigdemont, který má ve 21:00 SELČ reagovat na záměry Rajoyovy vlády.

Aktivace článku 155 španělské ústavy ohromilo i některé umírněné představitele regionu. Starostka Barcelony Ada Colauová, jež se stavěla proti vyhlášení samostatnosti bez legitimního referenda, Rajoyův tah označila za "vážný útok" proti katalánské regionální autonomii.

"Dnešek je tím nejhorším dnem za posledních 40 let, je dnem regrese demokracie. Oznámení (španělského premiéra) z dnešního rána je hrozné a dalo se mu vyhnout. Tomuto rozhodnutí se lze stále vyhnout," řekla Colauová na demonstraci.

Webová stránka španělského ústavního soudu, který od počátku veškeré separatistické snahy blokoval, se v sobotu stala terčem kybernetického útoku a nefungovala. Hesla podporující nezávislost Katalánska útočníci umístili i na řadu vládních webových stránek, informovaly španělské úřady.

Původním podnětem ke svolání protestu bylo pondělní uvalení vazby na Jordiho Cuixarta a Jordiho Sáncheze, lídry dvou separatistických sdružení obviněné ze vzpoury během přípravy referenda. Jejich příznivci je označují za politické vězně a požadují jejich propuštění.